Jan 18
1 To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
Pärast seda kui Jeesus oli kõnelemise lõpetanud, läks ta koos jüngritega üle Kidroni oja oliivisallu.
2 Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými.
Äraandja Juudas teadis seda paika, sest Jeesus oli oma jüngritega seal sageli käinud.
3 Protož Jidáš pojav zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.
Juudas võttis siis endaga kaasa sõduritesalga koos ülempreestrite ja variseride valvuritega. Nad tulid sinna tõrvikute, laternate ja relvadega.
4 Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed, řekl jim: Koho hledáte?
Jeesus teadis kõike, mis pidi temaga toimuma. Ta läks neile vastu ja küsis: „Keda te otsite?“
5 Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.
„Kas sa oled Naatsareti Jeesus?“küsisid nad. „Ma olen, “vastas Jeesus neile. Äraandja Juudas seisis nende hulgas.
6 A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem.
Kui Jeesus ütles: „Ma olen“, taganesid nad ja kukkusid maha.
7 I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.
Siis küsis ta neilt uuesti: „Keda te otsite?“„Kas sa oled Naatsareti Jeesus?“küsisid nad taas.
8 Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.
„Ma juba ütlesin teile, et ma olen, “vastas Jeesus. „Kui nüüd mina olen see, keda te otsite, siis laske neil teistel minna.“
9 Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Z těch, kteréž jsi mi dal, neztratil jsem žádného.
Nende sõnadega täitus see, mida ta oli varem öelnud: „Ma ei ole kaotanud kedagi neist, kelle sa mulle andsid.“
10 Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej, a udeřil služebníka nejvyššího kněze, a uťal mu ucho jeho pravé. Bylo pak jméno služebníka toho Malchus.
Siis tõmbas Siimon Peetrus mõõga, lõi ülempreestri sulast Malkust ja lõikas tema parema kõrva maha.
11 I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?
Jeesus ütles Peetrusele: „Pane mõõk ära! Kas sa arvad, et ma ei peaks jooma karikast, mille Isa on mulle andnud?“
12 Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
Seejärel võtsid sõdurid, nende pealik ja juutide valvurid Jeesuse kinni ja sidusid ta käed.
13 A vedli ho k Annášovi nejprvé; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem toho léta.
Kõigepealt viisid nad ta Annase juurde, kes oli tollase ülempreestri Kaifase äi.
14 Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid.
Kaifas oli see, kes oli juutidele öelnud: „Parem on ühel inimesel rahva eest surra.“
15 Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze.
Siimon Peetrus järgnes Jeesusele, ja ka teine jünger tegi sama. See jünger oli ülempreestri juures tuttav ja nii sisenes ta koos Jeesusega ülempreestri hoovi.
16 Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
Peetrus pidi jääma välja ukse juurde. Teine jünger, kes oli ülempreestri juures tuttav, läks ja rääkis ust valvava teenijatüdrukuga ja tõi Peetruse sisse.
17 Tedy řekla Petrovi děvka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem.
Tüdruk küsis Peetruselt: „Kas sa ei ole mitte üks selle mehe jüngritest?“„Mina? Ei, ei ole, “vastas ta.
18 Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje a zhřívaje se.
Oli jahe ning teenijad ja valvurid seisid end soojendades tule juures, mille nad olid teinud. Peetrus läks ja seisis nende juurde end soojendama.
19 Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.
Siis küsis ülempreester Jeesuselt tema jüngrite ja selle kohta, mida ta õpetab.
20 Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdež se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil.
„Ma olen avalikult kõigile rääkinud, “vastas Jeesus. „Olen alati õpetanud sünagoogides ja templis, kus kõik juudid koos käivad. Ma ei ole midagi salajas rääkinud.
21 Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil.
Miks sa siis mind küsitled? Küsi inimestelt, kes on kuulnud, mida ma neile olen rääkinud. Nad teavad, mida ma olen öelnud.“
22 A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal hůlkou Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi?
Kui ta seda ütles, lõi üks lähedal seisvatest valvuritest Jeesust ja ütles: „Kas nii räägitakse ülempreestriga?“
23 Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš?
Jeesus vastas: „Kui ma midagi valesti ütlesin, räägi kõigile, mis valesti oli. Aga kui ma õigust rääkisin, miks sa siis mind lõid?“
24 I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi.
Annas saatis endiselt kinniseotud kätega Jeesuse ülempreester Kaifase juurde.
25 Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.
Siis kui Siimon Peetrus seisis end soojendades tule juures, küsisid inimesed seal tema käest: „Kas sa ei ole mitte üks tema jüngritest?“Peetrus salgas seda ja ütles: „Ei, ma ei ole.“
26 Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě?
Üks ülempreestri sulastest, see, kelle sugulasel oli Peetrus kõrva maha lõiganud, küsis Peetruselt: „Kas ma ei näinud sind koos temaga oliivisalus?“
27 Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.
Peetrus salgas seda jälle, ja kohe kires kukk.
28 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se nepoškvrnili, ale aby jedli beránka.
Varahommikul viidi Jeesus Kaifase juurest Rooma maavalitseja paleesse. Juudi juhid ei sisenenud paleesse, sest kui nad oleksid seda teinud, oleksid nad tseremoniaalselt ebapuhtaks saanud, aga nad tahtsid paasasöömaaega süüa.
29 Tedy vyšel k nim Pilát a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto?
Niisiis tuli Pilaatus välja nendega kohtuma. „Mis süüdistuse te selle mehe vastu esitate?“küsis ta.
30 Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nevydali bychom ho tobě.
„Kui ta ei oleks kurjategija, ei oleks me teda sinu juurde toonud, “vastasid nad.
31 I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podlé zákona svého suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabiti žádného.
„Siis võtke ta ja mõistke tema üle kohut oma seaduse alusel, “ütles Pilaatus neile. „Meil ei ole luba kedagi hukata, “vastasid juudid.
32 Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.
Nii täitus see, mida Jeesus oli oma suremise kohta öelnud.
33 Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi král Židovský?
Pilaatus läks tagasi maavalitseja paleesse. Ta kutsus Jeesuse ja küsis temalt: „Kas sina oled juutide kuningas?“
34 Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?
„Kas sa tulid selle küsimuse peale ise või rääkisid sulle minust teised?“vastas Jeesus.
35 Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil?
„Kas ma olen juut?“küsis Pilaatus vastu. „Su oma rahvas ja ülempreestrid andsid su minu kätte. Mida sa teinud oled?“
36 Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.
Jeesus vastas: „Minu kuningriik ei ole sellest maailmas. Kui see oleks sellest maailmast, siis mu alamad võitleksid selle eest, et mind ei antaks juutide kätte. Aga mu kuningriik ei ole siit.“
37 I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Odpověděl Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.
Siis küsis Pilaatus: „Nii et sa ikkagi oled kuningas?“„Sina ütled, et ma olen kuningas, “vastas Jeesus. „Ma sündisin ja tulin maailma, et anda tunnistust tõest. Kõik, kes võtavad tõe vastu, panevad tähele, mida ma ütlen.“
38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A to pověděv, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám.
„Mis on tõde?“küsis Pilaatus. Seda öelnud, läks Pilaatus tagasi välja juutide juurde ja ütles neile: „Ma ei mõista teda süüdi üheski kuriteos.
39 Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím toho krále Židovského?
Aga mul on kombeks teile paasapühadeks üks vang vabaks lasta. Kas lasen juutide kuninga vabaks?“
40 I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabáše. Byl pak ten Barabáš lotr.
„Ei, mitte teda! Me tahame hoopis Barabast!“karjusid nad vastu. Barabas oli mässaja.
