< Jan 12 >

1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Kuus päeva enne paasapüha läks Jeesus Betaaniasse Laatsaruse juurde, kes oli surnuist üles äratatud.
2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním.
Seal korraldati tema auks pidusöök. Marta aitas toitu serveerida, samal ajal istus Laatsarus koos Jeesuse ja teiste külalistega laua ääres.
3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Maarja tõi umbes pool liitrit puhast nardiõli, võidis Jeesuse jalgu ja kuivatas neid oma juustega. Parfüümi lõhn täitis kogu maja.
4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
Aga üks jüngritest, Juudas Iskariot, kes hiljem Jeesuse ära andis, küsis:
5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
„Miks ei müüdud seda parfüümi ära ega antud raha vaestele? See oli väärt kolmsada denaari.“
6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
Ta ei öelnud seda sellepärast, et ta hoolis vaestest, vaid sellepärast, et ta oli varas. Tema oli see, kes hoolitses jüngrite raha eest ja ta võttis sageli sellest endale.
7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to.
„Ärge arvustage teda, “vastas Jeesus. „Ta tegi seda minu matusepäevaks valmistudes.
8 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Vaeseid on teie juures alati, kuid mind ei ole siin alati.“
9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Suur hulk juute oli avastanud, et ta on seal. Nad tulid sinna mitte ainult Jeesust vaatama, vaid nad tahtsid näha ka Laatsarust, meest, kelle Jeesus oli surnuist üles äratanud.
10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
Niisiis kavatsesid ülempreestrid tappa ka Laatsaruse,
11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
kuna tema pärast ei järginud nii paljud enam juudi juhte, vaid hakkasid Jeesusesse uskuma.
12 Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
Järgmisel päeval kuulsid paasapühale tulnud rahvahulgad, et Jeesus on teel Jeruusalemma.
13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský.
Nad lõikasid palmioksi ja läksid teda tervitama, hüüdes: „Hosanna! Õnnistatud on see, kes tuleb Issanda nimel. Õnnistatud on Iisraeli kuningas.“
14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
Jeesus leidis noore eesli ja ratsutas selle seljas, nagu öeldakse Pühakirjas:
15 Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě.
„Ära karda, Siioni tütar. Vaata, su kuningas tuleb, ratsutab eeslisälu seljas.“
16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili.
Sel ajal Jeesuse jüngrid ei mõistnud, mida need asjad tähendavad. Alles pärast tema ülendamist nad mõistsid, et juhtunu oli prohvetite poolt ette kuulutatud ja käis tema kohta.
17 Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých.
Paljud rahva seast olid näinud, kuidas Jeesus kutsus Laatsaruse hauast välja ja äratas ta surnuist üles ning nad jutustasid seda lugu.
18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
See oli põhjus, miks nii paljud läksid Jeesusega kohtuma − sest nad olid kuulnud sellest imeteost.
19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte-li, že nic neprospíváte? Aj, svět postoupil po něm.
Variserid ütlesid üksteisele: „Vaadake, me ei jõua kuhugi. Kõik jooksevad tema järel.“
20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
Ka mõned kreeklased olid tulnud pühadele Jumalat teenima.
21 Ti tedy přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
Nad tulid Galilea Betsaidast pärit Filippuse juurde ja ütlesid: „Isand, me tahaksime Jeesust näha.“
22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak zase a Filip pověděli Ježíšovi.
Filippus läks ja rääkis Andreasele. Siis läksid nad koos Jeesuse juurde ja rääkisid talle.
23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
Jeesus vastas: „Inimese Pojal on tulnud aeg, et ta saaks austatud.
24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Ma räägin teile tõtt: kui nisutera ei külvata mulda ja ta ei sure, jääb ta lihtsalt üheks teraks. Aga kui ta sureb, annab ta veel palju nisuteri.
25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
Kui te armastate oma elu, siis te kaotate selle, aga kui te ei armasta oma elu selles maailmas, siis hoiate oma elu igavesti. (aiōnios g166)
26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec.
Kui tahate mind teenida, peate mind järgima. Minu teenijad on seal, kus olen mina, ja mu Isa austab igaüht, kes mind teenib.
