< Jan 4 >
1 A jakž poznal Pán, že slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil než Jan,
Quando Jesus soube que os fariseus tinham ouvido dizer que ele estava conseguindo e batizando mais discípulos do que João,
2 (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho, )
(embora não fosse Jesus quem batizasse e, sim, os seus discípulos),
3 Opustil Judstvo, a odšel opět do Galilee.
ele foi embora da Judeia e voltou para a Galileia.
4 Musil pak jíti skrze Samaří.
No caminho, passou pela região da Samaria.
5 I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedlé popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
Assim, chegou a uma cidade da Samaria, chamada Sicar, próxima às terras que Jacó tinha dado para o seu filho José.
6 Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo okolo šesté hodiny.
O poço de Jacó estava lá, e Jesus, que já estava cansado da viagem, sentou-se perto do poço. Isso aconteceu por volta do meio-dia.
7 I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréž řekl Ježíš: Dej mi píti.
Uma mulher samaritana veio buscar água. Jesus lhe disse: “Por favor, você poderia me dar um pouco de água?”,
8 Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.
pois os seus discípulos tinham ido à cidade para comprar comida.
9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
“Você é judeu e eu sou uma mulher samaritana. Então, como me pede água?”, a mulher respondeu, pois os judeus não se relacionavam com os samaritanos.
10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a kdo jest ten, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dal by tobě vody živé.
Jesus lhe respondeu: “Se você ao menos reconhecesse o que Deus dá e quem está pedindo água, você lhe pediria, e ele lhe daria a água da vida.”
11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
“Mas o senhor não tem um balde para tirar a água e o poço é fundo. Como o senhor vai tirar essa água da vida?”, ela perguntou.
12 Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
“O nosso pai Jacó nos deu o poço. Ele próprio bebeu de sua água, assim como os seus filhos e o seu rebanho. Você é mais importante do que ele?”
13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
Jesus respondeu: “Quem beber da água deste poço terá sede novamente.
14 Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému. (aiōn , aiōnios )
Mas, aquele que beber da água que eu lhe der nunca mais sentirá sede. A água que eu lhe der se tornará nele uma fonte de água e trará a vida eterna a essa pessoa.” (aiōn , aiōnios )
15 Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, abych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
A mulher respondeu: “Senhor, por favor, dê essa água para mim, para que eu não tenha mais sede e não precise mais ter que vir até aqui buscar água!”
16 Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přiď sem.
Jesus lhe disse: “Vá, chame o seu marido e voltem aqui!”
17 Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
A mulher respondeu: “Eu não tenho marido.” Jesus lhe disse: “Você está certa ao dizer que não tem marido.
18 Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
Você já teve cinco maridos. E aquele que mora com você agora não é, de fato, seu marido. Então, o que você diz é verdade.”
19 Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
A mulher disse: “Senhor, posso ver que você é um profeta!
20 Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdež náleží se modliti.
Diga-me: nossos ancestrais adoravam a Deus aqui neste monte, mas vocês dizem que Jerusalém é o lugar onde nós devemos adorar a Deus.”
21 Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
Jesus respondeu: “Mulher, acredite no que eu digo: está chegando o tempo em que você não irá adorar o Pai nem aqui neste monte e nem em Jerusalém.
22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
Vocês, samaritanos, realmente não conhecem o Deus que adoram. Enquanto nós adoramos o Deus que conhecemos, porque a salvação vem dos judeus.
23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
Mas, está chegando a hora, e de fato já chegou, em que os verdadeiros adoradores irão adorar o Pai em espírito e em verdade, pois são esses que o Pai quer que o adorem.
24 Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
Deus é Espírito; por isso os adoradores devem adorá-lo em espírito e em verdade.”
25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, kterýž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
A mulher disse: “Bem, eu sei que o Messias (chamado Cristo) está chegando. Quando ele vier, explicará tudo isso para nós.”
26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
Jesus respondeu: “EU SOU – eu que estou falando com você.”
27 A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, a však žádný neřekl: Nač se ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
Exatamente, neste momento, os discípulos voltaram da cidade. Eles ficaram surpresos por Jesus estar conversando com uma mulher, mas nenhum deles perguntou: “O que você está fazendo?”, ou: “Por que você está conversando com ela?”
28 I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
A mulher deixou o seu pote com água para trás e voltou correndo para a cidade, onde disse para as pessoas:
29 Poďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
“Venham ver um homem que me disse tudo o que eu tenho feito! Será que ele é o Messias?”
