< Jan 6 >
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské neb Tiberiadské.
Maniyereokon Iyesus Gelil aats k'aroniye bak'ets b́kimi, manwere T'ibriyados aats k'aroniye.
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
Ay ashuwots Iyesus shodtswotsi kashit b́k'alts adits keewo bobek'tsosh b́shuutso shoy dek't bosha'i.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
Iyesus guri abaats kesht manoke b́ danifwotsnton beeb́dek'i.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Ayhudiwots fazigi baaliyo manoor t'intni b́tesh.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš, a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Manoor Iyesus ay asho b́maants b́waafe dambaan kawdek't s'iilt Filp'ossh, «Jam ashaansh bodet misho eewkneya keewosh nofaliti?» bí et.
6 (Ale to řekl, pokoušeje ho; nebo on věděl, co by měl učiniti.)
Iyesus man b́ keew Filip'osi fadbek'osha bako b́k'alitwok'o bí b́tookon danfee b́tesh.
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Flip'oswere «Botook tookosh mishi tiish tisho dab imosh git bal Dinariyon misho keewere boosh boratse» ett bíaaniy.
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
B́ danifuwotsitse iko Sim'on P'et'ros eshu Indriyas hank'o bíet,
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
«Uts geshi mishonat git mus' detsts na'a iko hanoke fa'e bíeti, ernmó han jam ashaansh awukoneya b́ bodeti?»
10 I řekl Ježíš: Rozkažte lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Iyesuswere «Ashuwotsi beezwore» bíet. Manoke ay mooc'o fa'e b́tesh, ashuwotswere be bodek', botaawonúwere nungushi aano úts kumok'o bornke botesh.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž mnoho chtěli.
Maniyere hakon Iyesus mishman k'a'udek't b́údiyakon beyiru ashuwotssh b́ kayi. Mank'o mus'uwotsi boosh b́ kayi, jametsuwots boosh b́ bodetuwok'owo bodaatsi.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Zbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
Jametswots maat boworiyakon Iyesus b́ danifuwotssh, «Ik jago dats oorar bíawasherawk'o mishifed'o kakwere» bíet.
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z těch pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, kteříž jedli.
Bowere ash ashuwots maat bo eree ortso útś geshi mishi tishuwots fed'o kakudek't tatse git mishimaron s'eentsbok'ri.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Ashuwots Iyesus b́ fints aditsman bo bek'tsok'on, «Datsats weetwo nebiyiyo ariko haniye!» bo eti.
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Ashuwotsmó angnon de'amr bín nugús woshosh gawbok'rtsok'o dank'rat aani Iyesus bí'al guri abaats k'azbiami.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
Datso b́ iltsok'on b́ danifuwots aats k'aro maants k'az bo'ot'.
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
Jelbats kinddek't K'frnahom maants bo tuwi, manoori sa'atonuwere t'aluwtsere b́tesh, Iyesuswere book warafa'e b́ tesh.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
Jong kup'o b́ jongefere b́ teshtsotse, aatsi k'aro giwu b́wutsi.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma neb třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři, a přibližuje se k lodí. I báli se.
B́ danifuwots wee útso wee shirt kilo metrok'o jelbu jook dek't boama'iyakon Iyesus aatsatse sha'efere jelbu maants b́ t'infere bek't shatboguts.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
Bímó «Taane! shatk'ayere!» bíet.
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned lodí přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Bowere gene'uwat bí jelbuts b́kindituwok'o bo geyi, manorowere jelbu boamiru datsats ambodbwtsi.
22 Nazejtří zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
Yatsok'on aats k'aroniyere bak'etse oorat teshts ashuwots, aats k'aratse jelbu ik s'uz b́teshtsok'onat manoknowere b́ danifuwots s'uz boamtsok'o, Iyesusmó bonton jelbuts b́ kindrawok'o bek'tni botesh.
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdež byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
Wotowa eree k'osh jelbuwots T'bryadositse tuut Iyesusi údon Ik' b́ k'ontsokonat ash asho mish bomaatsok boweyi.
