Jan 4
1 A jakž poznal Pán, že slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil než Jan,
Therfor as Jhesu knew, that the Farisees herden, that Jhesu makith and baptisith mo disciplis than Joon,
2 (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho, )
thouy Jhesus baptiside not, but hise disciplis, he lefte Judee,
3 Opustil Judstvo, a odšel opět do Galilee.
and wente ayen in to Galilee.
4 Musil pak jíti skrze Samaří.
And it bihofte hym to passe bi Samarie.
5 I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedlé popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
Therfor Jhesus cam in to a citee of Samarie, that is seid Sicar, bisidis the place, that Jacob yaf to Joseph, his sone.
6 Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo okolo šesté hodiny.
And the welle of Jacob was there; and Jhesus was weri of the iourney, and sat thus vpon the welle. And the our was, as it were the sixte.
7 I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréž řekl Ježíš: Dej mi píti.
And a womman cam fro Samarie, to drawe watir. And Jhesus seith to hir, Yyue me drynk.
8 Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.
And hise disciplis weren gon in to the citee, to bie mete.
9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
Therfor thilke womman of Samarie seith to him, Hou thou, `whanne thou art a Jewe, axist of me drynk, that am a womman of Samarie? for Jewis vsiden not to dele with Samaritans.
10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a kdo jest ten, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dal by tobě vody živé.
Jhesus answerde, and seide to hir, If thou wistist the yifte of God, and who `he is, that seith to thee, Yyue me drynk, thou perauenture woldist haue axid of hym, and he schulde haue youun to thee quyk watir.
11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
The womman seith to him, Sire, thou hast not where ynne to drawe, and the pit is deep; wherof thanne hast thou quik watir?
12 Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
Whethir thou art grettere than oure fadir Jacob, that yaf to vs the pit? and he drank therof, and hise sones, and hise beestis.
13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
Jhesus answerde, and seide to hir, Eche man that drynkith of this watir, schal thirste efte soone;
15 Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, abych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
The womman seith to hym, Sire, yyue me this watir, that Y thirste not, nether come hidur to drawe.
16 Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přiď sem.
Jhesus seith to hir, Go, clepe thin hosebonde, and come hidir.
17 Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
The womman answerde, and seide, Y haue noon hosebonde. Jhesus seith to hir, Thou seidist wel, That Y haue noon hosebonde;
18 Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
for thou hast hadde fyue hosebondis, and he that thou hast, is not thin hosebonde. This thing thou seidist sotheli.
19 Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
The womman seith to hym, Lord, Y se, that thou art a prophete.
20 Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdež náleží se modliti.
Oure fadris worschipiden in this hil, and ye seien, that at Jerusalem is a place, where it bihoueth to worschipe.
21 Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
Jhesus seith to hir, Womman, bileue thou to me, for the our schal come, whanne nether in this hil, nethir in Jerusalem, ye schulen worschipe the fadir.
22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
Ye worschipen that ye knowen not; we worschipen that that we knowen; for helthe is of the Jewis.
23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
But the tyme is comun, and now it is, whanne trewe worschiperis schulen worschipe the fadir in spirit and treuthe; for also the fadir sekith suche, that worschipen hym.
24 Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
God is a spirit, and it bihoueth hem that worschipen hym, to worschipe in spirit and treuthe.
25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, kterýž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
The womman seith to hym, Y woot that Messias is comun, that is seid Crist; therfor whanne he cometh, he schal telle vs alle thingis.
26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
Jhesus seith to hir, Y am he, that spekith with thee.
27 A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, a však žádný neřekl: Nač se ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
And anoon hise disciplis camen, and wondriden, that he spak with the womman; netheles no man seide to hym, What sekist thou, or, What spekist thou with hir?
28 I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
Therfor the womman lefte hir watir pot, and wente in to the citee, and seide to tho men,
29 Poďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
Come ye, and se ye a man, that seide to me alle thingis that Y haue don; whether he be Crist?
30 Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
And thei wenten out of the citee, and camen to hym.
31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
In the mene while hise disciplis preieden hym, and seiden, Maistir, ete.
32 A on řekl jim: Jáť mám pokrm jísti, kteréhož vy nevíte.
But he seide to hem, Y haue mete to ete, that ye knowen not.
33 Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
Therfor disciplis seiden togidir, Whether ony man hath brouyt him mete to ete?
34 Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, kterýž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
Jhesus seith to hem, My mete is, that Y do the wille of hym that sente me, that Y perfourme the werk of hym.
35 Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí svých, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
Whether ye seien not, that yit foure monethis ben, and rype corn cometh? Lo! Y seie to you, lifte vp youre iyen, and se ye the feeldis, for now thei ben white to repe.
36 Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, radoval se spolu, i kdo žne. (aiōnios g166)
And he that repith takith hire, and gaderith fruyt in to euerlastynge lijf; that bothe he that sowith, and he that repith, haue ioye togidere. (aiōnios g166)
37 Nebo v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, kdož rozsívá, a jiný, kterýž žne.
In this thing is the word trewe, for anothir is that sowith, and anothir that repith.
38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
Y sente you to repe, that that ye `haue not trauelid; `othere men han trauelid, and ye han entrid `in to her trauels.
39 Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč té ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
And of that citee many Samaritans bileueden in hym, for the word of the womman, that bare witnessyng, That he seide to me alle thingis that Y haue don.
40 A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
Therfor whanne Samaritans camen to hym, thei preieden hym to dwelle there; and he dwelte there twey daies.
41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
And many mo bileueden for his word,
42 A ženě té řekli: Již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě spasitel světa, Kristus.
and seiden to the womman, That now not for thi speche we bileuen; for we han herd, and we witen, that this is verili the sauyour of the world.
43 Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
And aftir twei daies he wente out fro thennus, and wente in to Galilee.
44 Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v poctivosti není.
And he bar witnessyng, that a profete in his owne cuntre hath noon onour.
45 A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli k svátku.
Therfor whanne he cam in to Galilee, men of Galilee resseyueden hym, whanne thei hadden seyn alle thingis that he hadde don in Jerusalem in the feeste dai; for also thei hadden comun to the feeste dai.
46 Tedy opět přišel Ježíš do Kány Galilejské, kdež učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
Therfor he cam eftsoone in to the Cane of Galile, where he made the watir wiyn. And `a litil kyng was, whos sone was sijk at Cafarnaum.
47 Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
Whanne this hadde herd, that Jhesu schulde come fro Judee in to Galilee, he wente to hym, and preiede hym, that he schulde come doun, and heele his sone; for he bigan to die.
48 I řekl jemu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
Therfor Jhesus seide to him, But ye se tokenes and grete wondris, ye bileuen not.
49 Dí jemu ten královský služebník: Pane, podiž prvé, nežli umře syn můj.
The litil kyng seith to hym, Lord, come doun, bifor that my sone die.
50 Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil jemu Ježíš, a šel.
Jhesus seith to hym, Go, thi sone lyueth. The man bileuede to the word, that Jhesus seide to hym, and he wente.
51 Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali, řkouce: Syn tvůj živ jest.
And now whanne he cam doun, the seruauntis camen ayens hym, and telden to hym, and seiden, That his sone lyuede.
52 Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
And he axide of hem the our, in which he was amendid. And thei seiden to hym, For yistirdai in the seuenthe our the feuer lefte him.
53 Tedy poznal otec, že právě ta hodina byla, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
Therfor the fadir knewe, that thilke our it was, in which Jhesus seide to hym, Thi sone lyueth; and he bileuede, and al his hous.
54 To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
Jhesus dide eft this secounde tokene, whanne he cam fro Judee in to Galilee.
