Jan 4
1 A jakž poznal Pán, že slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil než Jan,
Ri Jesús tajin kubꞌan kiqasanaꞌ sibꞌalaj e kꞌi winaq xuqujeꞌ tajin kuꞌx utijoxelabꞌ, sibꞌalaj e kꞌi na choch ri utijoxelabꞌ ri Juan. Xretaꞌmaj kꞌu ri Jesús chi xketaꞌmaj we riꞌ ri fariseos.
2 (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho, )
Man tzij ta kꞌut chi qas are ri Jesús tajin kabꞌanow ri qasanaꞌ xane are ri utijoxelabꞌ.
3 Opustil Judstvo, a odšel opět do Galilee.
Are xretaꞌmaj ri Jesús we riꞌ, xel bꞌik pa ri tinimit Judea, xtzalij pa Galilea.
4 Musil pak jíti skrze Samaří.
Choqꞌaqꞌ kꞌut kiꞌkow bꞌik pa ri tinimit Samaria.
5 I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedlé popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
Xok kꞌu bꞌik pa Sicar, jun tinimit ri kꞌo pa Samaria, ri kꞌo chuxukut ri ulew ri xuya ri Jacob che ri ukꞌojol José.
6 Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo okolo šesté hodiny.
Chilaꞌ kꞌo wi ri kꞌwaꞌ ri xukꞌot kanoq ri Jacob. Ri Jesús xqꞌiꞌtaj bꞌik che ri bꞌe, xeꞌtꞌuyul chuxukut ri kꞌwaꞌ. Qas pa ri unikꞌaj riꞌ qꞌij.
7 I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréž řekl Ježíš: Dej mi píti.
Ri utijoxelabꞌ e bꞌenaq kanoq pa ri tinimit chuloqꞌik kiwa. Xopan kꞌut jun ixoq chresaxik ujaꞌ pa ri kꞌwaꞌ. Ri Jesús xubꞌij che: Chaya juqubꞌ nujoron.
8 Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.
9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
Ri ixoq xubꞌij che: ¿Jas che kata ajaꞌ chwe, at at aj Israel are kꞌu ri in, in aj Samaria? Jeriꞌ xubꞌij che rumal cher ri aꞌj Israel man kakitun taj ukojik jun jastaq kukꞌ ri aꞌj Samaria.
10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a kdo jest ten, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dal by tobě vody živé.
Ri Jesús xubꞌij che ri ixoq: We ta awetaꞌm ri kakwinik kuya ri Dios xuqujeꞌ ri tajin katow juqubꞌ jaꞌ chawe, at ta riꞌ nabꞌe xata ajaꞌ che, xuqujeꞌ xyaꞌtaj ta ajaꞌ riꞌ rumal, ri kuya kꞌaslemal ri maj ukꞌisik.
11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
Ri ixoq xubꞌij che ri Jesús: Tat, man keꞌ ta resaxik le jaꞌ, naj qajinaq. ¿Jawjeꞌ kꞌu keꞌsaj wi la loq ri jaꞌ ri kuya kꞌaslemal?
12 Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
¿La lal ta kꞌu nim qꞌij la choch ri qamam Jacob, areꞌ xyoꞌw kan we kꞌwaꞌ riꞌ chaqe, chi riꞌ xresaj wi kijoron ri e ralkꞌwaꞌl xuqujeꞌ ri e rawaj?
13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
Ri Jesús xubꞌij che ri ixoq: Xapachin ri kutij we jaꞌ riꞌ, kachaqiꞌj chi na uchiꞌ junmul chik.
15 Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, abych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
Ri ixoq xubꞌij che: Tat, ya la we ri joron riꞌ rech man kinpe ta chik waral chi resaxik nujaꞌ xuqujeꞌ rech man kachaqiꞌj ta chik nuchiꞌ.
16 Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přiď sem.
Ri Jesús xubꞌij che ri ixoq: Jaꞌsikꞌij bꞌa loq ri awachajil, kꞌa te riꞌ chattzalij loq waral.
17 Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
Ri ixoq xubꞌij che ri Jesús: Maj wachajil in. Ri Jesús xubꞌij: Qas tzij laꞌ le xabꞌij chi maj awachajil.
18 Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
Jeriꞌ rumal e kꞌolinaq kanoq e jobꞌ awachajil xuqujeꞌ ri kꞌo awukꞌ kamik man are taj awachajil, qas tzij laꞌ le xabꞌij.
19 Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
Ri ixoq xubꞌij: Tat, chanim kinchꞌobꞌo chi lal qꞌalajisal utzij ri Dios.
20 Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdež náleží se modliti.
