Jan 4
1 A jakž poznal Pán, že slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil než Jan,
Lors donc que Jésus sut que les pharisiens avaient appris qu’il faisait plus de disciples et baptisait plus que Jean,
2 (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho, )
(Quoique Jésus ne baptisât point, mais ses disciples),
3 Opustil Judstvo, a odšel opět do Galilee.
Il quitta la Judée, et s’en alla de nouveau en Galilée;
4 Musil pak jíti skrze Samaří.
Or il lui fallait passer par la Samarie.
5 I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedlé popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
Il vint donc dans une ville de Samarie, nommée Sichar, près de l’héritage que Jacob donna à Joseph, son fils.
6 Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo okolo šesté hodiny.
Là était le puits de Jacob. Ainsi, Jésus, fatigué de la route, s’assit sur le bord du puits. Il était environ la sixième heure.
7 I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréž řekl Ježíš: Dej mi píti.
Or une femme de Samarie vint puiser de l’eau. Jésus lui dit: Donnez-moi à boire.
8 Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.
(Car ses disciples étaient allés à la ville acheter de quoi manger.)
9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
Cette femme samaritaine lui répondit donc: Comment toi, qui es Juif, me demandes-tu à boire, à moi, qui sais une femme samaritaine? car les Juifs n’ont point de commerce avec les Samaritains.
10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a kdo jest ten, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dal by tobě vody živé.
Jésus lui répondit et dit: Si vous saviez le don de Dieu, et qui est celui qui vous dit: Donnez-moi à boire, peut-être lui en eussiez-vous demandé vous-même, et il vous aurait donné d’une eau vive.
11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
La femme lui repartit: Seigneur, tu n’as pas même avec quoi puiser, et le puits est profond; d’où aurais-tu donc de l’eau vive?
12 Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
Es-tu plus grand que notre père Jacob qui nous a donné ce puits, et qui en a bu, lui, ses enfants et ses troupeaux?
13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
Jésus répliqua et lui dit: Quiconque boit de cette eau aura encore soif;
15 Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, abych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
La femme lui dit: Seigneur, donne-moi de cette eau afin que je n’aie plus soif, et que je ne vienne point puiser ici.
16 Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přiď sem.
Allez, lui répondit Jésus, appelez votre mari et venez ici.
17 Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
La femme répliqua et dit: Je n’ai point de mari. Jésus ajouta: Vous avez bien dit: Je n’ai point de mari;
18 Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
Car vous avez eu cinq maris, et celui que vous avez maintenant n’est pas votre mari; en cela vous avez dit vrai.
19 Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
La femme lui dit: Seigneur, je vois que vous êtes vraiment prophète.
20 Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdež náleží se modliti.
Nos pères ont adoré sur cette montagne, et vous dites, vous, que Jérusalem est le lieu où il faut adorer.
21 Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
Jésus lui dit: Femme, croyez-moi, vient une heure où vous n’adorerez le Père ni sur cette montagne ni à Jérusalem.
22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
Vous adorez, vous, ce que vous ne connaissez point; nous, nous adorons ce que nous connaissons, parce que le salut vient des Juifs.
23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
Mais vient une heure, et elle est déjà venue, où les vrais adorateurs adoreront le Père en esprit et en vérité; car ce sont de tels adorateurs que le Père cherche.
24 Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
Dieu est esprit, et ceux qui l’adorent doivent l’adorer en esprit et en vérité.
25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, kterýž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
La femme lui dit: Je sais que le Messie (c’est-à-dire le Christ) vient; lors donc qu’il sera venu, il nous apprendra toutes choses.
26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
Jésus lui dit: Je le suis, moi qui vous parle.
27 A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, a však žádný neřekl: Nač se ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
En même temps ses disciples vinrent, et ils s’étonnaient de ce qu’il parlait avec une femme; néanmoins aucun ne dit: Que lui demandez-vous? ou pourquoi parlez-vous avec elle?
28 I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
La femme donc laissa là sa cruche, s’en alla dans la ville et dit aux habitants:
29 Poďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
Venez, voyez un homme qui m’a dit tout ce que j’ai fait, n’est-ce point le Christ?