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
Ash ashuwots Iyesus wotowa b́ danifwots manoke bo aaltsok'o bo bek'tsok'on jelb manotsits kind dek't Iyesusi geyo K'frnahom maants boami.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
Aats k'aronye bak'etse bín bodatstsok'on, «Danifono, hanok awure nweyi?» bo et.
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne proto že jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Iyesuswere hank'o ett boosh bíaaniy, «Arikon, arikoniye itsh ti'etiriye, it taan it geyirye misho maat it wortsosha bako adits keewo it bek'tsoshaliye.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť potvrdil Bůh Otec. (aiōnios )
T'afit mishosh fink'ayere, maniyere Ik'o niho arikon daniyosh matabon b́ togts ash na'o b́ imet dúre dúri kash wotit mishosh finore.» (aiōnios )
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Ash ashuwotsuwere «Beree, Ik'i fino finosh eeg k'ale geyiti nosha?» boeti.
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Bíwere «Ik'i finoniyere Ik'o b́ woshtson amanee» ett boosh bíaaniy.
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
Bowere bísh hank'owa boet, «Be'er neen noamanish adits keewo finitwiya? Eebi nfinitwo fa'oni?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
‹Bomeetuwok'o darotse misho boosh imre› ett guut'etsok'on, no nihots worwotse darotse oot'ts meno maarne.»
32 Tedy řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Manoor Iyesus hank'owa boosh bíeti, «Arikon arikoniye itsh tietiriye, darotse oot'ts misho itsh imtso Museyiyaliye, arik wotts misho darotse itsh imetwo t nihiye,
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe, a dává život světu.
Ik'i misho darotse ood'r datsansh kash imetwo bíne.»
34 I řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Mansh ashuwots «Doonzono! man naari misho úni aawo noosh ime» bo eti.
35 Ježíš pak řekl jim: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
Iyesuswere hank'o boosh bíet, «Kashi misho taane, tiyok weetuwo b́ jamon k'ak'eratse, taan amanitwo b́ jamon shashweratse,
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
Itiyere taan bek'rte ernmó taan amaneratste etirwe.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
Niho taash b́ imetu jamo tiyok weetwe, tiyok wetwono b́ jamon taa úromaants gisheratse.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.
Taa darotse oot'at t waa taan woshtso bí ettso k'alosha bako t shuntso k'alishaliye.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych ničeho toho, což mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
Taan woshtso b́ shuntsonye taash b́ imts jamotse dab ikunor t t'afirawo dúris'uwi aawots k'irotse t tuzitwok'owe
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios )
Ee! t nih b́ shuntsoniye naayo be'er bín amanitu jamo dúre dúri kasho b́ datsitwok'owe, taawere dúri s'uwi aawots k'irotse bín tuuzitwe.» (aiōnios )
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb ten, kterýž jsem s nebe sstoupil.
«Darotse oot'tso misho taane» Iyesus bí ettsotse ayhudiwots bíatsats bo mumundi,
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
Hank'o bo eti «Han Yosef naay Iyesusi woshna? B́ nihnat b́ indn danefonoshna? Eshe and aawuk'oneya ‹Darotse oot're› bíetiri?»
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Iyesuswere hank'o ett boosh bíaaniy, «It ats atseyo mumundk'ayere,
44 Žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Taan woshtso niho b́ getstsoniyere okoon t maants woo falituwo konwor aaliye, t maants wetwonowere dúri s'úwi aawots k'irotse tuuzitwe.
45 Psáno jest v prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
Nebiywots mas'aafotse ‹Ash jametswots Ik'oke danetwotsi wotitune› ett guut'ere, manshe nihoke shisht dants jametso tiyok weetwe.
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť viděl Otce.
Man etonwere niho bek'ts asho fa'e etoshaliye, niho bek'tsoniye Ik'oke waatsos'uziye.
47 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. (aiōnios )
Ariko arikoniye itsh ti etiriye, taan amants asho dúre dúri kasho detsfe. (aiōnios )
48 Jáť jsem ten chléb života.
Taaye kashi mish taane.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
It nihots worwotse meno bo meyi, ernmó k'ire bok'iri.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdož by koli jej jedl, neumřeť.