Ri qamam uj ojer xeqꞌijilaꞌn puꞌwiꞌ we juyubꞌ riꞌ, are kꞌu ri ix, ix aj Israel kibꞌij chi pa Jerusalén rajawaxik kixqꞌijilaꞌn wi.
21 Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
Ri Jesús xubꞌij: Ixoq, chakojo ri kinbꞌij. Kuꞌriqa na jun qꞌij are man kabꞌan ta chik ri qꞌijilaꞌnem che ri Tataxel Dios, puꞌwiꞌ we juyubꞌ riꞌ, xa ta ne pa Jerusalén kabꞌan wi qꞌijilaꞌnem.
22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
Ix kiqꞌijilaꞌj ri man iwetaꞌm taj uwach, ri uj kꞌut kaqaqꞌijilaꞌj ri qetaꞌm uwach, jeriꞌ rumal ri kolotajem kukꞌ ri winaq aꞌj Israel petinaq wi.
23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
Xqebꞌ kꞌu loq ri qꞌij xuqujeꞌ xopan ri qꞌotaj are taq ri qas e qꞌijilaꞌnelabꞌ kakiya na uqꞌij ri Tataxel Dios pa ri Uxlabꞌixel xuqujeꞌ qas tzij kekꞌojiꞌk, rumal jeriꞌ karaj ri Tataxel kabꞌanik.
24 Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
Ri Dios are uxlabꞌal, rajawaxik xuqujeꞌ chi ri e qꞌijilaꞌj taq rech kakiqꞌijilaꞌj pa ri uxlabꞌal xuqujeꞌ qas tzij kekꞌojiꞌk.
25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, kterýž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
Ri ixoq xubꞌij che: Wetaꞌm chi kape na ri Mesías ri kabꞌix Cristo che. Are kape riꞌ areꞌ, kubꞌij na chaqe jas ubꞌanik we jastaq riꞌ.
26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
Ri Jesús xubꞌij che: In riꞌ, ri tajin kintzijon awukꞌ.
27 A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, a však žádný neřekl: Nač se ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
Qas jeꞌ riꞌ tajin kubꞌij are xoꞌpan ri utijoxelabꞌ, xemayijanik rumal tajin katzijon rukꞌ jun ixoq, maj kꞌu jun xtow chike: ¿Jas kaj la che le ixoq? O ¿jas katzijoj la rukꞌ?
28 I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
Ri ixoq xuya kanoq ri uqꞌebꞌal, xtzalij pa ri tinimit, xubꞌij chike ri winaq:
29 Poďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
Chixanloq, jiliwila jun achi ri xubꞌij chwe ronojel ri nubꞌanom. ¿La man are waꞌ ri kabꞌix Cristo che?
30 Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
Ri winaq xeꞌl bꞌik pa ri tinimit, xeꞌkila ri Jesús.
31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
Are majaꞌ koꞌpan ri winaq, ri tijoxelabꞌ xkibꞌij che ri Jesús: Ajtij, woꞌq la.
32 A on řekl jim: Jáť mám pokrm jísti, kteréhož vy nevíte.
Ri Jesús xubꞌij chike: Ri in kꞌo jun jaswe tijowik rij ri man iwetaꞌm ta ix uwach.
33 Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
Ri tijoxelabꞌ xkichapleꞌj utayik chibꞌil taq kibꞌ: ¿La kꞌo ta kꞌu jun xkꞌamow loq jun jas rech tijowik rij?
34 Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, kterýž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
Ri Jesús xubꞌij chike: Are nuwa in ri ubꞌanik ri urayibꞌal ukꞌuꞌx ri xintaqow loq xuqujeꞌ kinkꞌis kanoq ubꞌanik ri uchak.
35 Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí svých, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
¿La man kꞌu kibꞌij ix: “Karaj na kajibꞌ ikꞌ che ri yakoj”? Ri in kꞌut kinbꞌij chiꞌwe: ¡Chijaqa ri ibꞌoqꞌoch, chikaꞌyej ronojel ri tikoꞌn! Xutzirik.
36 Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, radoval se spolu, i kdo žne. (aiōnios g166)
Ri winaq ri kabꞌanow ri yakoj kukꞌamawaꞌj na ri tojbꞌal rech, xuqujeꞌ ri yakoj ri kubꞌano rech jun kꞌaslemal ri maj ukꞌisik. Ri ajtikolobꞌ xuqujeꞌ ri kabꞌanow ri yakoj junam kekiꞌkotik. (aiōnios g166)
37 Nebo v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, kdož rozsívá, a jiný, kterýž žne.
Jeriꞌ rumal kꞌo jun tzij kubꞌij: “Jun kabꞌanow ri tikoꞌn, jun chi wi ri kabꞌanow ri yakoj.”
