Jan 11
1 Byl pak nemocen nějaký Lazar z Betany, z městečka Marie a Marty, sestry její.
Lazaru, tiah kawk ih kami loe ngannat, anih loe Meri hoi amnawk Martha ohhaih Bethani avang ih kami ah oh.
2 A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí, a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejíž bratr Lazar byl nemocen.
(To Meri loe nganna Lazaru ih tanuh ah oh moe, Angraeng ih khok to hmuihoih tui hoiah bawh moe, a sam hoiah anih ih khok hmawt pae kami ah oh.)
3 Tedy poslaly k němu ty sestry, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
To pongah a tanuh hnik mah Anih khaeah, Angraeng, khenah, na palung ih kami loe ngannat, tiah lok a pat pae hoi.
4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta není k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
To lok to Jesu mah thaih naah, Hae nathaih loe duek han khoek to om ai, toe Sithaw lensawkhaih amtueng han ih ni oh, hae nathaih rang hoiah lensawk Sithaw Capa amtuenghaih to om tih, tiah a naa.
5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
Jesu mah Martha, anih ih amnawk hoi Lazaru to palung.
6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, tedy pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
Lazaru ngannat ti, tiah Anih mah thaih pacoengah, anih loe a ohhaih ahmuen ah ni hnetto thung cam vop.
7 Potom pak dí učedlníkům: Poďme zase do Judstva.
To pacoengah a hnukbang kaminawk khaeah, Jerusalem ah caeh o let si boeh, tiah a naa.
8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a zase tam chceš jíti?
A hnukbang kaminawk mah Anih khaeah, Rabbi, canghni pangah ni Judahnawk mah thlung hoi vah hanah Ang pakrong o; to ahmuen ah Na caeh let han maw? tiah a naa o.
9 Odpověděl Ježíš: Zdaliž není dvanácte hodin za den? Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
Jesu mah, Nito naah atue hatlai hnetto om ai maw? Mi kawbaktih doeh khodai ah caeh kami loe, hae long aanghaih to a hnuk pongah amthaek ai.
10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
Toe khoving ah caeh kami loe, aanghaih om ai pongah, amthaek, tiah a naa.
11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
Anih mah nihcae khaeah, Hae loknawk thuih pacoengah, Aicae ampui Lazaru loe a iih; toe Ka caeh moe, Ka pathawk han, tiah a naa.
12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Anih hnukbang kaminawk mah, Angraeng, anih iip nahaeloe hoi tih, tiah a naa o.
13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
Jesu mah Lazaru loe duek boeh, tiah thuih koehhaih ih ni, toe nihcae mah loe iih rumramhaih mue a thuih, tiah poek o.
14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
To pacoengah Jesu mah nihcae khaeah, Lazaru loe duek boeh, tiah kamnoek ah thuih pae.
15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale poďme k němu.
Na tang o thai hanah, to ahmuen ah ka om ai pongah, nangcae hanah anghoehaih ka tawnh; vaihi anih khaeah caeh o si, tiah a naa.
16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Poďme i my, abychom zemřeli s ním.
To naah Didymas, tiah kawk ih, Thomas mah a hnukbang ampuinawk khaeah, aicae doeh anih hoi nawnto duek hanah caeh o toeng si, tiah a naa.
17 Přišel tedy Ježíš, a nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
Jesu phak naah, anih aphumhaih ni palito oh boeh, tito Anih mah panoek.
18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
Bethani loe Jerusalem hoiah meng hnetto oh duih.
19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Marii, aby je těšili pro bratra jejich.
Nihnik ih thangqoi to duek pae boeh pongah, pathloep hanah paroeai Judahnawk Martha hoi Meri khaeah caeh o.
20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Jesu angzoh ti, tiah Martha mah thaih naah, Anih dawt hanah a caeh: toe Meri loe im ah oh.
21 I řekla Marta Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Martha mah Jesu khaeah, Angraeng, haeah na oh nahaeloe, ka thangqoi hae dueh mak ai.
22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
Toe vaihi doeh Sithaw khaeah na hnik ih hmuen boih loe, Sithaw mah na paek tih, tiah ka panoek, tiah a naa.
23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Jesu mah nongpata khaeah, Na thangqoi loe angthawk let tih, tiah a naa.
24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Martha mah anih khaeah, Hnukkhuem angthawk lethaih niah loe anih angthawk let tih, tiah ka panoek, tiah a naa.
25 Řekl jí Ježíš: já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
Jesu mah anih khaeah, Kai loe angthawk lethaih hoi hinghaih ah Ka oh: Kai tang kami loe, dueh cadoeh, hing tih:
mi kawbaktih doeh Kai tanghaih hoiah khosah kami loe natuek naah doeh dueh mak ai. Hae lok hae na tang maw? tiah a naa. (aiōn g165)
27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
Nongpata mah Anih khaeah, Ue, Angraeng: Nang loe Kri ni, long nuiah angzo han koi, Sithaw Capa ah na oh, tito Ka tang, tiah a naa.
28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
To tiah lok cae a thuih pacoengah, Martha loe caeh moe, tamquta hoi amnawk Meri to kawk, Patukkung, angzoh boeh, nang ang kawksak, tiah a naa.
29 Ona jakž uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
Meri mah to lok to thaih naah, karangah angthawk moe, Anih khaeah caeh.
30 Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.
To naah Jesu loe avang thungah akun ai vop, Anih loe Martha mah dawthaih ahmuen ah ni oh vop.
