< Jan 12 >
1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Then Jesus, six days before the passover came into Bethany, where Lazarus, whom Jesus raised from the dead, was,
2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním.
Then they made a supper for Him there: and Martha was serving; and Lazarus was one of those sitting at the table with Him.
3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Then Mary taking a pound of myrrh of spikenard, estimated very valuable, anointed the feet of Jesus, and wiped His feet with her hair: and the house was filled with the odor of the myrrh.
4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
Then Judas Iscariot, one of His disciples, the one about to betray Him, says:
5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
Why was not this myrrh sold for three hundred denaria, and given to the poor?
6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
And He spoke this, not because there was a care to him for the poor; but because he was a thief, and had the purse, and was carrying those things cast in.
7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to.
Then Jesus said, Let her alone; she hath reserved this unto the day of my burial;
8 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
for you have the poor always with you; but you have not me always.
9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
then a great multitude of the Jews came not only on account of Jesus, but that they might see Lazarus, whom He raised from the dead; because he was there.
10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
But the chief priest passed an edict that they would also slay Lazarus;
11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
because through him many of the Jews went away, and believed on Jesus.
12 Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
On the following day a great multitude having come to the feast, hearing that Jesus comes into Jerusalem,
13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský.
They took the branches of the palm-trees, and went out to meet Him, and continued to cry out, Hosanna: blessed is He that cometh, in the name of the Lord, the King of Israel.
14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
And Jesus, having found a young donkey, sat upon him, as has been written,
15 Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě.
Fear not, daughter of Zion: behold, thy King cometh, sitting upon the colt of a donkey.
16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili.
But His disciples at first did not understand these things: but when Jesus was glorified, then they remembered that these things were written in reference to Him, and they did them to Him.
17 Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých.
Then the multitude being with Him witnessed that He called Lazarus out of the sepulcher, and raised him from the dead.
18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
Therefore the multitude also went to meet Him, because they heard that He had wrought this miracle.
19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte-li, že nic neprospíváte? Aj, svět postoupil po něm.
Then the Pharisees said to one another, You see, that you are prevailing as to nothing: behold, the world has gone away after Him.
20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
And there was certain Greeks of those having come up that they might worship at the feast:
21 Ti tedy přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
then they came to Philip, who was from Bethsaida of Galilee, and requested him, saying, Sir, we wish to see Jesus.
22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak zase a Filip pověděli Ježíšovi.
Philip comes and tells Andrew: Andrew and Philip go, and speak to Jesus.
23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
And Jesus responds to them, saying, The hour has come, that the Son of man may be glorified.
24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Truly, truly, I say unto you, Unless the grain of wheat having fallen into the ground may die, it remains alone; but if it may die, it produces much fruit.
25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios )
The one loving his soul shall lose it; but the one that hateth his soul in this world will preserve it unto eternal life. (aiōnios )
26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec.
If any one may minister unto me, let him follow me; and where I am, there shall my minister be: if any one may minister unto me, the Father will honor him.
27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
Now my soul is troubled; and what do I say? Father, save me from this hour. But on this account I came to this hour.
28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Father, glorify thy name. Then a voice came from heaven, I have indeed glorified thee, and will glorify thee again.
29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
Then the multitudes standing, hearing, said, That it was thunder; others said, An angel has spoken to Him.
30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Jesus responded and said, This voice was not on account of me, but on account of you.
31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Now is the judgment of this world: now the prince of this world shall be cast out.
32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
And if I may be lifted up from the earth, I will draw all men towards me.
33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
And He spoke this, signifying by what death He was about to die.
34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slýchali z zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn )
Then the multitude responded to Him; We have heard from the law that Christ abideth forever; and how do You say, That it behooveth the Son of man to be lifted up? who is this Son of man? (aiōn )
35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Then Jesus said to them, Yet a little while the light is with you. Walk about as you have the light, in order that the darkness may not overtake you: and he that walketh about in darkness does not know where he is going.
36 Dokud světlo máte, věřte v světlo, abyste synové světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
While you have the light, believe in the light, in order that you may be the sons of light. And Jesus spoke these things, and having gone out was hidden from them.
37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však neuvěřili v něho,
And He having done so many miracles in their presence, they were not believing on Him,
38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu, a rámě Páně komu jest zjeveno?
in order that the word of Isaiah the prophet might be fulfilled, which he spoke, Lord, who hath believed our report? And to whom is the arm of the Lord revealed?
39 Protoť nemohli věřiti, že opět Izaiáš řekl:
Wherefore were they not able to believe, because Isaiah again said,
40 Oslepil oči jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
He hath blinded their eyes, and hardened their heart; in order that they may not see with their eyes, nor understand with their heart, and turn, and I shall heal them.
41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho, a mluvil o něm.
Isaiah said these things, because he saw His glory; and spoke concerning Him.
42 A ačkoli mnozí i z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali, aby ze školy nebyli vyobcování.
Nevertheless indeed many of the rulers also believed on Him; but they were not confessing Him on account of the Pharisees, in order that they might not be put out of the synagogues:
43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
for they loved the glory of the people more than the glory of God.
44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, kterýž mne poslal.
But Jesus cried out and said; The one believing on me, believes not on me, but on Him that sent me,
45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
and the one seeing me, sees the one that sent me.
46 Já světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
I have come a light into the world, in order that every one believing on me may not abide in darkness.
47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.
And if any one may hear my words, and not keep them, I do not judge him: for I came not that I may judge the world, but that I may save the world.
48 Kdož mnou pohrdá, a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
He that rejects me, and receiving not my words, has one judging him: the word which I have spoken, it will judge him in the last day.
49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
Because I have not spoken of Myself; but the Father Himself having sent me, gave me commandment, what I shall speak, and what I shall say.
50 A vím, že přikázaní jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím. (aiōnios )
And I know that His commandment is eternal life. Now whatsoever thing I say, as the Father has spoken unto me, so I say. (aiōnios )