38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
Ri in xixintaq bꞌik chuyakik ri man xiriq taj kꞌax chutikik. E nikꞌaj wi ri xeqꞌiꞌtajik, e nikꞌaj wi ri xechakunik, ri ix kꞌut xaq xwi kiꞌtzukuj loq uwach ri chak ri bꞌantajinaq chi kanoq.
39 Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč té ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
E kꞌi chike ri winaq aꞌj Samaria xekojon che ri Jesús rumal xkita ri xubꞌij ri ixoq: Areꞌ xubꞌij chwe ronojel ri nubꞌanom.
40 A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
Jeriꞌ are xoꞌpan ri aꞌj Samaria rukꞌ ri Jesús xkibꞌij che chi kakanaj kan kukꞌ. Ri Jesús xkanaj kanoq chilaꞌ kebꞌ qꞌij.
41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
E kꞌi winaq xekojon chi na che ri Jesús rumal ri xubꞌij areꞌ chike.
42 A ženě té řekli: Již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě spasitel světa, Kristus.
Xkibꞌij kꞌu che ri ixoq: Man xwi taj kujkojonik rumal ri xabꞌij chaqe xane rumal ri xqatatabꞌej uj rukꞌ ri qaxikin, xqetaꞌmaj chi are waꞌ ri Kolonel kech konojel ri winaq rech ri uwachulew.
43 Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
Are xikꞌow ri kebꞌ qꞌij, ri Jesús xel bꞌik pa ri tinimit Samaria, xeꞌ pa Galilea.
44 Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v poctivosti není.
(Jeriꞌ, rumal ri Jesús ubꞌim chi xa ta ne jun qꞌalajisal tzij kaya uqꞌij pa ri tinimit ri kel wi.)
45 A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli k svátku.
Are xopan pa Galilea utz xbꞌan chukꞌamawaꞌxik kumal ri winaq aꞌj chilaꞌ, jeriꞌ rumal kilom ronojel ri xubꞌan pa Jerusalén pa ri nimaqꞌij Pascua.
46 Tedy opět přišel Ježíš do Kány Galilejské, kdež učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
Kꞌa te riꞌ xtzalij chik ri Jesús pa Caná rech Galilea, chilaꞌ xukꞌex wi ri jaꞌ pa vino. Kꞌo kꞌut jun ukꞌojol ri jun rajchak ri qꞌatal tzij yawabꞌ je laꞌ pa ri tinimit Capernaúm.
47 Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
Are xretaꞌmaj ri achi, utat ri yawabꞌ, chi xopan ri Jesús pa Galilea, upetik pa Judea, xeꞌ chutzukuxik. Are xuriqo, xuta toqꞌobꞌ che rech keꞌ chukunaxik ri ukꞌojol rumal xa jubꞌiqꞌ karaj kakamik.
48 I řekl jemu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
Ri Jesús xubꞌij che: Ri ix man kixkojon ta wi la we man kiwil kꞌutbꞌal xuqujeꞌ etal.
49 Dí jemu ten královský služebník: Pane, podiž prvé, nežli umře syn můj.
Ri ajchak rech ri qꞌatal tzij xubꞌij che ri Jesús: Wajaw, bꞌana la toqꞌobꞌ, oj la cho ri wachoch rech man kakam taj ri nukꞌojol.
50 Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil jemu Ježíš, a šel.
Ri Jesús xubꞌij che ri achi: Chattzalij cho awachoch, man kakam taj ri akꞌojol. Xukoj ri achi ri xbꞌix che rumal ri Jesús, kꞌa te riꞌ xtzalij cho rachoch.
51 Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali, řkouce: Syn tvůj živ jest.
Are bꞌenaq ri achi cho rachoch, xeꞌl loq ri e rajchakibꞌ chukꞌulaxik pa ri bꞌe, xkibꞌij che chi man xkam taj ri ukꞌojol xane xkꞌasiꞌk xuqujeꞌ xutzirik.
52 Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
Ri achi xuta chike jas qꞌotaj xutzir ri ukꞌojol. Ri ajchakibꞌ xkibꞌij: Iwir qas jun hora ikꞌowinaq che ri unikꞌajil qꞌij xel bꞌik ri qꞌaqꞌ che.
53 Tedy poznal otec, že právě ta hodina byla, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
Naꞌtaj kꞌu che ri utat ri akꞌal chi qas che riꞌ ri qꞌotaj riꞌ, xubꞌij ri Jesús che: “Ri akꞌojol kakꞌasiꞌ na.” Jeriꞌ konojel ri e kꞌo rukꞌ ri achi pa ri rachoch xekojon che ri Jesús.
54 To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
Are waꞌ ri ukabꞌ etal ri xubꞌan ri Jesús are xtzalij loq pa Galilea upetik pa Judea.
