Jan 5
1 Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
Basa naa ma, hambu fai malole agama Yahudi esa. Naeni de Yesus se lao risiꞌ Yerusalem.
2 Byl pak v Jeruzalémě rybník bravný, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
Sia naa, hambu lifu esa naꞌena nembeleon lima mana deka-deka no lelesu esa, naran Lelesu Bibꞌi Lombo. Sia sira dedꞌea Aram, lifu naa naran ‘Batesda’.
3 Kdež leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
Hambu atahori mamahedꞌiꞌ hetar biasa reu rahani sia nembeleoꞌ naa ra. Conto onaꞌ: atahori pokeꞌ, atahori kekoꞌ, ma atahori nda mana naꞌaundaꞌ nala sa. [Ara rahani faiꞌ bee fo oe a nanggongga.
4 Nebo anděl jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. Protož kdož nejprvé sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
Huu lao-lao esa, Lamatualain aten mia sorga oe rala neu, fo tao oe a nanggongga. Basa naa fo seka nahuluꞌ oe rala neu, na, eni hai mia hedꞌi-nggaraun.]
5 I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
Naa, sia naa hambu atahori esa namahedꞌi too telu nulu falu ena.
6 Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
Boe ma Yesus nita atahori naa sungguꞌ sia naa. Ana bubꞌuluꞌ atahori naa namahedꞌi eniꞌ a dooꞌ ena, boe ma natane nae, “Aꞌa, e! Mae hai, do?”
7 Odpověděl mu ten nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, ale když já jdu, jiný přede mnou sstupuje.
Ana nataa nae, “Au nau, Papa. Te eni kai-baa na, naeni: leleꞌ oe a nanggongga, nda hambu atahori oꞌo au oe rala uu sa. Mete ma au sobꞌa ao ngga, na, atahori laen rala reu raꞌahuluꞌ au ena.”
8 Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
Boe ma Yesus denu e nae, “Mumburiiꞌ leo! Lulu mala nenei ma, fo baliꞌ leo.”
9 A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. Byla pak sobota v ten den.
Yesus olaꞌ basa taꞌo naa, boe ma atahori naa hai neuꞌ ena. Basa ma ana fela, oꞌo nenein, de ana lao baliꞌ neuꞌ ena. Manadadꞌiꞌ naa nandaa no atahori Yahudi ra fai hule-oꞌen.
10 Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, nesluší tobě lože nositi.
Basa ma atahori Yahudi ra malangga nara rafadꞌe mbali atahori mana feꞌe haiꞌ na rae, “Woi! Bubꞌuluꞌ, do hokoꞌ? Faiꞌ ia, fai hahae tao ue-osaꞌ. Tungga hita agaman hohoro-lalanen, atahori nda bole oꞌo neneiꞌ sa, huu naa o naran, tao ue-osaꞌ boe!”
11 Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
Ana nataa nae, “Aduu, ama nggara, e! Amaꞌ se afiꞌ miminasa. Huu Atahori mana tao nahaiꞌ au naa, mana parenda au nae, ‘Lulu neneim, fo baliꞌ leo.’”
12 I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
Basa ma ara ratane mbali e rae, “Heh! Mana denu nggo lulu neneiꞌ naa, seka?”
13 Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
Te atahori naa, nda nahine Yesus naa, seka sa boe. Huu Yesus dea neu nee-nee tungga atahori hetar taladꞌa.
14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, aťby se něco horšího nepřihodilo.
Nda dooꞌ sa, ma Yesus nandaa baliꞌ no atahori naa mia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a sodꞌan. Boe ma Yesus nafadꞌe nae, “Rena, e! Ia naa ho hai ena. Afiꞌ tao salaꞌ fai, naa fo afiꞌ hambu dala nda maloleꞌ lenaꞌ sa fai.”
15 Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
Basa ma, atahori naa neu sangga atahori Yahudi ra malangga nara, de nafadꞌe nae, “Mana tao nahaiꞌ au naa, Eni naran, Yesus.”
16 A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabiti, že to učinil v sobotu.
Naeni de ara mulai tao doidꞌoso Yesus, huu Ana naꞌahahaiꞌ atahori, nandaa no fai hule-oꞌeꞌ.
17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
Te Yesus nafadꞌe neu se nae, “Taꞌo ia. Au Ama ngga nda hahae tao ue-osaꞌ sa. Dadꞌi Au o tao ues ukundooꞌ a boe.”
