Jan 11
1 Byl pak nemocen nějaký Lazar z Betany, z městečka Marie a Marty, sestry její.
Or il y avait un certain malade, Lazare, de Béthanie, du bourg où demeuraient Marie et Marthe sa sœur.
2 A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí, a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejíž bratr Lazar byl nemocen.
(Marie était celle qui oignit le Seigneur de parfum, et lui essuya les pieds avec ses cheveux; et Lazare, alors malade, était son frère).
3 Tedy poslaly k němu ty sestry, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
Ses sœurs donc envoyèrent dire à Jésus: Seigneur, voilà que celui que vous aimez est malade.
4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta není k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
Ce qu’entendant, Jésus leur dit: Cette maladie ne va pas à la mort, mais elle est pour la gloire de Dieu, afin que le Fils de Dieu en soit glorifié.
5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
Or Jésus aimait Marthe et sa sœur Marie, et Lazare.
6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, tedy pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
Ayant donc entendu dire qu’il était malade, il demeura toutefois deux jours encore au lieu où il était;
7 Potom pak dí učedlníkům: Poďme zase do Judstva.
Et après cela, il dit à ses disciples: Retournons en Judée.
8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a zase tam chceš jíti?
Les disciples lui dirent: Maître, tout à l’heure, les Juifs cherchaient à vous lapider, et vous retournez là?
9 Odpověděl Ježíš: Zdaliž není dvanácte hodin za den? Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
Jésus répondit: N’y a-t-il pas douze heures dans le jour? Si quelqu’un marche pendant le jour, il ne se heurte point, parce qu’il voit la lumière de ce monde;
10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
Mais s’il marche pendant la nuit, il se heurte, parce qu’il n’a point la lumière.
11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
Il leur parla ainsi, et ensuite il leur dit: Lazare, notre ami, dort; mais je vais le tirer de son sommeil.
12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Or ses disciples lui dirent: Seigneur, s’il dort, il guérira.
13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
Jésus avait parlé de sa mort, mais eux crurent qu’il pariait de l’assoupissement du sommeil.
14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
Alors Jésus leur dit clairement: Lazare est mort;
15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale poďme k němu.
Et je me réjouis à cause de vous, de ce que je n’étais pas là, afin que vous croyiez; mais allons à lui.
16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Poďme i my, abychom zemřeli s ním.
Sur quoi Thomas, qui est appelé Didyme, dit aux autres disciples: Allons, nous aussi, afin que nous mourions avec lui.
17 Přišel tedy Ježíš, a nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
Jésus vint donc, et il le trouva mis dans le sépulcre depuis quatre jours.
18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
(Or Béthanie était près de Jérusalem, à environ quinze stades.)
19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Marii, aby je těšili pro bratra jejich.
Cependant beaucoup de Juifs étaient venus près de Marthe et de Marie, pour les consoler de la mort de leur frère.
20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Marthe donc, dès qu’elle eut appris que Jésus venait, alla au-devant de lui, mais Marie se tenait dans la maison.
21 I řekla Marta Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Et Marthe dit donc à Jésus: Seigneur, si vous eussiez été ici, mon frère ne serait pas mort;
22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
Cependant, maintenant même, je sais que tout ce que vous demanderez à Dieu, Dieu vous le donnera.
23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Jésus lui répondit: Votre frère ressuscitera.
24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Marthe lui dit: Je sais qu’il ressuscitera à la résurrection, au dernier jour.
25 Řekl jí Ježíš: já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
Jésus lui dit: C’est moi qui suis la résurrection et la vie; celui qui croit en moi, quand même il serait mort, vivra;
Et quiconque vit et croit en moi, ne mourra jamais. Croyez-vous cela? (aiōn g165)
27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
Elle lui répondit: Oui, Seigneur, je crois que vous êtes le Christ, le Fils du Dieu vivant, qui êtes venu en ce monde.
28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
Après qu’elle eut dit cela, elle s’en alla et appela Marie, sa sœur, en secret, disant: Le Maître est là, et il t’appelle.
29 Ona jakž uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
Ce que celle-ci ayant entendu, elle se leva promptement et vint à lui;
30 Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.
Car Jésus n’était point encore entré dans le bourg, mais il était dans le lieu où Marthe l’avait rencontré.
