< Jan 12 >
1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Então, seis dias antes da Páscoa, Jesus veio a Betânia, onde estava Lázaro, que havia morrido, a quem ele ressuscitou dos mortos.
2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním.
Por isso, fizeram-lhe um jantar lá. Marta serviu, mas Lázaro foi um dos que se sentaram à mesa com ele.
3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Então Maria pegou um quilo de pomada de nardo puro, muito precioso, e ungiu os pés de Jesus e limpou seus pés com seus cabelos. A casa foi enchida com o perfume da pomada.
4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
Então Judas Iscariotes, filho de Simão, um de seus discípulos, que o trairia, disse:
5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
“Por que este ungüento não foi vendido por trezentos denários e dado aos pobres?
6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
Agora ele disse isto, não porque cuidava dos pobres, mas porque era um ladrão, e tendo a caixa de dinheiro, costumava roubar o que era colocado nela.
7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to.
Mas Jesus disse: “Deixe-a em paz”. Ela guardou isto para o dia do meu enterro.
8 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Pois você sempre tem os pobres com você, mas nem sempre me tem”.
9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Uma grande multidão, portanto, dos judeus soube que ele estava lá; e eles vieram, não somente por causa de Jesus, mas para que pudessem ver Lázaro, a quem ele ressuscitara dentre os mortos.
10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
Mas os chefes dos sacerdotes conspiraram para matar Lázaro também,
11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
porque, por causa dele, muitos dos judeus foram embora e acreditaram em Jesus.
12 Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
No dia seguinte, uma grande multidão havia chegado à festa. Quando souberam que Jesus estava chegando a Jerusalém,
13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský.
pegaram os galhos das palmeiras e foram ao seu encontro, e gritaram: “Hosana! Bendito aquele que vem em nome do Senhor, o Rei de Israel”!
14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
Jesus, tendo encontrado um burro jovem, sentou-se sobre ele. Como está escrito,
15 Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě.
“Não tenha medo, filha de Sião. Eis que seu Rei vem, sentado sobre o jumentinho de um burro”.
16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili.
Seus discípulos não entenderam estas coisas no início, mas quando Jesus foi glorificado, então eles se lembraram que estas coisas estavam escritas sobre ele, e que eles tinham feito estas coisas a ele.
17 Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých.
A multidão que estava com ele quando ele chamou Lázaro para fora do túmulo e o ressuscitou dos mortos estava testemunhando sobre isso.
18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
Por esta causa também a multidão foi ao seu encontro, pois souberam que ele tinha feito este sinal.
19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte-li, že nic neprospíváte? Aj, svět postoupil po něm.
Os fariseus, portanto, disseram entre si: “Vejam como vocês não fazem nada”. Eis que o mundo foi atrás dele”.
20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
Agora havia certos gregos entre aqueles que subiam para adorar na festa.
21 Ti tedy přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
Portanto, estes vieram a Filipe, que era de Betsaida da Galiléia, e lhe perguntaram, dizendo: “Senhor, queremos ver Jesus”.
22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak zase a Filip pověděli Ježíšovi.
Filipe veio e disse a André, e por sua vez, André veio com Filipe, e eles disseram a Jesus.
23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
Jesus lhes respondeu: “Chegou a hora de glorificar o Filho do Homem.
24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Certamente vos digo, a menos que um grão de trigo caia na terra e morra, ele permanece por si só. Mas se ele morre, dá muito fruto.
25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios )
Aquele que ama sua vida, perdê-la-á. Aquele que odeia sua vida neste mundo, a manterá para a vida eterna. (aiōnios )
26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec.
Se alguém me serve, deixe-o me seguir. Onde eu estiver, lá estará também o meu servo. Se alguém me serve, o Pai o honrará.
27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
“Agora minha alma está perturbada. O que devo dizer? 'Pai, salva-me desta vez?'. Mas eu vim a este tempo por esta causa.
28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Pai, glorifica o teu nome”! Então uma voz saiu do céu, dizendo: “Eu o glorifiquei e o glorificarei novamente”.
29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
Por isso, a multidão que ficou de pé e ouviu dizer que havia trovejado. Outros disseram: “Um anjo falou com ele”.
30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Jesus respondeu: “Esta voz não veio por mim, mas para o seu bem”.
31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Agora é o julgamento deste mundo. Agora o príncipe deste mundo será expulso.
32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
E eu, se eu for levantado da terra, atrairei todas as pessoas para mim”.
33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
Mas ele disse isto, significando com que tipo de morte ele deve morrer.
34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slýchali z zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn )
A multidão lhe respondeu: “Ouvimos da lei que o Cristo permanece para sempre”. Como se diz: “O Filho do Homem deve ser levantado”? Quem é este Filho do Homem?” (aiōn )
35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Jesus, portanto, disse-lhes: “Ainda que a luz esteja um pouco com vocês”. Caminhe enquanto você tem a luz, que a escuridão não o ultrapassa. Aquele que caminha na escuridão não sabe para onde está indo.
36 Dokud světlo máte, věřte v světlo, abyste synové světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
Enquanto vocês têm a luz, acreditem na luz, para que vocês possam se tornar filhos da luz”. Jesus disse estas coisas, e ele se afastou e se escondeu delas.
37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však neuvěřili v něho,
Mas embora ele tivesse feito tantos sinais diante deles, ainda assim eles não acreditaram nele,
38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu, a rámě Páně komu jest zjeveno?
para que a palavra do profeta Isaías se cumprisse, que ele falou: “Senhor, quem acreditou em nosso relatório? A quem foi revelado o braço do Senhor”?
39 Protoť nemohli věřiti, že opět Izaiáš řekl:
Por esta causa eles não podiam acreditar, pois Isaías disse novamente:
40 Oslepil oči jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
“Ele cegou-lhes os olhos e endureceu-lhes o coração, para que eles não vejam com os olhos, e percebem com o coração, e se voltaria, e eu os curaria”.
41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho, a mluvil o něm.
Isaías disse estas coisas quando viu sua glória, e falou dele.
42 A ačkoli mnozí i z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali, aby ze školy nebyli vyobcování.
Entretanto, mesmo muitos dos governantes acreditaram nele, mas por causa dos fariseus não o confessaram, para que não fossem expulsos da sinagoga,
43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
pois amavam mais o louvor dos homens do que o louvor de Deus.
44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, kterýž mne poslal.
Jesus gritou e disse: “Quem crê em mim, crê não em mim, mas naquele que me enviou”.
45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
Aquele que me vê, vê aquele que me enviou.
46 Já světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
Eu vim como uma luz para o mundo, para que quem acredita em mim não permaneça na escuridão.
47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.
Se alguém ouve minhas palavras e não acredita, eu não o julgo. Pois eu vim não para julgar o mundo, mas para salvar o mundo.
48 Kdož mnou pohrdá, a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
Aquele que me rejeita, e não recebe meus ditos, tem um que o julga. A palavra que eu falei o julgará no último dia.
49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
Pois eu não falei de mim mesmo, mas o Pai que me enviou me deu um mandamento, o que eu deveria dizer e o que eu deveria falar.
50 A vím, že přikázaní jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím. (aiōnios )
Eu sei que seu mandamento é a vida eterna. As coisas, portanto, que eu falo, mesmo como o Pai me disse, assim falo”. (aiōnios )