< Jan 10 >
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
“Eu lhes digo que isto é verdade: qualquer um que não entre pela porta do curral das ovelhas, mas sobe por outro lugar, é um ladrão e bandido.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
Aquele que entra pela porta é o pastor das ovelhas.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
O porteiro abre a porta para ele, e as ovelhas respondem ao comando de sua voz. Ele chama suas ovelhas por seus nomes e as leva para fora do curral.
4 A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
Após trazer o rebanho para fora, ele caminha na frente das ovelhas e elas o seguem, porque reconhecem a sua voz.
5 Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
Elas não seguirão o comando de estranhos. Na verdade, elas fugiriam de um estranho, pois não reconhecem a voz de estranhos.”
6 To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
Quando Jesus contou essa história como exemplo, as pessoas que o escutavam não entenderam o que ele quis dizer.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
Então, Jesus explicou novamente: “Eu lhes digo que isto é verdade: Eu sou a porta do curral.
8 Všickni, kolikž jich koli přede mnou příšlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
Todos aqueles que vieram antes de mim eram ladrões e bandidos, mas as ovelhas não lhes deram atenção.
9 Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
Eu sou a porta. Todos aqueles que entram por mim serão curados. Eles serão capazes de entrar e sair e encontrarão o alimento que precisam.
10 Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
O ladrão vem apenas para roubar, matar e destruir. Eu vim lhes trazer vida, e vida completa.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
Eu sou o bom pastor. O bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
O homem pago para cuidar das ovelhas não é o pastor. Quando ele vê o lobo se aproximando, foge. Ele abandona as ovelhas, porque elas não são dele. Então, o lobo ataca e espalha o rebanho.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
O homem foge porque ele está trabalhando apenas pelo dinheiro e não se importa com as ovelhas.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
Eu sou o bom pastor. Eu sei que as ovelhas são minhas e que elas me conhecem.
15 Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
Da mesma maneira, o Pai me conhece e eu o conheço. Eu dou a minha vida pelas ovelhas.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
Eu tenho outras ovelhas que não estão neste curral. Eu devo trazê-las também. Elas ouvirão a minha voz e haverá apenas um rebanho com apenas um pastor.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
É por isso que o Pai me ama, pois eu dou a minha vida para recebê-la de novo.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
Ninguém a tira de mim; pelo contrário, eu a entrego de maneira espontânea. Eu tenho o direito de dar a minha vida e de recebê-la novamente. Isso é o que meu Pai me mandou fazer.”
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Os judeus ficaram novamente divididos em relação ao que pensavam sobre o que Jesus tinha acabado de dizer.
20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Muitos deles diziam: “Ele está possuído pelo demônio! Ele é louco! Por que vocês estão escutando o que ele diz?”
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Mas, outros diziam: “Estas não são palavras ditas por alguém possuído pelo demônio. Além disso, um demônio não consegue curar os olhos de um cego.”
22 Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Era inverno, e estavam comemorando, em Jerusalém, a Festa da Dedicação.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
Jesus estava andando no Templo, próximo a uma entrada conhecida como Alpendre de Salomão. Os judeus o cercaram e perguntaram:
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
“Por quanto tempo você nos manterá em dúvida? Se você é realmente o Messias, então, nos diga claramente.”
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus respondeu: “Eu já lhes disse, mas vocês não acreditaram. Os milagres que eu faço em nome do meu Pai provam quem eu sou.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
Vocês não creem em mim porque não são minhas ovelhas.
27 Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
As minhas ovelhas reconhecem a minha voz; eu as conheço e elas me seguem.
28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. (aiōn , aiōnios )
Eu dou para elas a vida eterna. Elas nunca morrerão, e ninguém poderá tomá-las de mim. (aiōn , aiōnios )
29 Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
Meu Pai, que as deu para mim, é maior do que todos, e ninguém pode tirá-las dele.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Mais uma vez, os judeus pegaram pedras para jogar em Jesus.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus, então, lhes disse: “Vocês têm visto muitas boas ações que eu faço em nome do Pai. Por qual delas vocês estão querendo me apedrejar?”
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
Os judeus responderam: “Nós não estamos querendo apedrejá-lo por uma boa ação e, sim, por blasfêmia; pois você não passa de um homem que afirma ser Deus.”
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus disse: “Por acaso, na lei de vocês não está escrito: ‘Eu disse: Vocês são deuses’?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
Deus chamou aquelas pessoas de ‘deuses,’ pessoas as quais foi dirigida a Palavra de Deus, e as Sagradas Escrituras não podem falhar.
36 Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
Então, por que vocês estão dizendo que aquele que o Pai escolheu e enviou ao mundo está dizendo mentiras ao afirmar: ‘Eu sou o Filho de Deus’?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
Se eu não estiver fazendo o que o meu Pai faz, então, não creiam em mim.
38 Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
Mas, se eu estiver fazendo, mesmo que não creiam em mim, acreditem ao menos no que eu faço. Assim, vocês poderão saber e entender que o Pai está em mim e eu estou no Pai.”
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
Eles tentaram prender Jesus novamente, mas ele conseguiu escapar.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
Ele voltou, atravessando o rio Jordão até o local em que João tinha começado a batizar e lá ficou.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
Muitas pessoas foram até onde ele estava e diziam: “João não fez milagres, mas tudo o que ele disse sobre Jesus é verdade.”
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
Muitos dos que foram ver Jesus creram nele.