31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě, a těšili ji, viděvše Marii, že rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
Cependant les Juifs qui étaient dans la maison avec Marie, et la consolaient, lorsqu’ils la virent se lever si promptement et sortir, la suivirent, disant: Elle va au sépulcre pour y pleurer.
32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, řkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Et quand Marie fut venue où était Jésus, le voyant, elle tomba à ses pieds, et lui dit: Seigneur, si vous eussiez été ici, mon frère ne serait pas mort.
33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
Mais lorsque Jésus la vit pleurant, et les Juifs qui étaient venus avec elle pleurant aussi, il frémit en son esprit, et se troubla lui-même.
34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, poď a pohleď.
Et il dit: Où l’avez-vous mis? Ils lui répondirent: Seigneur, venez et voyez.
35 I zaplakal Ježíš.
Et Jésus pleura.
36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
Et les Juifs dirent: Voyez comme il l’aimait!
37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti aby tento neumřel?
Mais quelques-uns d’eux dirent: Ne pouvait-il pas, lui qui a ouvert les yeux d’un aveugle-né, faire que celui-ci ne mourût point?
38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Jésus donc frémissant de nouveau en lui-même, vint au sépulcre: c’était une grotte, et une pierre était posée dessus.
39 Dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
Jésus dit: Otez la pierre. Marthe, la sœur de celui qui était mort, lui dit: Seigneur, il sent déjà mauvais, car il est de quatre jours.
40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Jésus lui répondit: Ne vous ai-je pas dit que, si vous croyiez, vous verriez la gloire de Dieu?
41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl ten mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl zhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
Ils ôtèrent donc la pierre; alors Jésus, levant les yeux en haut, dit: Mon Père je vous rends grâces de ce que vous m’avez écouté;
42 Já zajisté vím, že mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
Pour moi, je savais que vous m’écoutiez toujours; mais c’est à cause de ce peuple qui m’environne que j’ai parlé, afin qu’ils croient que c’est vous qui m’avez envoyé.
43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven.
Ayant dit cela, il cria d’une voix forte: Lazare, sors!
44 I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
Et aussitôt sortit celui qui avait été mort, lié aux pieds et aux mains de bandelettes, et le visage enveloppé d’un suaire. Jésus leur dit: Déliez-le et laissez-le aller.
45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Beaucoup d’entre les juifs qui étaient venus près de Marie et de Marthe, et qui avaient vu ce que fit Jésus, crurent en lui.
46 Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš.
Mais quelques-uns d’entre eux allèrent vers les pharisiens et leur dirent ce qu’avait fait Jésus.
47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí.
Les Pontifes donc et les pharisiens assemblèrent le conseil, et ils disaient: Que faisons-nous, car cet homme opère beaucoup de miracles?
48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
Si nous le laissons ainsi, tous croiront en lui, et les Romains viendront et ruineront notre pays et notre nation.
49 Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
Mais l’un d’eux, nommé Caïphe, qui était le Pontife de cette année-là, leur dit: Vous n’y entendez rien,
50 Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
Et vous ne pensez pas qu’il vous est avantageux qu’un seul homme meure pour le peuple, et non pas que toute la nation périsse.
51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ.
Or il ne dit pas cela de lui-même; mais étant le pontife de cette année-là, il prophétisa que Jésus devait mourir pour la nation;
52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
Et non pas pour la nation seulement, mais encore pour rassembler en unies enfants de Dieu qui étaient dispersés.
53 Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili.
Dès ce jour donc ils pensèrent à le faire mourir.
54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
C’est pourquoi Jésus ne se montrait plus en public parmi les Juifs; mais il s’en alla dans une contrée près du désert, en une ville qui est appelée Ephrem, et il y demeurait avec ses disciples.
55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
Or la Pâque des Juifs était proche, et beaucoup d’entre eux montèrent de cette contrée à Jérusalem, avant la pâque, pour se purifier.
56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
Ils cherchaient donc Jésus, et se disaient les uns aux autres, étant dans le temple: Que pensez-vous de ce qu’il n’est point venu pour la fête?
57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Or les pontifes et les pharisiens avaient donné ordre que si quelqu’un savait où il était, il le déclarât afin de le prendre.
