Jan 11
1 Byl pak nemocen nějaký Lazar z Betany, z městečka Marie a Marty, sestry její.
Now, one Lazarus, of Bethany, the village of Mary and her sister Martha, was sick.
2 A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí, a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejíž bratr Lazar byl nemocen.
(It was that Mary who anointed the Lord with balsam, and wiped his feet with her hair, whose brother Lazarus was sick.)
3 Tedy poslaly k němu ty sestry, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
The sisters, therefore, sent to tell Jesus, Master, lo! he whom you love, is sick.
4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta není k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
Jesus hearing it, said, This sickness will not prove fatal; but conduce to the glory of God, that the Son of God may be glorified by it.
5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
Now Jesus loved Martha, and her sister, and Lazarus.
6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, tedy pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
Having, then, heard that he was sick, Jesus staid two days in the place where he was.
7 Potom pak dí učedlníkům: Poďme zase do Judstva.
Afterward, he said to the disciples, Let us return to Judea.
8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a zase tam chceš jíti?
The disciples answered, Rabbi, but very lately the Jews would have stoned you, and you would return thither?
9 Odpověděl Ježíš: Zdaliž není dvanácte hodin za den? Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
Jesus replied, Are there not twelve hours in the day? If any man walk in the day, he stumbles not: because he sees the light of the world:
10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
but if he walk in the night, he stumbles; because there is no light.
11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
Having spoken this, he added, Our friend Lazarus sleeps; but I go to wake him.
12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Then said his disciples, Master, if he sleep, he will recover.
13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
Jesus spoke of his death; but they thought that he spoke of the repose of sleep.
14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
Then Jesus told them plainly, Lazarus is dead.
15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale poďme k němu.
And on your account I am glad that I was not there, that you may believe; but let us go to him.
16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Poďme i my, abychom zemřeli s ním.
Then Thomas, that is, Didymus, said to his fellow disciples, Let us go, that we may die with him.
17 Přišel tedy Ježíš, a nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
When Jesus came, he found that Lazarus had been already four days in the tomb.
18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
Now, (Bethany being about fifteen furlongs from Jerusalem, )
19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Marii, aby je těšili pro bratra jejich.
many of the Jews came to Martha, and Mary, to comfort them on the death of their brother.
20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Martha having heard that Jesus was coming, went and met him; but Mary remained in the house.
21 I řekla Marta Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Then Martha said to Jesus, Master, if you had been here, my brother had not died.
22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
But I know that even now, whatever you shall ask of God, God will give you.
23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Jesus said to her, Your brother shall rise again.
24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Martha replied, I know that he will rise at the resurrection, on the last day.
25 Řekl jí Ježíš: já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
Jesus said to her, I am the resurrection and the life. He who believes on me, though he were dead, shall live;
and no man who lives and believes on me, shall ever die. Do you believe this? (aiōn g165)
27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
She answered, Yes, Master, I believe that you are the Messiah, the Son of God, He who comes into the world.
28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
Having said this, she went and called Mary, her sister, aside, saying, The Teacher is come, and calls for you.
29 Ona jakž uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
When Mary heard this, she instantly rose and went to him.
30 Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.
Now Jesus had not yet entered the village, but was in the place where Martha met him.
31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě, a těšili ji, viděvše Marii, že rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
The Jews, then, who were condoling with Mary in the house, when they saw that she arose hastily, and went out, followed her, saying, She is going to the tomb to weep there.
32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, řkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Mary being come to the place where Jesus was, and seeing him, threw herself at his feet, saying, Had you be here, Master, my brother had not died.
33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
When Jesus saw her weeping, and the Jews weeping, who came with her, he groaned deeply, and was troubled,
34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, poď a pohleď.
and said, Where have you laid him? They answered, and said, Master, come and see.
35 I zaplakal Ježíš.
Jesus wept.
36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
The Jews, therefore, said, Mark how he loved him.
37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti aby tento neumřel?
But some of them said, Could not he who gave sight to the blind man, even have prevented this man's death?
38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Jesus, therefore, again, groaning, came to the tomb. It was a cave, the entrance of which was shut up with a stone.
39 Dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
Jesus said, Remove the stone. Martha, the sister of the deceased, answered, Sir, by this time, the smell is offensive, for this is the fourth day.
40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Jesus replied, Did I not say to you, If you believe, you shall see the glory of God?
41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl ten mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl zhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
Then they removed the stone. And Jesus, lifting up his eyes, said, Father, I thank thee that thou hast heard me.
42 Já zajisté vím, že mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
As for me, I know that thou hearest me always; but I speak, for the people's sake who surround me, that they may believe that thou hast sent me.
43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven.
After these words, raising his voice, he cried, Lazarus, come forth!
44 I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
He who had been dead, came forth, bound hand and foot with fillets, and his face wrapped in a handkerchief. Jesus said to them, Unbind him, and let him go.
45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Many, therefore, of the Jews, who had come to Mary, and seen what he did, believed on him.
46 Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš.
But some of the repaired to the Pharisees, and told them what Jesus had done.
47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí.
Then the chief priests and the Pharisees assembled the Sanhedrim, and said, What are we doing? for this man works many miracles.
48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
If we let him go on thus, every one will believe on him, and the Romans will come and destroy both our place and our nation.
49 Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
One of them, named Caiaphas, who was high priest that year, said to them, You are utterly at a loss,
50 Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
and do not consider, that it is better for us that one man die for the people, than that the whole nation should be ruined.
51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ.
This he spoke, not of himself; but being high priest that year, he prophesied that Jesus should die for the nation;
52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
and not for that nation only, but that he should assemble into one body the dispersed children of God.
53 Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili.
From that day, therefore, they concerted how they might destroy him.
54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
For that reason, Jesus appeared no longer publicly among the Jews, but retired to the country, near the desert, to a city called Ephraim; and continued there with his disciples.
55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
Meantime, the Jewish passover approached, and many went to Jerusalem from the country, before the passover, to purify themselves.
56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
These inquired after Jesus, and said, one to another, as they stood in the temple, What do you think? Will he not come to the festival?
57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Now the chief priests and the Pharisees had issued an order, that whosoever knew where he was, he should make it known, that they might apprehend him.