18 Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
Huu atahori Yahudi ra malangga nara cap rae, Yesus nalena-langga sira hohoro-lalane fai hahae tao ue-osaꞌ, naeni de ara sangga dala deres lenaꞌ fo rae tao risa E. Lelenan fai, Ana o nae, Lamatualain naa, Eni Aman. No olaꞌ taꞌo naa, Ana soꞌu Aon onaꞌ Lamatualain boe.
19 I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
Yesus nafadꞌe neu se nae, “Tebꞌe! Au ufadꞌe memaꞌ ae, Au mesaꞌ nggo nda tao ala saa-saa mia Ao ngga sa boe. Huu Au ia, Lamatualain Anan. Naeni de Au bisa tao tungga akaꞌ saa fo Au ita Ama ngga taoꞌ a. Au ita Ama ngga tao saa, na, Au o tao tungga taꞌo naa boe.
20 Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky, abyste vy se divili.
Au Ama ngga sia sorga sue nala Au seli, naeni Eni Anan. Ana o natudꞌu neu Au basa-bꞌasaꞌ fo Ana taoꞌ ra. Dei fo Ana nau natudꞌu neu Au dala-dalaꞌ manaseliꞌ lenaꞌ fai, naa fo ama tabangangaa!
21 Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
Au Ama ngga tao nasodꞌa baliꞌ atahori mates ra. Onaꞌ naa boe, dei fo Au fee masodꞌa ndoo-tetuꞌ a neu sudꞌiꞌ a seka, tungga hihii-nanau ngga.
22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu.
Matetun, taꞌo ia: Amaꞌ mesaꞌ ne nda naꞌetuꞌ huku-dokiꞌ fee neu atahori sa. Te Ana fee basaꞌ e neu Au ena, huu Au ia, Eni Anan. Basa fo Au mana uꞌetuꞌ ae, atahori tao ndoo-tetuꞌ, do hokoꞌ.
23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
Au Ama ngga nau fo basa atahori fee hadꞌa-hormat neu Au, onaꞌ ara fee hadꞌa-hormat neu Eni boe. Huu atahori nda mana fee hadꞌa-hormat neu Au sa, naeni Eni Anan ia, na, ana o nda fee hadꞌa-hormat neu Amaꞌ mana denu Au sa.
24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, kterýž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios g166)
Tebꞌe! Au ufadꞌe memaꞌ. Atahori mana rena Au oꞌola ngga, ma namahere Lamatualain mana denu Au, na, ana hambu masodꞌa ndoo-tetuꞌ nda mana basaꞌ a sa. Lamatualain nda huku-doki e sa ena. Huu atahori naa nda hambu huku-doki mamates a ena, te ana dadꞌi neu atahori mana nasodꞌa nakandoo no Lamatualain. (aiōnios g166)
25 Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, když mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
Tebꞌe! Au ufadꞌe memaꞌ. Fain deka-deka nema ena, naa de eniꞌ a mia leleꞌ ia, atahori mateꞌ ra o rena haraꞌ mia Au boe, naeni Lamatualain Anan. Huu atahori mana rena ma simbo maloleꞌ Au oꞌola ngga, dei fo ana hambu masodꞌa ndoo-tetuꞌ a.
26 Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
Basa masodꞌaꞌ ra raꞌoka sia Au Ama ngga. Ana o fee Au masodꞌa ndoo-tetuꞌ a boe. Huu Au ia, Eni Anan.
27 A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
Au Ama ngga o fee hak no koasa neu Au, fo uꞌetuꞌ basa atahori huku-doki nara, huu Au ia, naeni Atahori Matetuꞌ a.
28 Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kterouž všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
Ama afiꞌ nggengger, huu mbei anak fai te basa atahori mana mateꞌ ra rena Au hara ngga.
29 A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
Basa fo ara rasodꞌa baliꞌ. Boe ma ara dea rema mia rates ra. Atahori fo dalahulun tao maloleꞌ, hambu masodꞌa ndoo-tetuꞌ a nda mana basaꞌ sa. Te atahori fo dalahulun taoꞌ a deꞌulakaꞌ, hambu huku-dokiꞌ nakandooꞌ a.”
30 Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, kterýž mne poslal, Otcovy.
Yesus tute oꞌolan nae, “Au nda tao ala saa-saa sa, mete ma Au nda feꞌe rena mia Ama ngga sa. Au rena ala dei fo Au feꞌe uꞌetuꞌ atahori dedꞌeat na. Huu naa, saa fo Au uꞌetuꞌ naa, ndaa. Huu Au nda tunggaꞌ a hihii-nanau ngga sa, te tunggaꞌ a Ama ngga hihii-nanaun. Huu Eni mana denu Au na!