27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
Nüüd olen ma murelik. Mida peaksin ütlema? „Isa, säästa mind sellest tulevasest kannatuste ajast?“Ei, sest sellepärast ma tulingi − et minna läbi selle kannatuste aja.
28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Isa, näita mulle oma iseloomu au.“Taevast kostis hääl, mis ütles: „Ma olen juba selle au näidanud ja näitan seda veel.“
29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
Rahvas, kes seal seisis, kuulis seda. Mõned ütlesid, et see oli kõuemürin, teised ütlesid, et ingel rääkis temaga.
30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Jeesus ütles neile: „See hääl ei kõnelenud minu, vaid teie pärast.
31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Nüüd on selle maailma kohus; nüüd heidetakse selle maailma vürst välja.
32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
Aga kui mind maa pealt üles tõstetakse, tõmban ma kõik enda juurde.“
33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
(Ta ütles seda, et viidata, missugust surma pidi ta surema.)
34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slýchali z zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
Rahvas vastas: „Seadus ütleb, et Messias elab igavesti, kuidas sa saad siis öelda, et inimese Poeg „tõstetakse üles“? Kes on „inimese Poeg“?“ (aiōn g165)
35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Jeesus vastas: „Valgus on siin teie juures veidi aega. Kõndige, kuni teil on valgus, et pimedus ei tabaks teid ootamatult. Need, kes kõnnivad pimeduses, ei tea, kuhu nad lähevad.
36 Dokud světlo máte, věřte v světlo, abyste synové světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
Uskuge valgusesse, kuni see teil on, et te saaksite valguse lasteks.“Kui Jeesus oli neile seda öelnud, siis ta lahkus ja peitis end nende eest.
37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však neuvěřili v něho,
Aga hoolimata kõigist imetegudest, mida Jeesus oli nende juuresolekul teinud, ei uskunud nad ikkagi Jeesusesse.
38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu, a rámě Páně komu jest zjeveno?
Nii läks täide prohvet Jesaja sõnum: „Issand, kes on uskunud seda, mida neile rääkisime? Kellele on Issanda vägi ilmutatud?“
39 Protoť nemohli věřiti, že opět Izaiáš řekl:
Nad ei suutnud temasse uskuda ja nii täitsid nad selle, mida Jesaja on veel öelnud:
40 Oslepil oči jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
„Ta pimestas nende silmad ja tegi nende mõistuse nüriks, et nende silmad ei näeks ja mõistus ei mõtleks ja nad ei pöörduks minu poole, sest kui nad seda teeksid, siis ma tervendaksin nad.“
41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho, a mluvil o něm.
Jesaja nägi Jeesuse au ja ütles seda temale viidates.
42 A ačkoli mnozí i z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali, aby ze školy nebyli vyobcování.
Isegi palju juhte uskus temasse. Kuid nad ei tunnistanud seda avalikult, sest ei tahtnud, et variserid nad sünagoogist välja heidaks,
43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
sest nad armastasid inimeste imetlust rohkem kui Jumala heakskiitu.
44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, kterýž mne poslal.
Jeesus hüüdis: „Kui te usute minusse, siis ei usu te ainult minusse, vaid ka temasse, kes mu läkitas.
45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
Kui te näete mind, näete teda, kes mu läkitas.
46 Já světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
Ma olen tulnud nagu valgus, mis paistab maailmas, nii et kui usute minusse, ei jää te pimedusse.
47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.
Ma ei mõista kohut kellegi üle, kes kuuleb mu sõnu, kuid ei tee nende järgi. Ma tulin maailma päästma, mitte selle üle kohut mõistma.
48 Kdož mnou pohrdá, a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
Kes mu tagasi lükkab ja kes ei võta mu sõnu vastu, selle üle mõistetakse kohut lõpuaja kohtus vastavalt sellele, mida ma olen öelnud.
49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
Sest ma ei räägi enda nimel, vaid Isa nimel, kes mu läkitas. Tema on see, kes õpetab mind, mida ja kuidas öelda.
50 A vím, že přikázaní jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím. (aiōnios g166)
Ma tean, et see, mida tema käsib mul öelda, toob igavese elu; nii et kõik, mida ma räägin, on see, mida Isa mind käsib.“ (aiōnios g166)

< Jan 12 >