< Jan 5 >
1 Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
Depois disso, Jesus foi para Jerusalém, por causa de uma festa dos judeus.
2 Byl pak v Jeruzalémě rybník bravný, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
Próximo ao Portão das Ovelhas, em Jerusalém, havia um tanque com cinco entradas ao seu redor. Em hebraico, esse tanque era chamado de Betezata.
3 Kdež leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
Muitas pessoas doentes estavam deitadas nessas entradas. Eram cegos, mancos, paralíticos, entre outros.
4 Nebo anděl jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. Protož kdož nejprvé sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
5 I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
Havia um homem que também estava lá, doente há trinta e oito anos. Jesus olhou para ele, já sabendo que o homem estava deitado lá por muito tempo e lhe perguntou:
6 Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
“Você quer ser curado?”
7 Odpověděl mu ten nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, ale když já jdu, jiný přede mnou sstupuje.
O homem respondeu: “Senhor, não há ninguém que possa me ajudar a entrar na água quando ela é agitada. Quando eu tento entrar na água, sempre há alguém que passa na minha frente e entra primeiro.”
8 Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
Jesus lhe disse: “Fique em pé, pegue sua esteira e comece a andar!”
9 A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. Byla pak sobota v ten den.
Imediatamente, o homem foi curado. Ele pegou sua esteira e caminhou. Foi em um sábado que isso aconteceu.
10 Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, nesluší tobě lože nositi.
Então, os judeus disseram ao homem que havia sido curado: “Hoje é sábado! É contra a lei carregar sua esteira neste dia.”
11 Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
Ele respondeu aos judeus: “O homem que me curou disse para que eu pegasse a minha esteira e começasse a andar.”
12 I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
Os judeus perguntaram: “Quem lhe disse para pegar sua esteira e andar?”
13 Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
Porém, ele não tinha ideia de quem era, pois Jesus havia desaparecido no meio da multidão.
14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, aťby se něco horšího nepřihodilo.
Mais tarde, Jesus encontrou, no Templo, o homem que havia curado e lhe disse: “Veja! Agora você está curado. Então, pare de pecar ou algo pior pode lhe acontecer.”
15 Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
O homem foi dizer aos judeus que fora Jesus quem o havia curado.
16 A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabiti, že to učinil v sobotu.
Os judeus, então, começaram a perseguir Jesus porque ele estava curando aos sábados.
17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
Mas, Jesus lhes disse: “Meu Pai ainda está trabalhando, e eu também.”
18 Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
Essa foi a justificativa para os judeus quererem ainda mais matá-lo, porque, além de não obedecer a lei do sábado, também dizia que Deus era seu próprio Pai, fazendo-se, assim, igual a Deus.
19 I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
Jesus explicou aos judeus: “Eu lhes digo que isto é verdade: o Filho não pode fazer nada por si mesmo. Ele só faz o que vê o Pai fazer. Tudo o que o Pai fizer, o Filho faz também.
20 Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky, abyste vy se divili.
Pois o Pai ama o Filho e mostra para ele tudo o que faz. E o Pai irá mostrar a ele coisas até mais incríveis do que essas e que farão com que vocês fiquem completamente fascinados.
21 Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
Pois exatamente como o Pai dá vida aos que ele ressuscita do mundo dos mortos, o Filho também dá vida para os que ele quer.
22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu.
O Pai não julga ninguém. Ele deu ao Filho toda a autoridade para julgar,
23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
para que, assim, todos possam respeitar o Filho da mesma maneira que respeitam o Pai. Qualquer pessoa que não respeita o Filho também não respeita o Pai, que o enviou.
24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, kterýž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios )
Eu lhes digo que isto é verdade: quem segue o que eu digo, e tem fé naquele que me enviou, tem a vida eterna. E não será condenado, mas já passou da morte para a vida. (aiōnios )
25 Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, když mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
Eu lhes digo que isto é verdade: Está chegando o tempo, de fato ele já chegou, quando os mortos ouvirão a voz do Filho de Deus, e aqueles que a ouvirem irão viver!
26 Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
Exatamente como o próprio Pai tem vida em si mesmo também concedeu ao Filho ter vida em si mesmo.
27 A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
O Pai também lhe deu autoridade de julgar, pois ele é o Filho do Homem.
28 Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kterouž všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
Não fiquem surpresos com isso, pois está chegando o tempo em que todos aqueles que estão mortos ouvirão a sua voz
29 A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
e sairão dos túmulos. Aqueles que fizeram o bem ressuscitarão para a vida, e aqueles que fizeram o mal ressuscitarão para serem condenados.
30 Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, kterýž mne poslal, Otcovy.
Eu não posso fazer nada sozinho. Eu julgo com base no que o Pai me diz, e o meu julgamento é correto, pois eu não estou fazendo de acordo com a minha própria vontade e, sim, seguindo a vontade daquele que me enviou.
31 Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
Se eu fizesse declarações a meu favor, elas não teriam valor.
32 Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
Mas, é outro que dá provas a meu respeito, e eu sei que o que ele diz sobre mim é verdade.
33 Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
Vocês perguntaram a João sobre mim, e ele disse a verdade.
34 Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
Porém, eu não preciso da aprovação dos homens. Eu estou apenas explicando isso para que vocês sejam salvos.
35 Onť byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste se na čas poradovati v světle jeho.
João era como uma luz que brilhava intensamente e, por um tempo, vocês se alegraram com sua luz.
36 Ale já mám větší svědectví, než Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že mne Otec poslal.
Mas, a prova que eu estou dando é muito mais importante do que a de João. Pois estou fazendo o trabalho que o Pai me mandou fazer,
37 A kterýž mne poslal, Otec, onť svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho neviděli.
e esta é a prova de que o Pai me enviou. E o próprio Pai que me enviou testemunha a meu favor. Vocês nunca ouviram a sua voz ou viram como ele se parece,
38 A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož on poslal, tomu vy nevěříte.
e vocês não aceitam o que ele diz, pois não acreditam naquele que ele enviou.
39 Ptejte se na písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios )
Vocês estudam as Sagradas Escrituras porque pensam que, por meio delas, ganharão a vida eterna. E são exatamente elas que testemunham a meu favor. (aiōnios )
40 Ale nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
E, no entanto, vocês não querem vir até mim para terem vida.
41 Chvály od lidí nepřijímám.
Eu não busco a aprovação dos homens.
42 Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
Eu os conheço, e sei que vocês não têm o amor de Deus em seus corações.
43 Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
Pois eu vim com autoridade do meu Pai, e vocês não me aceitam. Mas, se outro vier com sua própria autoridade, então, este vocês o aceitarão.
44 Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
Como vocês podem crer em mim, se procuram elogios uns dos outros e, no entanto, não buscam o elogio do único Deus verdadeiro?
45 Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
Mas, não pensem que eu farei acusações contra vocês diante do Pai. Moisés, aquele em quem vocês colocam sua esperança, é quem vai acusá-los.
46 Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; neb on o mně psal.
Se vocês realmente acreditassem em Moisés também acreditariam em mim, pois ele escreveu a meu respeito.
47 Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
Mas, como não acreditam no que ele escreveu, por que acreditariam no que eu digo?”