Jan 13
1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
nistArotsavasya kiJcitkAlAt pUrvvaM pRthivyAH pituH samIpagamanasya samayaH sannikarSobhUd iti jJAtvA yIzurAprathamAd yeSu jagatpravAsiSvAtmIyalokeSa prema karoti sma teSu zeSaM yAvat prema kRtavAn|
2 A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil, )
pitA tasya haste sarvvaM samarpitavAn svayam Izvarasya samIpAd Agacchad Izvarasya samIpaM yAsyati ca, sarvvANyetAni jJAtvA rajanyAM bhojane sampUrNe sati,
3 Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal, a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
yadA zaitAn taM parahasteSu samarpayituM zimonaH putrasya ISkAriyotiyasya yihUdA antaHkaraNe kupravRttiM samArpayat,
4 Vstal od večeře, a složil roucho, a vzav rouchu, přepásal se.
tadA yIzu rbhojanAsanAd utthAya gAtravastraM mocayitvA gAtramArjanavastraM gRhItvA tena svakaTim abadhnAt,
5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
pazcAd ekapAtre jalam abhiSicya ziSyANAM pAdAn prakSAlya tena kaTibaddhagAtramArjanavAsasA mArSTuM prArabhata|
6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi, a on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
tataH zimonpitarasya samIpamAgate sa uktavAn he prabho bhavAn kiM mama pAdau prakSAlayiSyati?
7 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
yIzuruditavAn ahaM yat karomi tat samprati na jAnAsi kintu pazcAj jJAsyasi|
8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou. (aiōn g165)
tataH pitaraH kathitavAn bhavAn kadApi mama pAdau na prakSAlayiSyati| yIzurakathayad yadi tvAM na prakSAlaye tarhi mayi tava kopyaMzo nAsti| (aiōn g165)
9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
tadA zimonpitaraH kathitavAn he prabho tarhi kevalapAdau na, mama hastau zirazca prakSAlayatu|
10 Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čisti jste, ale ne všickni.
tato yIzuravadad yo jano dhautastasya sarvvAGgapariSkRtatvAt pAdau vinAnyAGgasya prakSAlanApekSA nAsti| yUyaM pariSkRtA iti satyaM kintu na sarvve,
11 Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čisti jste.
yato yo janastaM parakareSu samarpayiSyati taM sa jJAtavAna; ataeva yUyaM sarvve na pariSkRtA imAM kathAM kathitavAn|
12 Když pak umyl nohy jejich, a vzal roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
itthaM yIzusteSAM pAdAn prakSAlya vastraM paridhAyAsane samupavizya kathitavAn ahaM yuSmAn prati kiM karmmAkArSaM jAnItha?
13 Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
yUyaM mAM guruM prabhuJca vadatha tat satyameva vadatha yatohaM saeva bhavAmi|
14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
yadyahaM prabhu rguruzca san yuSmAkaM pAdAn prakSAlitavAn tarhi yuSmAkamapi parasparaM pAdaprakSAlanam ucitam|
15 Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy činili.
ahaM yuSmAn prati yathA vyavAharaM yuSmAn tathA vyavaharttum ekaM panthAnaM darzitavAn|
16 Amen, amen pravím vám: Není služebník větší nad pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
ahaM yuSmAnatiyathArthaM vadAmi, prabho rdAso na mahAn prerakAcca prerito na mahAn|
17 Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
imAM kathAM viditvA yadi tadanusArataH karmmANi kurutha tarhi yUyaM dhanyA bhaviSyatha|
18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musíť se naplniti písmo: Ten, kdož jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
sarvveSu yuSmAsu kathAmimAM kathayAmi iti na, ye mama manonItAstAnahaM jAnAmi, kintu mama bhakSyANi yo bhuGkte matprANaprAtikUlyataH| utthApayati pAdasya mUlaM sa eSa mAnavaH|yadetad dharmmapustakasya vacanaM tadanusAreNAvazyaM ghaTiSyate|
19 Nyní pravím, vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
ahaM sa jana ityatra yathA yuSmAkaM vizvAso jAyate tadarthaM etAdRzaghaTanAt pUrvvam ahamidAnIM yuSmabhyamakathayam|
20 Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
ahaM yuSmAnatIva yathArthaM vadAmi, mayA preritaM janaM yo gRhlAti sa mAmeva gRhlAti yazca mAM gRhlAti sa matprerakaM gRhlAti|
21 A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
etAM kathAM kathayitvA yIzu rduHkhI san pramANaM dattvA kathitavAn ahaM yuSmAnatiyathArthaM vadAmi yuSmAkam eko jano mAM parakareSu samarpayiSyati|
22 Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
tataH sa kamuddizya kathAmetAM kathitavAn ityatra sandigdhAH ziSyAH parasparaM mukhamAlokayituM prArabhanta|
23 Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, ten, jehož miloval Ježíš.
