Jan 3
1 Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
Oli üks mees nimega Nikodeemos, variser ja juutide valitseva nõukogu liige.
2 Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
Ta tuli öösel sinna, kus Jeesus oli, ja ütles: „Rabi, me teame, et sa oled Jumala juurest tulnud õpetaja, sest keegi ei suudaks teha tunnustähti, mida sina teed, kui Jumal ei oleks temaga.“
3 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.
„Ma räägin sulle tõtt, “vastas Jeesus, „kui sa pole uuesti sündinud, ei saa sa Jumala riiki kogeda.“
4 Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může po druhé v život matky své vjíti a naroditi se?
„Kuidas saab vana inimene uuesti sündida?“küsis Nikodeemos. „Ei saa ju minna tagasi emaüska ja teist korda sündida!“
5 Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.
„Ma räägin sulle tõtt: sa ei saa Jumala riiki, kui sa ei ole sündinud veest ja Vaimust, “lausus Jeesus talle.
6 Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
„Mis ihust on sündinud, on ihu, ja mis Vaimust on sündinud, on Vaim.
7 Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.
Ära üllatu, kui ma ütlen sulle: „Te peate uuesti sündima.“
8 Vítr, kam chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdo se z Ducha narodil.
Tuul puhub, kust tahab, ja sa kuuled ainult tema häält, kuid ei tea, kust ta tuleb või kuhu läheb; nii on igaühega, kes on Vaimust sündinud.“
9 Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?
„Kuidas see võimalik on?“küsis Nikodeemos.
10 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
„Sa oled Iisraelis kuulus õpetaja, aga ikkagi ei mõista sa selliseid asju?“vastas Jeesus.
11 Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
„Ma räägin sulle tõtt: me kõneleme sellest, mida teame, ja tunnistame sellest, mida oleme näinud, kuid sina keeldud meie tunnistust vastu võtmast.
12 Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?
Kui sa ei usu seda, mida räägin sulle maistest asjadest, kuidas usuksid sa seda, kui räägiksin sulle taevastest asjadest?
13 A jistě žádnýť nevstoupil v nebe, než ten, kterýž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.
Keegi ei ole taevani jõudnud, kuid inimese Poeg tuli taevast alla.
14 A jakož Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
Samamoodi nagu Mooses tõstis mao kõrbes üles, tõstetakse ka inimese Poeg üles,
et igaühel, kes temasse usub, oleks igavene elu. (aiōnios g166)
16 Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. (aiōnios g166)
Sest Jumal armastas maailma nii väga, et andis oma ühe ja ainsa Poja, et igaüks, kes temasse usub, ei peaks surema, vaid tal oleks igavene elu. (aiōnios g166)
17 Neboť neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.
Jumal ei saatnud Poega maailma, et maailma hukka mõista, vaid et maailm tema kaudu päästa.
18 Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Neid, kes usuvad temasse, ei mõisteta hukka, kuid need, kes temasse ei usu, on juba hukka mõistetud, sest nad ei ole uskunud Jumala ühtainsat Poega.
19 Totoť pak jest ten soud, že světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
Otsus tehakse nii: valgus tuli maailma, kuid inimesed armastasid pigem pimedust, mitte valgust, sest nende teod olid kurjad.
20 Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
Kõik, kes teevad kurja, vihkavad valgust ega tule valguse kätte, sest nad ei taha, et nende teod avalikuks saaksid.
21 Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.
Aga need, kes teevad head, tulevad valguse kätte, et saaks avalikuks see, mida Jumal neis teeb.“
22 Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.
Pärast seda läks Jeesus koos oma jüngritega Juudamaale ning oli seal mõnda aega koos rahvaga ja ristis neid.
23 A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli, a křtili se.
Ka Johannes ristis Ainonis Salimi lähedal, sest seal oli rohkelt vett ja inimesed tulid, et ristitud saada.
24 Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.
(See oli enne Johannese vangistamist.)
25 Tedy vznikla otázka mezi učedlníky Janovými a Židy o očišťování.
Johannese jüngrite ja ühe juudi vahel tekkis vaidlus tseremoniaalse puhastamise pärast.
26 I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.
Nad läksid Johannese juurde ja ütlesid talle: „Rabi, see mees, kellega sa teiselpool Jordani jõge koos olid, see, kelle toetuseks sa tunnistasid, vaata, see ristib nüüd ja kõik lähevad tema juurde!“
27 Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničeho, leč by jemu dáno bylo s nebe.
„Keegi ei võta midagi vastu, kui seda ei anta talle taevast, “vastas Johannes.
28 Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.
„Te ise võite tunnistada, et ma ütlesin: „Mina ei ole Messias. Ma olen saadetud talle teed valmistama.“
29 Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, kterýž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.
Peigmees on see, kellel on pruut! Isamees kuulatab peigmehe tulekut oodates ja ta on väga rõõmus, kui kuuleb peigmehe häält − samamoodi on minu rõõm nüüd täielik.
30 Onť musí růsti, já pak menšiti se.
Tema peab saama tähtsamaks ja mina muutuma vähem tähtsaks.“
31 Kdožť s hůry přišel, nade všeckyť jest; kdož jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ten, kterýž s nebe přišel, nade všecky jest.
See, kes tuleb ülevalt, on kõigist suurem; see, kes tuleb maa pealt, kuulub maa peale ja räägib maistest asjadest. See, kes tuleb taevast, on kõigist suurem.
32 A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.
Tema tunnistab sellest, mida ta on näinud ja kuulnud, kuid keegi ei võta tema sõnu vastu.
33 Kdož přijímá svědectví jeho, zpečetil to, že Bůh pravdomluvný jest.
Kuid igaüks, kes tema sõnad vastu võtab, kinnitab, et Jumal on õige.
34 Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví, nebo jemu ne v míru dává Bůh Ducha.
Sest see, kelle Jumal on läkitanud, kõneleb Jumala sõnu, sest Jumal ei piira Vaimu.
35 Otec miluje Syna, a všecko dal v ruku jeho.
Isa armastab Poega ja on kõik andnud tema kätte.
