Jan 11
1 Byl pak nemocen nějaký Lazar z Betany, z městečka Marie a Marty, sestry její.
Mi inkhat a riming Lazarus, Bethany khopuia om hah damloiin a oma. Bethany hah Mary le a zuorpuinu Martha ngei omna khopui ani.
2 A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí, a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejíž bratr Lazar byl nemocen.
(Hi Mary hih Pumapa kea mirimhoi buoka male a sam leh a ke hûi pe nu hah ani, damloia om Lazarus hah a nuchapa ani.)
3 Tedy poslaly k němu ty sestry, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
A sarnungeiin Jisua kôm, “Pumapa, na malpa lungkham hih dam mak,” tiin chong an muthuona.
4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta není k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
Jisua'n maha a riet lehan, “Hi Lazarus natna hih thina rang nimaka; Pathien roiinpuina ranga ania, hi sika hin Pathien Nâipasal khom roiinpuiin ala om rang ani,” a tia.
5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
Jisua'n Martha le a zuorpuinu le Lazarus ngei hah a lungkham ngei tataka.
6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, tedy pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
Hannoma damloi thurchi hah a riet suo nûkin a omna mun han sûnnik ala om nôka.
7 Potom pak dí učedlníkům: Poďme zase do Judstva.
Hanchu a ruoisingei kôm, “Judea rama se nôk ei ti u zoi,” a tia.
8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a zase tam chceš jíti?
A ruoisingeiin a kôm, “Minchupu, nikhatni renghan mingeiin lung leh nang dêng rang an tia, hannoma la se nôk rêk rang ni mintuo mini?” tiin an thuona.
9 Odpověděl Ježíš: Zdaliž není dvanácte hodin za den? Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
Jisua'n a tia, “Sûnkhatin konta sômleinik aom nimak mo?” Masikin tukhomin sûn khovâra an lônin chu invâi ngâi mak ngeia, hi rammuol vâr hih an mu sikin.
10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
Aniatachu, jân jînghamin an lônin chu an invâi ngâi, vâr an dôn loi sikin.
11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
Jisua'n hi chong hih a tia, hanchu a bôksa nôka, “Ei malpa Lazarus chu a in zoi, hannirese ama kaithoi rangin ke se rang ani,” a tia.
12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Ruoisingeiin, “Pumapa, a in anînchu, hong dam nôk atih zoi,” tiin an thuona.
13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
Jisua'n chu Lazarus a thi zoi a tina ani. aniatachu, annîn chu in ngâi balama a in mini tiin an bôka.
14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
Masikin Jisua'n ânthârin a ril ngeia, “Lazarus a thi zoi,
15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale poďme k němu.
hannirese a kôm ko om loi ha nangni rang sikin ka râiasân ani, nin iem theina rangin. Tho a kôm se ei tih u zoi.”
16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Poďme i my, abychom zemřeli s ním.
Thomas (Ânphîr an ti) han a champui ruoisingei kôm, “Tho Minchupu kôm ei rêngin se sa ei ta, ama leh ei thi theina rangin!” a tia.
17 Přišel tedy Ježíš, a nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
Jisua a hongtungin chu, Lazarus ha sûn minli moton han an phûm zoi ti a rieta.
18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
Bethany hah Jerusalem renga kilometer inthum nêka nâi uol ani,
19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Marii, aby je těšili pro bratra jejich.
male Judangei mi tamtakin Mary le Martha ngei an nuchapa thi chungroia mathâi rangin an honga.
20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Martha'n Jisua a hong ti a rietin chu ama intongpui rangin a jôka, aniatachu Mary chu insûnga a lei oma.
21 I řekla Marta Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Martha'n Jisua kôm, “Pumapa, hin no om nisenla chu ku nuchapa hi thi no nih!
22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
Aniatachu atûn khom Pathien kôm no zong kai chu nang pêk a tih, ti ki riet,” a tia.
23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Jisua'n a kôm, “Nu nuchapa inthoinôk atih,” tiin a rila.
24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Amanu han, “Sûn nûktaka chu inthoi nôk a tih, ti ki riet,” tiin a thuona.
25 Řekl jí Ježíš: já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
Jisua'n amanu kôm han, “Keima hi inthoinôkna le ringna ki ni. Tukhom mi iem kai chu thi khomsenla ngei ring an tih;
male tukhom a ringa keima mi iem chu thi tet no ni ngei. Ma hih ni iem mo?” a tia. (aiōn g165)
27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
Amanu han a kôm, “Ani, Pumapa!” ki iem. “Nangma hih Messiah, Pathien Nâipasal, rammuola juong rangpu ha ni ni ti ki iem tatak,” tiin a thuona.
28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
Martha'n hi chong hih a ti suole chu a zuorpuinu Mary a theia om hah inrûktên ava koia. “Minchupu hin a oma, nang a koi,” tiin a rila.
