Jan 20
1 Prvního pak dne po sobotě Maria Magdaléna šla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu.
The first [day] of the week cometh Mary Magdalene early, when it was yet dark, to the sepulcher, and seeth the stone taken away from the sepulcher.
2 I běžela a přišla k Šimonovi Petrovi a k druhému učedlníkovi, tomu, jehož miloval Ježíš, a řekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jej položili.
Then she runneth, and cometh to Simon Peter, and to the other disciple whom Jesus loved, and saith to them, They have taken away the Lord out of the sepulcher, and we know not where they have laid him.
3 Tedy vyšel Petr i ten druhý učedlník, a šli k hrobu.
Peter therefore went forth, and that other disciple, and came to the sepulcher.
4 Běželi pak oba spolu. Ale ten druhý učedlník předběhl Petra, a přišel prvé k hrobu.
So they ran both together: and the other disciple outran Peter, and came first to the sepulcher.
5 A nachýliv se, uzřel prostěradla položená, ale však tam nevšel.
And he stooping down, saw the linen cloths lying; yet he went not in.
6 Tedy přišel Šimon Petr, za ním jda, a všel do hrobu. I uzřel prostěradla položená,
Then cometh Simon Peter following him, and went into the sepulcher, and seeth the linen cloths lying;
7 A rouchu, kteráž byla na hlavě jeho, ne s prostěradly položenou, ale obzvláštně svinutou na jednom místě.
And the napkin that was about his head, not lying with the linen cloths, but wrapped together in a place by itself.
8 Potom všel i ten druhý učedlník, kterýž byl prvé přišel k hrobu, i uzřel a uvěřil.
Then went in also that other disciple who came first to the sepulcher, and he saw, and believed.
9 Nebo ještě neznali písma, že měl z mrtvých vstáti.
For as yet they knew not the scripture, that he must rise again from the dead.
10 I odešli zase ti učedlníci tam, kdež prvé byli.
Then the disciples went away again to their own home.
11 Ale Maria stála u hrobu vně, plačeci. A když plakala, naklonila se do hrobu.
But Mary stood without at the sepulcher weeping: and as she wept she stooped down [to look] into the sepulcher,
12 A uzřela dva anděly v bílém rouše sedící, jednoho u hlavy, a druhého u noh, tu kdež bylo položeno tělo Ježíšovo.
And seeth two angels in white, sitting, the one at the head, and the other at the feet, where the body of Jesus had lain.
13 Kteříž řekli jí: Ženo, co pláčeš? I dí jim: Vzali Pána mého, a nevím, kde ho položili.
And they say to her, Woman, why weepest thou? she saith to them, Because they have taken away my Lord, and I know not where they have laid him.
14 To když řekla, obrátila se zpátkem, a uzřela Ježíše, an stojí, ale nevěděla, by Ježíš byl.
And when she had thus said, she turned herself about, and saw Jesus standing, and knew not that it was Jesus.
15 Dí jí Ježíš: Ženo, co pláčeš? Koho hledáš? Ona domnívajici se, že by zahradník byl, řekla jemu: Pane, vzal-lis ty jej, pověz mi, kdes ho položil, ať já jej vezmu.
Jesus saith to her, Woman, why weepest thou? whom seekest thou? She, supposing him to be the gardener, saith to him, Sir, if thou hast borne him hence, tell me where thou hast laid him, and I will take him away.
16 Řekl jí Ježíš: Maria. Obrátivši se ona, řekla jemu: Rabbóni, což se vykládá: Mistře.
Jesus saith to her, Mary. She turned herself, and saith to him, Rabboni, which is to say, Master.
17 Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; nebo jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu.
Jesus saith to her, Touch me not: for I have not yet ascended to my Father: but go to my brethren, and say to them, I ascend to my Father and your Father, and [to] my God and your God.
18 Přišla Maria Magdaléna, zvěstujici učedlníkům, že by viděla Pána, a že jí to pověděl.
Mary Magdalene came and told the disciples that she had seen the Lord, and [that] he had spoken these things to her.
19 Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dvéře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám.
Then the same day at evening, being the first [day] of the week, when the doors were shut where the disciples were assembled for fear of the Jews, Jesus came and stood in the midst, and saith to them, Peace [be] to you.
20 A to pověděv, ukázal jim ruce i bok svůj. I zradovali se učedlníci, vidouce Pána.
And when he had so said, he showed to them [his] hands and his side. Then were the disciples glad when they saw the Lord.
21 Tedy řekl jim Ježíš opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás.
Then said Jesus to them again, Peace [be] to you: as [my] Father hath sent me, even so I send you.
22 A to pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého.
And when he had said this, he breathed on [them], and saith to them, Receive ye the Holy Spirit.
23 Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; kterýmžkoli zadrželi byste, zadržániť jsou.
Whose soever sins ye remit, they are remitted to them; [and] whose soever [sins] ye retain, they are retained.
24 Tomáš pak jeden ze dvanácti, kterýž sloul Didymus, nebyl s nimi, když byl přišel Ježíš.
But Thomas, one of the twelve, called Didymus, was not with them when Jesus came.
25 I řekli jemu jiní učedlníci: Viděli jsme Pána. Ale on řekl jim: Leč uzřím v rukou jeho bodení hřebů, a vpustím prst svůj v místo hřebů, a ruku svou vložím v bok jeho, nikoli neuvěřím.
The other disciples therefore said to him, We have seen the Lord. But he said to them, Except I shall see in his hands the print of the nails, and put my finger into the print of the nails, and thrust my hand into his side, I will not believe.
26 A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř, a Tomáš s nimi. Přišel Ježíš, a dvéře byly zavříny, i stál u prostřed a řekl: Pokoj vám.
And after eight days again his disciples were within, and Thomas with them: [then] came Jesus, the doors being shut, and stood in the midst, and said, Peace [be] to you.
27 Potom řekl Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věrný.
Then saith he to Thomas, Reach hither thy finger, and behold my hands; and reach hither thy hand, and thrust [it] into my side; and be not faithless, but believing.
28 I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj!
And Thomas answered and said to him, My Lord and my God.
29 Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili.
Jesus saith to him, Thomas, because thou hast seen me, thou hast believed: blessed [are] they that have not seen, and [yet] have believed.
30 Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před oblíčejem učedlníků svých, kteříž nejsou zapsáni v knize této.
And many other signs truly did Jesus in the presence of his disciples, which are not written in this book.
31 Ale tito zapsáni jsou, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život měli ve jménu jeho.
But these are written, that ye may believe that Jesus is the Christ, the Son of God, and that believing ye may have life through his name.