31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě, a těšili ji, viděvše Marii, že rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
Meri pathloep hanah im ah kangzo Judahnawk loe, karangah angthawk o moe, tasa bangah tacawt Meri to hnuk o naah, qah han ih mue taprong ah a caeh, tiah poek o pongah, anih hnukah bang o.
32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, řkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Meri loe Jesu ohhaih ahmuen to phak moe, Anih to hnuk naah, a khokkung ah cangkrawn moe, Anih khaeah, Angraeng, haeah na oh nahaeloe, ka thangqoi hae dueh mak ai, tiah a naa.
33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
Anih qahhaih hoi anih hoi nawnto kangzo Judahnawk qahhaih to Jesu mah hnuk naah, palungset moe, poek angpho,
34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, poď a pohleď.
anih mah naa ah maw a qok to na pasong o? tiah a naa. Nihcae mah anih khaeah, Angraeng, angzo ah loe khenah, tiah a naa o.
35 I zaplakal Ježíš.
Jesu qah.
36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
Judah kaminawk mah, Khen oh, Anih mah kawkrukmaw Lazaru to palung, tiah thuih o.
37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti aby tento neumřel?
Nihcae thung ih thoemto kaminawk mah, Mikmaeng mik amtuengsak, hae kami mah Lazaru duek han ai ah sah thai mak ai maw? tiah thuih o.
38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
To pongah Jesu loe palungset hoiah taprong ah caeh. Taprong loe thlung khaw ah oh pongah, akhaw to thlung hoiah kraeng o.
39 Dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
Jesu mah, Thlung to takhoe oh, tiah a naa. Toe kadueh kami ih tanuh Martha mah, Anih khaeah, Vaihi loe anih ih qok hmuisae tih boeh, aphumhaih ni palito oh boeh, tiah a naa.
40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Jesu mah anih khaeah, Na tang nahaeloe, Sithaw lensawkhaih na hnu tih, tiah kang thuih boeh na ai maw? tiah a naa.
41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl ten mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl zhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
To naah qok pasonghaih taprong thlung to takhoe pae o. Jesu mah van ah doeng tahang moe, Pa, Ka lok nang tahngaih pae pongah, kawnhaih lok kang thuih.
42 Já zajisté vím, že mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
Ka lok nang tahngaih pae toepsoep, tiah ka panoek: toe haeah angdoe kaminawk mah, Kai loe Nang mah ni patoeh, tiah tang o thai han ih ni, hae lok hae ka thuih, tiah a naa.
43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven.
Hae lok a thuih pacoengah, Lazaru, tacawt ah, tiah tha hoi a hang.
44 I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
To naah kadueh kami to tacawt, a ban hoi a khok loe kadueh khukhaih kahni mah zaeng caeng: mikhmai doeh pavawh mah khuk khoep. Jesu mah nihcae khaeah, Anih to khram oh, caeh nasoe, tiah a naa.
45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Jesu mah sak ih hmuen to, Meri pathloep han angzo paroeai Judahnawk mah hnuk o naah, Anih to tang o.
46 Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš.
Toe nihcae thung ih thoemto kaminawk loe Farasinawk khaeah caeh o moe, Jesu mah sak ih hmuennawk to thuih pae o.
47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí.
To naah kalen koek qaima hoi Farasinawk nawnto amkhueng o, Hae kami mah paroeai dawnrai hmuennawk sak boeh pongah, timaw a sak o han?
48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
Anih hae hae tiah prawtsut nahaeloe, kaminawk mah anih hae tang o boih tih boeh: to naah Rom kaminawk angzo o ueloe, aicae ih ahmuen hoi acaeng to la o tih boeh, tiah thuih o.
49 Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
To naah nihcae thung ih kami, to na saning ah kalen koek qaima toksah Kaiapha mah, nihcae khaeah, Tidoeh na panoek o ai,
50 Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
acaeng boih anghmat pongah loe, kaminawk hanah kami maeto duek to hoih kue, tiah a naa.
51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ.
Anih mah hae lok hae angmah koeh ah thui ai: to na saning ah kalen koek qaima ah a oh baktih toengah, acaeng taham ah Jesu dueh tih, tiah anih mah taphong coek boeh;
52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
to acaengnawk han khue ai, prae kalah ah ampraek phang, Sithaw ih caanawk doeh maeto ah angcusak hanah thuih ih lok ah doeh oh.
53 Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili.
To na ni hoi kamtong nihcae loe nawnto amkhueng o moe, Anih hum hanah pacaeng o.
54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
To pongah Jesu loe Judahnawk salakah kamtuengah caeh ai; praezaek taengah kaom, Ephraim, tiah kawk ih avang taengah a caeh moe, to ah a hnukbang kaminawk hoi nawnto oh.
55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
Judahnawk misong loihaih poih loe anghnai boeh: to poih sah ai naah, amprikcai o hanah, paroeai kaminawk loe angmacae avang hoiah Jerusalem ah caeh o.
56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
Nihcae mah Jesu to pakrong o, nihcae tempul thungah angdoet o naah, kawbangmaw na poek o? Anih poihkung ah angzo mak ai maw? tiah maeto hoi maeto angdueng o.
57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Kalen koek qaima hoi Farasinawk mah, Mi kawbaktih doeh Anih ohhaih panoek kami loe, Anih to a naeh o thai hanah, a ohhaih ahmuen to patuek han angaih, tiah lokpaek o.