29 Ona jakž uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
Hi chong hih Mary a rietin chu innottakin ânthoia, ama leh intong rangin a sea.
30 Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.
(Jisua ha khuo sûnga la hongtung maka. Martha leh an intongna muna han a la om.)
31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě, a těšili ji, viděvše Marii, že rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
Insûnga Mary mathâi ranga ompui mipuingei han Mary innotin ânthoia, a jôk an mûn chu thânna chap rangin a se mini tiin an mindona, an jûi zoi.
32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, řkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Mary hah Jisua omna a hongtunga, ava mu renghan a ke bula an bokraka. “Pumapa,” hin, “no om nisenla chu ku nuchapa hi thi no nih!” a tia.
33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
Jisua'n Mary chap le a hong jûi mipuingei chap ha a mun chu asân a mulung a jûrpuia, a rîl tieng ân nûkka.
34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, poď a pohleď.
“Ama hah khonmo nin phûm?” tiin a rekel ngeia. “Pumapa, hong inla hong en roh,” tiin an thuona.
35 I zaplakal Ježíš.
Jisua a chap zoi.
36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
Mipuingei han, “En ta u, idôrtaka a lungkham mini na!” an tia.
37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti aby tento neumřel?
Aniatachu senkhatin, “Mitchopa ha mitvârna a pêk nimak mo? Lazarus khom hi thi loiin a dar thei loi mini?” an tia.
38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Jisua ha arîl tieng ânnuk nôka, thâna a sea, thân khur ha ânpûk, lung leh alûtna hah an hîp ani.
39 Dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
Jisua'n, “Lung hi thînpai roi!” tiin a dânde ngeia. Martha, a thipa sarnu han, “Pumapa, a mirim asie rang kêng ani zoi, an phûmna sûn minli piel ani zoi!” tiin a thuona.
40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Jisua'n amanu kôm han, “Ni iemin chu Pathien roiinpuina mu ni tih, nang ki ti nimak mo?” a tia.
41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl ten mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl zhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
Lung hah an thînpai zoia. Jisua a tanga, “Pa, ko chong na rangâi sikin ka râiasân.
42 Já zajisté vím, že mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
Ko chong na rangâi bang ngâi ti ki riet, hannirese mahi chu hi taka om mipuingei hin nangma mi ni tîr ki ni, ti an iem theina rangin nang ki ti ani.”
43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven.
Ma ha a ti suole chu, rôl inringtakin a koisama, “Lazarus hong jôk roh!” a tia.
44 I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
Ama hah a kutngei le kengei thân puonngeiin intuomchienin, a mâi khom puon leh intuomchienin a hong jôk zoia. Jisua'n an kôm, “Sût ungla, male min se roi,” a tia.
45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Mi tamtak Mary hong pan ngei han, Jisua sintho hah an mua, male ama an iem kelen zoi.
46 Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš.
Aniatachu, mi senkhatin chu an kîr nôka, Phariseengei kôm Jisua sintho hah an va misîr pe ngeia.
47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí.
Masikin Phariseengei le ochaisingei, roijêkpungei leh an intonga, “Imo ei tho rang ani zoi? Hipa hin sininkhêl a sin ngei hih en ta u!
48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
Hima anghin ei min se bangin laka mitinin hong iem an ta, hanchu Roman rachamneipungei juong an ta, ei Biekin le ei jât le nam min juong sietminmang pe rang kêng!” an tia.
49 Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
An lâia mi inkhat, a riming Caiaphas hah, ma kuma Ochai Inlaltak han an kôm, “Nin mo babâka!
50 Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
Mi murdi thia, jât le nam pumpui ânmang nêkin chu mi inkhat thi hah asa uol ti nin riet loi mini?” a tia.
51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ.
Adikin, chu ama thena mulungbôka a ti nimaka; ha kuma Ochai Inlaltak ani sikin Jisua hah Juda mipuingei ruthûla a thi rang hah a lei ril masa ani.
52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
male anni rang vai niloiin, Pathien mi chekinchâia om ngei pâl khata a molom theina rangin khom ani sa.
53 Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili.
Hani renga chu Juda rachamneipungeiin Jisua an that rang chang an mintuo bang ani.
54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
Masikin Jisua khom ânlangin chu Judea rama lêng khâi maka, ramchâr kôla khopui inkhat a riming Ephraim an tia han a sea, a ruoisingei leh an va om zoi.
55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
Kalkân Kût anâi zoi sikin mi tamtakin ram sûng pumpui renga inthieng-inthâr rangin khohoi phâk mân Jerusalema an sea.
56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
Jisua an rok titira, Biekina an intûp lâiin inkhat le khat annin rekela, “Imo nin mindon? Khohoia hong tatak no ni mo, a hong rang mo?”
57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Ochaisingei le Phariseengeiin ama an sûr theina rangin tukhomin a omna an rietin chu an misîr ngêt rang ani tiin chong an pêk ngei zoi ani.
