Jan 12
1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Then, six days before the passover, Jesus came to Bethany, where Lazarus was, who had been dead, whom he had raised from the dead.
2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním.
There they made him a supper, and Martha served; but Lazarus was one of those who reclined at table with him.
3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Then Mary took a pound of ointment of pure nard, very costly, and anointed the feet of Jesus, and wiped his feet with her hair. And the house was filled with the perfume of the ointment.
4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
Then said one of his disciples, Judas Iscariot, the son of Simon, who was about to deliver him up:
5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
Why was not this ointment sold for three hundred denarii, and given to the poor?
6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
But he said this, not because he cared for the poor, but because he was a thief, and had the purse, and took what was put in it.
7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to.
Then Jesus said: Let her alone; she has kept this for the day of my burial.
8 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
For the poor you have always with you; but me you have not always.
9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Therefore, a great multitude of the Jews learned that he was there; and they came, not on account of Jesus only, but that they might see Lazarus also, whom he had raised from the dead.
10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
But the chief priests consulted that they might kill Lazarus also,
11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
because on account of him many of the Jews went away, and believed on Jesus.
12 Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
On the next day, a great multitude that had come to the feast, having heard that Jesus was coming into Jerusalem,
13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský.
took branches of palm-trees, and went out to meet him, and cried: Hosanna, blessed is the king of Israel that comes in the name of the Lord.
14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
And Jesus, having found a young ass, sat upon him, as it is written:
15 Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě.
Fear not, daughter of Zion; behold, your king comes, sitting on the colt of an ass.
16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili.
His disciples did not understand these things at first; but when Jesus was glorified, then they remembered that these things were written of him, and that they had done these things to him.
17 Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých.
The multitude therefore that was with him, testified that he had called Lazarus out of the tomb, and raised him from the dead.
18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
For this reason, also, the multitude met him, because they had heard that he had done this sign.
19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte-li, že nic neprospíváte? Aj, svět postoupil po něm.
Then the Pharisees said among themselves: You see that you gain nothing. Behold, the world has gone after him.
20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
Among those who came to worship at the feast were certain Greeks.
21 Ti tedy přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
These then came to Philip, who was of Bethsaida of Galilee, and asked him, saying: Sir, we wish to see Jesus.
22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak zase a Filip pověděli Ježíšovi.
Philip came and told Andrew; and then Andrew and Philip told Jesus.
23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
But Jesus answered them, saying: The hour has come that the Son of man must be glorified.
24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Verily, verily I say to you, unless a grain of wheat fall into the ground and die, it remains alone; but if it die, it produces much fruit.
25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
He that loves his life shall lose it; and he that hates his life in this world shall keep it to eternal life. (aiōnios g166)
26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec.
If any one serve me, let him follow me; and where I am, there shall my servant also be. If any one serve me, him will my Father honor.
27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
Now is my soul troubled; and what shall I say? Father, save me from this hour? But for this purpose came I to this hour.
28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Father, glorify thy name. Then there came a voice from heaven: I have glorified it, and will glorify it again.
29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
Then the multitude that stood by and heard it, said: It thundered. Others said: An angel spoke to him.
30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Jesus answered and said: This voice came not for my sake, but for yours.
31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Now is the judgment of this world: now is the prince of this world cast out.
32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
And I, if I be lifted up from the earth, will draw all men to myself.
33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
This he said, signifying what death he was about to die.
34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slýchali z zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
The multitude answered him: We have heard out of the law, that the Christ remains forever: and how say you that the Son of man must be lifted up? Who is this Son of man? (aiōn g165)
35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Then Jesus said to them: Yet a little while is the light with you: walk while you have the light, lest the darkness overtake you. For he that walks in the darkness knows not whither he goes.
36 Dokud světlo máte, věřte v světlo, abyste synové světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
While you have the light, believe in the light, that you may become the sons of light. These things spoke Jesus, and he departed, and concealed himself from them.
37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však neuvěřili v něho,
But though he had done so many signs in their presence, yet they believed not on him,
38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu, a rámě Páně komu jest zjeveno?
that the word of Isaiah the prophet might be fulfilled, which he spoke: Lord, who has believed our report? and to whom has the arm of the Lord been revealed?
39 Protoť nemohli věřiti, že opět Izaiáš řekl:
For this reason they could not believe, because Isaiah said again:
40 Oslepil oči jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
He has blinded their eyes, and hardened their heart, lest they should see with their eyes, and understand with their heart, and should turn, and I should give them health.
41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho, a mluvil o něm.
These things said Isaiah, when he saw his glory, and spoke of him.
42 A ačkoli mnozí i z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali, aby ze školy nebyli vyobcování.
But yet, many even of the rulers believed on him; but on account of the Pharisees, they would not confess him, lest they should be put out of the synagogue;
43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
for they loved the glory of men more than the glory of God.
44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, kterýž mne poslal.
Jesus cried, and said: He that believes on me, believes not on me, but on him that sent me.
45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
And he that sees me, sees him that sent me.
46 Já světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
I have come a light into the world, that he who believes on me, may not remain in darkness.
47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.
And if any one hear my words, and believe not, I judge him not; for I came not to judge the world, but to save the world.
48 Kdož mnou pohrdá, a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
He that rejects me, and receives not my words, has that which judges him: the word which I have spoken, that shall judge him in the last day.
49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
For I have not spoken of myself: but the Father who sent me, he gave me commandment what I should say, and what I should speak.