30 Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
Ils sortirent donc de la ville, et ils venaient à lui.
31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
Cependant ses disciples le priaient, disant: Maître, mangez.
32 A on řekl jim: Jáť mám pokrm jísti, kteréhož vy nevíte.
Mais il leur dit: Moi, j’ai à manger une nourriture que vous ne connaissez point.
33 Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
Les disciples disaient alors entre eux: Quelqu’un lui a-t-il apporté à manger?
34 Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, kterýž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
Jésus leur dit: Ma nourriture est de faire la volonté de celui qui m’a envoyé, et d’accomplir son œuvre.
35 Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí svých, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
Ne dites-vous pas vous-mêmes: Il y a encore quatre mois, et la moisson viendra? Mais moi, je vous dis maintenant: Levez les yeux et voyez les champs; car ils blanchissent déjà pour la moisson.
36 Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, radoval se spolu, i kdo žne. (aiōnios g166)
Et celui qui moissonne reçoit une récompense, et recueille du fruit pour la vie éternelle, afin que celui qui sème se réjouisse aussi bien que celui qui moissonne. (aiōnios g166)
37 Nebo v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, kdož rozsívá, a jiný, kterýž žne.
Car, en ceci, ce qu’on dit est vrai: Autre est celui qui sème, et autre celui qui moissonne.
38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
Pour moi, je vous ai envoyés moissonner où vous n’avez point travaillé; d’autres ont travaillé, et vous, vous êtes entrés dans leurs travaux.
39 Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč té ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
Or beaucoup de Samaritains de cette ville crurent en lui, sur la parole de la femme qui avait rendu ce témoignage: Il m’a dit tout ce que j’ai fait.
40 A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
Lors donc que les Samaritains furent venus à lui, ils le prièrent de demeurer en ce lieu, et il y demeura deux jours.
41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
Et beaucoup plus crurent en lui, à cause de ses discours.
42 A ženě té řekli: Již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě spasitel světa, Kristus.
De sorte qu’ils disaient à la femme: Maintenant ce n’est plus sur votre parole que nous croyons, nous l’avons entendu nous-mêmes, et nous savons que c’est vraiment lui qui est le Sauveur du monde.
43 Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
Ainsi après les deux jours il partit de là et s’en alla en Galilée.
44 Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v poctivosti není.
Car Jésus lui-même a rendu ce témoignage qu’un prophète n’est point honoré dans sa patrie.
45 A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli k svátku.
Quand il fut venu en Galilée, les Galiléens l’accueillirent, parce qu’ils avaient vu tout ce qu’il avait fait à Jérusalem pendant la fête; car ils étaient venus, eux aussi, à la fête.
46 Tedy opět přišel Ježíš do Kány Galilejské, kdež učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
Il vint donc de nouveau à Cana de Galilée, où il avait changé l’eau en vin. Or il y avait un officier du roi dont le fils était malade à Capharnaüm.
47 Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
Lorsque cet officier eut appris que Jésus venait de Judée en Galilée, il alla vers lui, et le pria de venir guérir son fils qui se mourait.
48 I řekl jemu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
Jésus lui dit donc: Si vous ne voyez des miracles et des prodiges, vous ne croyez point.
49 Dí jemu ten královský služebník: Pane, podiž prvé, nežli umře syn můj.
L’officier lui dit: Seigneur, venez avant que mon fils meure.
50 Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil jemu Ježíš, a šel.
Jésus lui répondit: Va, ton fils vit. Cet homme crut à la parole que lui dit Jésus, et s’en alla.
51 Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali, řkouce: Syn tvůj živ jest.
Or, comme il s’en retournait, ses serviteurs vinrent à sa rencontre et lui annoncèrent que son fils vivait.
52 Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
Et il leur demandait à quelle heure il s’était trouvé mieux. Et ils lui dirent: Hier, à la septième heure, la fièvre l’a quitté.
53 Tedy poznal otec, že právě ta hodina byla, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
Le père reconnut alors que c’était l’heure à laquelle Jésus lui avait dit: Ton fils vit; et il crut, lui et toute sa maison.
54 To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
Ce fut là le second miracle que fit encore Jésus quand il fut revenu de Judée en Galilée.
