Jan 13
1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
Now before the feast of the passover, when Jesus knew that his hour was come that he should depart out of this world to the Father, having loved his own who were in the world, he loved them to the end.
2 A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil, )
And supper being ended, the devil having now put into the heart of Judas Iscariot, Simon’s son, to betray him;
3 Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal, a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
Jesus knowing that the Father had given all things into his hands, and that he had come from God, and was going to God;
4 Vstal od večeře, a složil roucho, a vzav rouchu, přepásal se.
He riseth from supper, and laid aside his garments; and took a towel, and girded himself.
5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
After that he poured water into a basin, and began to wash the disciples’ feet, and to wipe them with the towel with which he was girded.
6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi, a on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
Then he cometh to Simon Peter: and Peter saith to him, Lord, dost thou wash my feet?
7 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
Jesus answered and said to him, What I do thou knowest not now; but thou shalt know after this.
8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou. (aiōn g165)
Peter saith to him, Thou shalt never wash my feet. Jesus answered him, If I wash thee not, thou hast no part with me. (aiōn g165)
9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
Simon Peter saith to him, Lord, not my feet only, but also my hands and my head.
10 Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čisti jste, ale ne všickni.
Jesus saith to him, He that is washed needeth not except to wash his feet, but is wholly clean: and ye are clean, but not all.
11 Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čisti jste.
For he knew who should betray him; therefore said he, Ye are not all clean.
12 Když pak umyl nohy jejich, a vzal roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
So after he had washed their feet, and had taken his garments, and was seated again, he said to them, Know ye what I have done to you?
13 Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
Ye call me Master and Lord: and ye say well; for so I am.
14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
If I then, your Lord and Master, have washed your feet; ye also ought to wash one another’s feet.
15 Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy činili.
For I have given you an example, that ye should do as I have done to you.
16 Amen, amen pravím vám: Není služebník větší nad pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
Verily, verily, I say to you, The servant is not greater than his lord; neither he that is sent greater than he that sent him.
17 Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
If ye know these things, happy are ye if ye do them.
18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musíť se naplniti písmo: Ten, kdož jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
I speak not of you all: I know whom I have chosen: but that the scripture may be fulfilled, He that eateth bread with me hath lifted up his heel against me.
19 Nyní pravím, vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
Now I tell you before it cometh, that, when it hath come to pass, ye may believe that I am he.
20 Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
Verily, verily, I say to you, He that receiveth whomever I send receiveth me; and he that receiveth me receiveth him that sent me.
21 A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
When Jesus had thus said, he was troubled in spirit, and testified, and said, Verily, verily, I say to you, that one of you shall betray me.
22 Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
Then the disciples looked one on another, doubting of whom he spoke.
23 Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, ten, jehož miloval Ježíš.
Now there was leaning on Jesus’ bosom one of his disciples, whom Jesus loved.
24 Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví.
Simon Peter therefore beckoned to him, to ask who it should be of whom he spoke.
25 A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
He then lying on Jesus’ breast saith to him, Lord, who is it?
26 Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
Jesus answered, He it is, to whom I shall give a sop, when I have dipped it. And when he had dipped the sop, he gave it to Judas Iscariot, the son of Simon.
27 A hned po té skyvě chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
And after the sop Satan entered into him. Then said Jesus to him, What thou doest, do quickly.
28 Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
Now no man at the table knew for what intent he spoke this to him.
29 Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, aneb aby něco chudým dal.
For some of them thought, because Judas had the bag, that Jesus had said to him, Buy those things that we have need of for the feast; or, that he should give something to the poor.
30 A on vzav skyvu chleba, hned vyšel, A byla noc.
He then having received the sop went immediately out: and it was night.
31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
Therefore, when he had gone out, Jesus said, Now is the Son of man glorified, and God is glorified in him.
32 A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
If God is glorified in him, God shall also glorify him in himself, and shall immediately glorify him.
33 Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, ale jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, i vám pravím nyní.
Little children, yet a little while I am with you. Ye shall seek me: and as I said to the Jews, Where I go, ye cannot come; so now I say to you.
34 Přikázaní nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, abyste i vy milovali jeden druhého.
A new commandment I give to you, That ye love one another; as I have loved you, that ye also love one another.
35 Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
By this shall all men know that ye are my disciples, if ye have love one to another.
36 Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
Simon Peter said to him, Lord, where goest thou? Jesus answered him, Where I go, thou canst not follow me now; but thou shalt follow me afterwards.
37 Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? Duši svou za tebe položím.
Peter said to him, Lord, why cannot I follow thee now? I will lay down my life for thy sake.
38 Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen, amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
Jesus answered him, Wilt thou lay down thy life for my sake? Verily, verily, I say to thee, The cock shall not crow, till thou hast denied me three times.