tasmin samaye yIzu ryasmin aprIyata sa ziSyastasya vakSaHsthalam avAlambata|
24 Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví.
zimonpitarastaM saGketenAvadat, ayaM kamuddizya kathAmetAm kathayatIti pRccha|
25 A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
tadA sa yIzo rvakSaHsthalam avalambya pRSThavAn, he prabho sa janaH kaH?
26 Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
tato yIzuH pratyavadad ekakhaNDaM pUpaM majjayitvA yasmai dAsyAmi saeva saH; pazcAt pUpakhaNDamekaM majjayitvA zimonaH putrAya ISkariyotIyAya yihUdai dattavAn|
27 A hned po té skyvě chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
tasmin datte sati zaitAn tamAzrayat; tadA yIzustam avadat tvaM yat kariSyasi tat kSipraM kuru|
28 Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
kintu sa yenAzayena tAM kathAmakathAyat tam upaviSTalokAnAM kopi nAbudhyata;
29 Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, aneb aby něco chudým dal.
kintu yihUdAH samIpe mudrAsampuTakasthiteH kecid ittham abudhyanta pArvvaNAsAdanArthaM kimapi dravyaM kretuM vA daridrebhyaH kiJcid vitarituM kathitavAn|
30 A on vzav skyvu chleba, hned vyšel, A byla noc.
tadA pUpakhaNDagrahaNAt paraM sa tUrNaM bahiragacchat; rAtrizca samupasyitA|
31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
yihUde bahirgate yIzurakathayad idAnIM mAnavasutasya mahimA prakAzate tenezvarasyApi mahimA prakAzate|
32 A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
yadi tenezvarasya mahimA prakAzate tarhIzvaropi svena tasya mahimAnaM prakAzayiSyati tUrNameva prakAzayiSyati|
33 Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, ale jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, i vám pravím nyní.
he vatsA ahaM yuSmAbhiH sArddhaM kiJcitkAlamAtram Ase, tataH paraM mAM mRgayiSyadhve kintvahaM yatsthAnaM yAmi tatsthAnaM yUyaM gantuM na zakSyatha, yAmimAM kathAM yihUdIyebhyaH kathitavAn tathAdhunA yuSmabhyamapi kathayAmi|
34 Přikázaní nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, abyste i vy milovali jeden druhého.
yUyaM parasparaM prIyadhvam ahaM yuSmAsu yathA prIye yUyamapi parasparam tathaiva prIyadhvaM, yuSmAn imAM navInAm AjJAm AdizAmi|
35 Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
tenaiva yadi parasparaM prIyadhve tarhi lakSaNenAnena yUyaM mama ziSyA iti sarvve jJAtuM zakSyanti|
36 Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
zimonapitaraH pRSThavAn he prabho bhavAn kutra yAsyati? tato yIzuH pratyavadat, ahaM yatsthAnaM yAmi tatsthAnaM sAmprataM mama pazcAd gantuM na zaknoSi kintu pazcAd gamiSyasi|
37 Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? Duši svou za tebe položím.
tadA pitaraH pratyuditavAn, he prabho sAmprataM kuto hetostava pazcAd gantuM na zaknomi? tvadarthaM prANAn dAtuM zaknomi|
38 Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen, amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
tato yIzuH pratyuktavAn mannimittaM kiM prANAn dAtuM zaknoSi? tvAmahaM yathArthaM vadAmi, kukkuTaravaNAt pUrvvaM tvaM tri rmAm apahnoSyase|
