Jan 18
1 To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
Après avoir ainsi parlé, Jésus sortit avec ses disciples et traversa le torrent de Kédron. Là se trouvait un jardin dans lequel il entra, et eux avec lui.
2 Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými.
Judas, celui qui le livrait, connaissait cet ' endroit, parce que Jésus y était souvent venu avec ses disciples.
3 Protož Jidáš pojav zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.
Ayant pris une escouade de soldats et accompagné d'agents fournis par les chefs des prêtres et les Pharisiens, Judas arriva donc en cet endroit avec des lanternes, des torches et des armes.
4 Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed, řekl jim: Koho hledáte?
Jésus, sachant tout ce qui allait lui arriver, s'avança et leur dit: «Qui cherchez-vous?» —
5 Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.
«Jésus de Nazareth», lui répondirent ils. — Jésus leur dit: «C'est moi.» Au milieu d'eux se tenait Judas, celui qui le livrait.
6 A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem.
Mais à peine Jésus avait-il dit: «C'est moi», qu'ils firent un mouvement en arrière et tombèrent sur le sol.
7 I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.
Il leur demanda une seconde fois: «Qui cherchez-vous?» — «Jésus de Nazareth», dirent-ils.
8 Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.
— Jésus reprit: «Je vous ai dit que c'est moi; si donc c'est moi que vous cherchez, laissez ceux-ci s'en aller.»
9 Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Z těch, kteréž jsi mi dal, neztratil jsem žádného.
(C'était afin que fût accomplie la parole qu'il avait dite: «De ceux que tu m'as donnés, je n'en ai perdu aucun.»)
10 Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej, a udeřil služebníka nejvyššího kněze, a uťal mu ucho jeho pravé. Bylo pak jméno služebníka toho Malchus.
Simon Pierre, cependant, avait une épée, et la tira. Il en frappa le serviteur du grand-prêtre et lui coupa l'oreille droite. — Ce serviteur s se nommait Malchus. —
11 I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?
«Remets ton épée dans le fourreau», dit alors Jésus à Pierre; «la coupe que m'a donnée le Père, ne la boirai-je pas?»
12 Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
Cependant la cohorte, le tribun et les agents des Juifs se saisirent de Jésus et le garrottèrent.
13 A vedli ho k Annášovi nejprvé; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem toho léta.
Ils commencèrent par le mener chez Hanne, beau-père de Kaïphe.
14 Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid.
(Kaïphe était le grand-prêtre de l'année, et c'était lui qui avait ouvert aux Juifs cet avis: Il vaut mieux qu'un seul homme meure pour le peuple.»)
15 Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze.
Simon Pierre et un autre disciple avaient suivi Jésus. Cet autre disciple, étant de la connaissance du grand-prêtre, entra en même temps que Jésus dans la cour.
16 Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
Quant à Pierre, il était resté dehors contre la porte. L'autre disciple, qui était de la connaissance du grand-prêtre, sortit pour parler à la portière et le fit entrer.
17 Tedy řekla Petrovi děvka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem.
Cette servante, qui gardait la porte, dit alors à Pierre: «N'es-tu pas toi aussi des disciples de cet homme?» —
18 Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje a zhřívaje se.
«Non; pas moi», répondit-il. Il faisait froid; les esclaves et les hommes de service, groupés autour d'un brasier allumé par eux, se chauffaient; et Pierre, se tenant au milieu d'eux, se chauffait aussi.
19 Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.
Le grand-prêtre cependant interrogea Jésus sur ses disciples et sur son enseignement.
20 Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdež se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil.
Jésus lui répondit: «C'est ouvertement que j'ai parlé au monde; j'ai toujours enseigné dans la synagogue et dans le Temple, là où se réunissent tous les Juifs, et je n'ai rien dit en cachette.
21 Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil.
Pourquoi m'interroges-tu? demande à mes auditeurs de quoi je leur ai parlé. Eux savent bien ce que j'ai dit.»
22 A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal hůlkou Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi?
A ces mots, un des hommes de service qui se tenait à côté de Jésus, lui donna un coup de bâton en lui disant: «Est-ce de la sorte que tu réponds au grand-prêtre.»
23 Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš?
Jésus s'adressa à cet homme: «Si j'ai mal parlé, prouve ce que j'ai dit de mal; si j'ai bien parlé, pourquoi me frappes-tu?»
24 I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi.
Hanne l'envoya, tout garrotté, à Kaïphe, le grand-prêtre.
25 Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.
Cependant Simon Pierre se tenait là et se chauffait. «N'es-tu pas, toi aussi, de ses disciples?» lui dit-on. Il le nia. «Moi? dit-il, non pas.»
26 Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě?
Un des serviteurs du grand-prêtre, parent de celui à qui Pierre avait coupé l'oreille, lui dit: «Est-ce que, moi-même, je ne t'ai pas vu, avec lui, dans le jardin?»
27 Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.
Encore une fois Pierre nia, et à ce moment un coq chanta.
28 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se nepoškvrnili, ale aby jedli beránka.
De chez Kaïphe, ils menèrent Jésus au prétoire; le jour se levait. Eux-mêmes n'entrèrent pas dans le prétoire afin de ne pas contracter de souillure et de pouvoir manger la Pâque.
29 Tedy vyšel k nim Pilát a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto?
Pilate vint donc à eux dehors. «Quelle accusation, dit-il, portez-vous contre cet homme?»
30 Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nevydali bychom ho tobě.
Ils lui répondirent par ces paroles: «Si ce n'était pas un malfaiteur, nous ne te l'aurions pas livré.»
31 I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podlé zákona svého suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabiti žádného.
Pilate leur répliqua: «Prenez-le, et jugez-le vous-mêmes, suivant votre Loi.» — «Nous n'avons pas le droit, répondirent les Juifs, de mettre personne à mort.»
32 Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.
(C'était afin que fût accomplie la parole que Jésus avait dite pour indiquer de quelle mort il allait mourir.)
33 Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi král Židovský?
Pilate rentra donc dans le prétoire, fit venir Jésus et lui dit: «Tu es le Roi des Juifs?» —
34 Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?
«Est-ce de toi-même que tu dis cela, répondit Jésus, ou d'autres te l'ont-ils dit de moi?» —
35 Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil?
«Est-ce que je suis Juif, moi!» répliqua Pilate, «c'est ta nation, ce sont les chefs des prêtres qui t'ont livré à moi; qu'as-tu fait?»
36 Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.
Jésus répondit: «Ma Royauté n'est pas de ce monde. Si ma Royauté était de ce monde, mes sujets combattraient pour moi, pour que je ne fusse pas livré aux Juifs; mais ma Royauté n'est pas d'ici.»
37 I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Odpověděl Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.
Alors Pilate lui dit: «Ainsi donc tu es Roi!» Jésus répondit: «Tu le dis, je suis Roi. Voici pourquoi je suis né, voici pourquoi je suis venu dans le monde: pour rendre témoignage à la vérité. Quiconque est de la vérité écoute ma voix.» —
38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A to pověděv, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám.
«Qu'est-ce que la vérité?» lui dit Pilate. Sur ce mot, il revint dehors vers les Juifs et leur dit: «Moi, je ne trouve en lui aucune matière à condamnation.
39 Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím toho krále Židovského?
Il est d'usage que je vous délivre quelqu'un à la fête de Pâque, voulez-vous que je vous délivre le «Roi des Juifs?»
40 I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabáše. Byl pak ten Barabáš lotr.
Ils recommencèrent à crier: «Pas celui-là, disaient-ils, mais Bar-Abbas.» Ce Bar-Abbas était un brigand.
