Jan 11
1 Byl pak nemocen nějaký Lazar z Betany, z městečka Marie a Marty, sestry její.
Now a certain Lazarus, from Bethany of the village of Mary and her sister Martha, was sick.
2 A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí, a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejíž bratr Lazar byl nemocen.
And Mary was the woman who anointed the Lord with ointment, and wiped his feet with her hair, whose brother Lazarus was sick.
3 Tedy poslaly k němu ty sestry, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
The sisters therefore sent to him, saying, Lord, behold, he whom thou love is sick.
4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta není k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
But when Jesus heard, he said, This sickness is not about death, but for the glory of God, so that the Son of God may be glorified by it.
5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
Now Jesus loved Martha and her sister and Lazarus.
6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, tedy pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
When therefore he heard that he is sick, then he actually remained two days in that place he was.
7 Potom pak dí učedlníkům: Poďme zase do Judstva.
Later after this he says to the disciples, Let us go into Judea again.
8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a zase tam chceš jíti?
The disciples say to him, Rabbi, the Jews were now seeking to stone thee, and thou go there again.
9 Odpověděl Ježíš: Zdaliž není dvanácte hodin za den? Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
Jesus answered, Are there not twelve hours in the day? If a man walks in the day, he does not stumble, because he sees the light of this world.
10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
But if any man walks in the night, he stumbles, because the light is not in him.
11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
He spoke these things, and after this he says to them, Our friend Lazarus has become asleep, but I go that I may awake him.
12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
His disciples therefore said, Lord, if he has become asleep, he will be healed.
13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
But Jesus had spoken about his death, but those men thought that he was speaking about the restfulness of sleep.
14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
Therefore Jesus then said to them plainly, Lazarus died.
15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale poďme k němu.
And I am glad for your sakes that I was not there, so that ye may believe. Nevertheless let us go to him.
16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Poďme i my, abychom zemřeli s ním.
Therefore Thomas, called Didymus, said to his fellow disciples, Let us also go, that we may die with him.
17 Přišel tedy Ježíš, a nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
So when Jesus came, he found him already four days being kept in the sepulcher.
18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
Now Bethany was near Jerusalem, about fifteen furlongs away from it,
19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Marii, aby je těšili pro bratra jejich.
and many of the Jews had come to the women, about Martha and Mary, so that they might console them about their brother.
20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Therefore Martha, when she heard that Jesus was coming, met him, but Mary was sitting in the house.
21 I řekla Marta Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Martha therefore said to Jesus, Lord, if thou were here, my brother would not have died.
22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
But I know even now that as many things as thou may ask of God, God will give to thee.
23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Jesus says to her, Thy brother will rise.
24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Martha says to him, I know that he will rise in the resurrection at the last day.
25 Řekl jí Ježíš: já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
Jesus said to her, I am the resurrection and the life. He who believes in me, even though he died, he will live.
And every man who lives and believes in me will, no, not die, into the age. Do thou believe this? (aiōn g165)
27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
She says to him, Yes, Lord, I have believed that thou are the Christ, the Son of God who comes into the world.
28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
And when she said these things, she departed and called Mary her sister privately, saying, The teacher is here and calls thee.
29 Ona jakž uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
When that woman heard, she rises quickly, and comes to him.
30 Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.
(Now Jesus had not yet come into the village, but was in the place where Martha met him.)
31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě, a těšili ji, viděvše Marii, že rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
The Jews therefore being with her in the house and consoling her, having seen Mary, that she rose up quickly and went out, followed her, saying that she was going to the sepulcher that she may weep there.
32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, řkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Therefore when Mary came where Jesus was, after seeing him, she fell down at his feet, saying to him, Lord, if thou were here, my brother would not have died.
33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
When Jesus therefore saw her weeping, and the Jews who gathered with her, weeping, he groaned in the spirit, and was himself troubled.
34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, poď a pohleď.
And he said, Where have ye laid him? They said to him, Lord, come and see.
35 I zaplakal Ježíš.
Jesus wept.
36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
The Jews therefore said, Behold how he loved him.
37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti aby tento neumřel?
But some of them said, This man who opened the eyes of the blind man, was he not also able to cause that this man also would not die?
38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Jesus therefore again groaning in himself comes to the sepulcher. Now it was a cave, and a stone lay against it.
39 Dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
Jesus says, Take ye away the stone. Martha, the sister of the man who came to end, says to him, Lord, he smells now, for it is the fourth day.
40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Jesus says to her, Did I not to say thee, that if thou believed, thou will see the glory of God?
41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl ten mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl zhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
So they took away the stone where the man who died was laying. And Jesus lifted up his eyes, and said, Father, I thank thee that thou heard me.
42 Já zajisté vím, že mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
And I had known that thou always hear me, but because of the multitude that stands by I spoke, so that they may believe that thou sent me.
43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven.
And having said these things, he cried out with a great voice, Lazarus, come out.
44 I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
And the man who died came forth, wrapped hands and feet with grave-clothes, and his face had been wrapped around with a face cloth. Jesus says to them, Loose him, and allow him to go.
45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Therefore many of the Jews who came to Mary, and who saw what Jesus did, believed in him.
46 Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš.
But some of them went away to the Pharisees, and told them what things Jesus did.
47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí.
Therefore the chief priests and the Pharisees gathered a council, and said, What are we doing? Because this man does many signs.
48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
If we allow him this way, all men will believe in him, and the Romans will come and take away both our place and the nation.
49 Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
And a certain one of them, Caiaphas, being high priest that year, said to them, Ye know nothing at all,
50 Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
nor do ye consider that it is expedient for us that one man should die for the people, and not the whole nation should perish.
51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ.
Now he said this not from himself, but being high priest that year, he prophesied that Jesus was going to die for the nation.
52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
And not for the nation only, but also that he might gather together into one the children of God who are scattered abroad.
53 Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili.
So from that day they consulted together so that they might kill him.
54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
Jesus therefore no longer walked openly among the Jews, but departed from there into the region near the wilderness into a city called Ephraim, and he stayed there with his disciples.
55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
Now the Passover of the Jews was near, and many went up to Jerusalem out of the countryside before the Passover, so that they might purify themselves.
56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
Therefore they sought Jesus, and spoke with each other as they stood in the temple, What does it seem to you? That he will, no, not come to the feast?
57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Now also the chief priests and the Pharisees had given commandment, that if any man knew where he is, he should disclose it, so that they might take him.