30 Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
Então, as pessoas saíram da cidade para ir até onde Jesus estava.
31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
Nesse meio tempo, os discípulos de Jesus insistiam com ele: “Rabi, por favor, coma alguma coisa!”
32 A on řekl jim: Jáť mám pokrm jísti, kteréhož vy nevíte.
Mas Jesus respondeu: “Eu tenho algo para comer que vocês não conhecem.”
33 Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
Os discípulos se perguntaram: “Será que alguém trouxe comida para ele?”
34 Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, kterýž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
Jesus lhes disse: “Meu alimento é fazer a vontade daquele que me enviou e completar o seu trabalho.
35 Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí svých, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
Vocês não costumam dizer que ‘daqui a quatro meses teremos a colheita?’ Abram seus olhos e vejam em volta! As plantações nos campos estão maduras, prontas para serem colhidas.
36 Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, radoval se spolu, i kdo žne. (aiōnios )
Quem colhe está sendo pago e está colhendo, como resultado do seu trabalho, a vida eterna. Dessa forma, tanto aquele que semeia quanto aquele que colhe poderão comemorar juntos. (aiōnios )
37 Nebo v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, kdož rozsívá, a jiný, kterýž žne.
Então, é verdadeiro o provérbio que diz: ‘Um semeia e o outro colhe.’
38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
Eu mandei vocês para colherem o que não plantaram. Outros trabalharam duro e vocês colhem os benefícios do que eles fizeram.”
39 Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč té ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
Muitos samaritanos daquela cidade creram em Jesus por causa do que a mulher lhes disse: “Ele me disse tudo o que tenho feito.”
40 A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
Assim, quando eles vieram vê-lo, imploraram para que ele ficasse com eles. Jesus ficou lá por dois dias.
41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
E muitas outras pessoas acreditaram nele pelas palavras que ele dizia.
42 A ženě té řekli: Již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě spasitel světa, Kristus.
As pessoas disseram para a mulher: “Agora, a nossa fé nele não é apenas por causa do que você nos disse, mas, também, pelo que nós mesmos ouvimos dele. Nós temos certeza de que ele é o Salvador no mundo.”
43 Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
Depois dos dois dias, ele continuou sua viagem para a Galileia.
44 Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v poctivosti není.
Jesus havia comentado que um profeta não é respeitado em sua própria terra.
45 A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli k svátku.
Mas, quando ele chegou na Galileia, as pessoas o receberam muito bem. Elas também estiveram na comemoração da Páscoa em Jerusalém e tinham visto tudo o que ele havia feito por lá.
46 Tedy opět přišel Ježíš do Kány Galilejské, kdež učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
Jesus visitou novamente Caná, na Galileia, onde ele tinha transformado água em vinho na festa de casamento. E, próximo da cidade de Cafarnaum, vivia um funcionário do rei, cujo filho estava muito doente.
47 Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
Quando ele ouviu que Jesus tinha voltado da Judeia para a Galileia, foi encontrá-lo. O homem implorou para que Jesus o acompanhasse até sua casa e curasse seu filho, que já estava quase morrendo.
48 I řekl jemu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
Jesus disse: “Vocês só têm fé quando veem os sinais e os milagres.”
49 Dí jemu ten královský služebník: Pane, podiž prvé, nežli umře syn můj.
O funcionário do rei implorou: “Senhor, por favor, apenas venha comigo antes que o meu filho morra!”
50 Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil jemu Ježíš, a šel.
Jesus lhe disse: “Vá para casa! O seu filho irá viver.” O homem confiou no que Jesus disse e foi embora.
51 Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali, řkouce: Syn tvůj živ jest.
Enquanto ele estava no caminho de casa, os seus empregados o encontraram e lhe disseram que o seu filho estava vivo e se recuperando.
52 Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
Ele, então, perguntou a que horas o seu filho tinha começado a melhorar. Os empregados disseram: “Ontem, à uma hora da tarde, a febre passou.”
53 Tedy poznal otec, že právě ta hodina byla, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
O homem percebeu que foi exatamente nesse horário que Jesus lhe dissera: “O seu filho irá viver!” A partir daí, ele e todos em sua casa tiveram fé em Jesus.
54 To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
Esse foi o segundo milagre que Jesus fez, após voltar da Judeia para a Galileia.