Jan 12
1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Jésus donc, six jours avant la pâque, vint à Béthanie, où était mort Lazare qu’avait ressuscité Jésus.
2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním.
On lui prépara là un souper; Marthe servait, et Lazare était un de ceux qui étaient à table avec lui.
3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Or Marie prit une livre de parfum d’un nard pur de grand prix; elle en oignit les pieds de Jésus, et les essuya avec ses cheveux, et la maison fut remplie de l’odeur du parfum.
4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
Alors un de ses disciples, Judas Iscariote, qui devait le trahir, dit:
5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
Pourquoi ce parfum n’a-t-il pas été vendu trois cents deniers, et n’a-t-il pas été donné aux pauvres?
6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
Or il dit cela, non qu’il se souciât des pauvres, mais parce qu’il était voleur, et qu’ayant la bourse, il portait ce qu’on y mettait.
7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to.
Jésus dit donc: Laissez-la réserver ce parfum pour le jour de ma sépulture.
8 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Car, les pauvres, vous les avez toujours avec vous, mais moi, vous ne m’avez pas toujours.
9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Une grande multitude de Juifs sut qu’il était là; et ils y vinrent, non à cause de Jésus seulement, mais pour voir Lazare, qu’il avait ressuscité d’entre les morts.
10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
Les princes des prêtres songèrent donc à faire mourir Lazare lui-même,
11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
Parce que beaucoup d’entre les Juifs se retiraient d’eux à cause de lui, et croyaient en Jésus.
12 Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
Le lendemain, une foule nombreuse qui était venue pour la fête, ayant appris que Jésus venait à Jérusalem,
13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský.
Prit des rameaux de palmiers, et alla au-devant de lui, criant: Hosanna, béni celui qui vient au nom du Seigneur, comme roi d’Israël!
14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
Et Jésus trouva un ânon, et s’assit dessus, comme il est écrit:
15 Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě.
Ne craignez point, filles de Sion, voici votre roi qui vient, assis sur le petit d’une ânesse.
16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili.
Ses disciples ne comprirent point ceci d’abord; mais quand Jésus fut entré dans sa gloire, alors ils se souvinrent que ces choses étaient écrites de lui, et qu’ils les lui avaient appliquées.
17 Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých.
Or c’est ainsi que rendait témoignage la multitude qui était avec lui lorsqu’il appela Lazare du tombeau et le ressuscita d’entre les morts.
18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
C’est pour cela aussi que la foule vint au-devant de lui, parce qu’ils avaient appris qu’il avait fait ce miracle.
19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte-li, že nic neprospíváte? Aj, svět postoupil po něm.
Les pharisiens se dirent donc entre eux: Voyez-vous que nous ne gagnons rien? voilà que tout le monde court après lui.
20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
Or il y avait quelques gentils, de ceux qui étaient venus adorer à la fête.
21 Ti tedy přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
Ceux-ci s’approchèrent de Philippe, qui était de Bethsaïde en Galilée, et ils le priaient disant: Seigneur, nous voudrions voir Jésus.
22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak zase a Filip pověděli Ježíšovi.
Philippe vint et le dit à André; puis André et Philippe le dirent à Jésus.
23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
Et Jésus leur répondit, disant: L’heure est venue que le Fils de l’homme doit être glorifié.
24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
En vérité, en vérité, je vous le dis, si le grain de froment, tombant sur la terre, ne meurt pas,
25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
Il reste seul; mais s’il meurt, il porte beaucoup de fruits. Celui qui aime son âme la perdra; et celui qui hait son âme en ce monde, la conserve pour la vie éternelle. (aiōnios g166)
26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec.
Si quelqu’un me sert, qu’il me suive, et où je suis, là sera aussi mon serviteur. Si quelqu’un me sert, mon Père l’honorera.
27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
Maintenant mon âme est troublée. Et que dirai-je? Mon Père, délivrez-moi de cette heure. Mais c’est pour cela que je suis venu en cette heure.
28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Mon Père, glorifiez votre nom. Vint donc une voix du ciel: Je l’ai glorifié et je le glorifierai encore.
29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
Or la foule qui était là et qui avait entendu disait: C’est le tonnerre. D’autres disaient: Un ange lui a parlé.
30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Jésus répondit et dit: Ce n’est pas pour moi que cette voix est venue, mais pour vous.
31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
C’est maintenant le jugement du monde, maintenant le prince de ce monde sera jeté dehors.
32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
Et moi, quand j’aurai été élevé de la terre, j’attirerai tout à moi;
33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
(Or il disait cela, pour marquer de quelle mort il devait mourir.)
34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slýchali z zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
Le peuple lui répondit: Nous avons appris par la loi que le Christ demeure éternellement; et comment dis-tu, toi: Il faut que le Fils de l’homme soit élevé? Qui est-ce Fils de l’homme? (aiōn g165)
35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Jésus leur dit donc: C’est pour un peu de temps encore que la lumière est au milieu de vous. Marchez pendant que vous avez la lumière, de peur que les ténèbres ne vous surprennent; celui qui marche dans les ténèbres ne sait où il va.
36 Dokud světlo máte, věřte v světlo, abyste synové světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
Pendant que vous avez la lumière, croyez en la lumière, afin que vous soyez des enfants de lumière. Jésus dit ces choses, puis il s’en alla, et se cacha d’eux.
37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však neuvěřili v něho,
Mais quoiqu’il eût fait de si grands miracles devant eux, ils ne croyaient pas en lui;
38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu, a rámě Páně komu jest zjeveno?
Afin que fût accomplie la parole que le prophète Isaïe a dite: Seigneur, qui a cru à ce qu’il a entendu de nous? Et le bras du Seigneur, à qui a-t-il été révélé?
39 Protoť nemohli věřiti, že opět Izaiáš řekl:
C’est pourquoi ils ne pouvaient croire; et parce que Isaïe a dit encore:
40 Oslepil oči jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
Il a aveuglé leurs yeux et endurci leurs cœurs, pour qu’ils ne voient des yeux, et ne comprennent du cœur, et qu’ils ne se convertissent, et que je ne les guérisse.
41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho, a mluvil o něm.
Isaïe a dit ces choses quand il a vu sa gloire et qu’il a parlé de lui.
42 A ačkoli mnozí i z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali, aby ze školy nebyli vyobcování.
Cependant, même parmi les chefs du peuple, beaucoup crurent en lui; mais à cause des pharisiens, ils ne le confessaient point, de peur d’être rejetés de la synagogue;
43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
Car ils aimèrent la gloire des hommes plus que la gloire de Dieu.
44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, kterýž mne poslal.
Mais Jésus s’écria et dit: Qui croit en moi ne croit pas en moi, mais en celui qui m’a envoyé.
45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
Et qui me voit, voit celui qui m’a envoyé.
46 Já světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
Moi, la lumière, je suis venu dans le monde, afin que quiconque croit en moi ne demeure point dans les ténèbres.
47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.
Et si quelqu’un entend mes paroles et ne les garde point, je ne le juge pas, moi, car je ne suis pas venu pour juger le monde, mais pour sauver le monde.
48 Kdož mnou pohrdá, a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
Celui qui me méprise et ne reçoit pas mes paroles, a qui le juge: la parole que j’ai annoncée sera elle-même son juge au dernier jour.
49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
Parce que je n’ai point parlé de moi-même, mais mon Père qui m’a envoyé lui-même m’a prescrit ce que je dois dire et ce dont je dois parler.