31 Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
Mete ma akaꞌ Au mesaꞌ nggo ufadꞌe soꞌal Au ao ngga, na, Au oꞌola ngga naa, nda nenesimbo tungga hohoro-lalaneꞌ sa.
32 Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
Te hambu atahori laen dadꞌi sakasii soꞌal Au. Ma Au bubꞌuluꞌ ara olaꞌ no matetuꞌ soꞌal Au.
33 Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
Hei denu mita atahori reu ratane Yohanis mana saraniꞌ a. Ma ana olaꞌ no matetuꞌ soꞌal Au.
34 Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
Tao-tao te, Au nda parlu atahori netaan sa. Te Au fee nesenenedꞌaꞌ dalaꞌ ia ra, naa fo ama bisa hambu masoi-masodꞌaꞌ mia sala-kilu mara.
35 Onť byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste se na čas poradovati v světle jeho.
Yohanis oꞌolan naa, onaꞌ lambu esa naronda manggareloꞌ. Leleꞌ rondan feꞌe manggareloꞌ, rala mara mimihoꞌo.
36 Ale já mám větší svědectví, než Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že mne Otec poslal.
Tao-tao te hambu Atahori manaseliꞌ lenaꞌ Yohanis mana olaꞌ matetuꞌ soꞌal Au. Naeni Ama ngga sia sorga mana fee Au ue-tataos hetar, fo ulalao losa basa. Ue-tataos ia ra mana ratudꞌu bukti oi, Amaꞌ mana denu Au.
37 A kterýž mne poslal, Otec, onť svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho neviděli.
Eni mana denu Au, ma olaꞌ no matetuꞌ soꞌal Au boe. Naa, hei nda feꞌe rena mita haran sa, do, mete mita mata Aon sa.
38 A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož on poslal, tomu vy nevěříte.
Lamatualain Dedꞌea-oꞌolan nda nasodꞌa sia rala mara sa, huu nda mimihere Au, fo Ana denuꞌ a sa.
39 Ptejte se na písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios g166)
Hei hiiꞌ a paresaꞌ lutu-leloꞌ Lamatualain Susura Meumaren, huu duꞌa mae dei fo hei hambu dalaꞌ sia naa fo misodꞌa ndoo-tetuꞌ nda manaꞌetuꞌ sa. Tao-tao te, Susura naa ra, rafadꞌe soꞌal Au. (aiōnios g166)
40 Ale nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
Te hei nda nau ima misiꞌ Au, fo dadꞌi Au atahori ngga, naa fo ama bisa hambu masodꞌa ndoo-tetuꞌ nda mana basaꞌ sa.
41 Chvály od lidí nepřijímám.
Au nda parlu atahori soꞌu rananaru Au sa.
42 Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
Te Au uhine tebꞌe-tebꞌeꞌ hei rala mara. Naeni de Au bubꞌuluꞌ ae, hei nda miꞌena susue-lalaiꞌ neu Lamatualain sa.
43 Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
Au uma sia raefafoꞌ ia, huu Ama ngga mana toꞌu koasa denu Au uma. Te hei nda simbo Au sa. Tao-tao te, mete ma hambu atahori laen nema nendi koasan, na, hei simbo e no maloleꞌ.
44 Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
Hei esa no esa hiiꞌ a kokoat a. Te hei nda taoafiꞌ, Lamatualain koa nggi, do hokoꞌ sa. Tao-tao te, Eni, Lamatualain! Nda hambu laen sa ena. Dadꞌi mete ma hei nda taoafiꞌ neu E sa, ona bee fo hei bisa mimihere neu E?
45 Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
Afiꞌ duꞌa mae, Au mana mbia salaꞌ neu nggi sia Au Ama ngga matan. Hokoꞌ. Mana mbia salaꞌ neu nggi, naeni baꞌi Musa. Tao-tao te, hei mimihena neu e, huu eni mana fee nggi Lamatualain Hohoro-lalanen.
46 Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; neb on o mně psal.
Mete ma hei mimihere tebꞌe neu Musa, tantu hei o mimihere neu Au boe. Huu eni suraꞌ soꞌal Au.
47 Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
Te, huu hei nda mimihere tebꞌe neu saa fo ana suraꞌ a sa, ona bee fo hei nau mimihere saa fo Au olaꞌ a? Neꞌo hokoꞌ, to!”