Darotse oot'ts misho haniye, eshe mishman meetwo b́jamon k'irratse.
51 Jáť jsem ten chléb živý, kterýž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn )
Darotse oot'tso kasho imet mishoniye taane, mish man meetu jamo dúre dúroshe b́ beeti, daatsosh kash b́wotitwok'o taa t imetwo misho t meetsoniye.» (aiōn )
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může nám dáti tělo jísti?
Manoor ayhudiwots «Ashaan b́ meetso nometwok'o aawk'o k'alde'eniya noosh imo b́faliti?» ett boatsatsewo bo mooshi.
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Mansh Iyesus boosh hank'o bí eti, «Arikon, arikoniye itsh t keewiri Ash na'o meetso moo itk'azal, b́ s'atso úsho it k'azal kasho deshatste.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios )
Tmeets meetuwonat ts'ats úshetu jamo dúre dúri kasho detsfe, taawere dúris'uwi aawots k'irotse bín tuuzitwe. (aiōnios )
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
T meetso ari mishe, t s'atsonwere ari úshe.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
T meets meetwonat s'aats úshetu jamo taantoniye b́ beetiye, taawere bíntoniye tbeetiye.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
Beyar beetwo niho taan b́woshtsok'onat bí atse tuutson taawor beyar beetwo twottsok'on mank'o t meets meetu jamo ti'atse tuutso beyar beetwo wotitwe.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn )
Eshe darotse oot'tso misho haniye, bíwere it nihots bo maatsi naaraliye, mishman maatswotsiye k'irrne, misháán metwotsiye dúre dúroshe bobeti.» (aiōn )
59 Toto mluvil v škole, uče v Kafarnaum.
Iyesus han b́ keewu K'frnahomitse ayhudi Ik' k'oni mootse b́ daniyore.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest tato řeč. Kdo ji může slyšeti?
B́danifuwotsitse ayuwotsi man boshishtsok'on, «Aap'an mange, kone fal k'ebeti?» bo et.
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
B́danifwots keewan jango bo mumdtsok'o b́ gitsotse dandek't boosh hank'o bíeti, «Keewan itsh t'ugeya b́ wotiti?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prvé byl?
Ash na'o b́beyok aanar b́kesho it bek'or eege it eteti?
63 Duch jest, kterýž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.
Kasho imetwo Ik'i shayire, ash angonmó egoshoru woteratse, taa itsh t aap'tso shayire, manwere kashe,
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
Ernmó ititsere amanerawu ik ikwots fa'ane, » Iyesuswere han b́ keewoniyere shinon bín amanerawwots konotsi bowottsok'onat bín beshide imetwo koni b́wottsok'o b́dantsotsne.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by jemu bylo dáno od Otce mého.
Manats dabt Iyesus «Ik'o nihoke alo bísh imeyala bako tiyok wóósh falitwo aaliye tiet manshe» bíet.
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
Hanatse tuutson b́ danifwotsitse aywots jiik'omand k'az bo aani, manortson Iyesus shuutso sha'o k'azbok'ri.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdaliž i vy chcete odjíti?
Mansh, «Itwere aanar amo geefteya?» ett Iyesus b́ danifuwotssh bíaati.
68 I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? Slova věčného života máš. (aiōnios )
Manoor S'im'on P'et'ros hank'o ett bíaani, «Doonzono! kon maantse noameti? Nee dúre dúri kashi aap'o detsfne. (aiōnios )
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
Nooyere amanerone, S'ayino Ik'o naayi nwottsok'o danrone.»
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Iyesuswere, «Tatse gitetswotsi itn galdek'rosha? ernmó ititse iko Dabilosiye» boosh bí eti.
71 A to řekl o Jidášovi Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Manowere bíetir Simon naay Ask'rwot dats asho Yihud jangosha b tesh, Yihud b́ danif tatse gitwotsitse iko wotb́jinalor Iyesusi beshide imetwo bín b́wottsotsna.