Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
“Most certainly, I tell you, one who doesn’t enter by the door into the sheep fold, but climbs up some other way, is a thief and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
But one who enters in by the door is the shepherd of the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
The gatekeeper opens the gate for him, and the sheep listen to his voice. He calls his own sheep by name and leads them out.
4 A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
Whenever he brings out his own sheep, he goes before them; and the sheep follow him, for they know his voice.
5 Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
They will by no means follow a stranger, but will flee from him; for they don’t know the voice of strangers.”
6 To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
Jesus spoke this parable to them, but they didn’t understand what he was telling them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
Jesus therefore said to them again, “Most certainly, I tell you, I am the sheep’s door.
8 Všickni, kolikž jich koli přede mnou příšlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
All who came before me are thieves and robbers, but the sheep didn’t listen to them.
9 Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door. If anyone enters in by me, he will be saved, and will go in and go out and will find pasture.
10 Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
The thief only comes to steal, kill, and destroy. I came that they may have life, and may have it abundantly.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
“I am the good shepherd. The good shepherd lays down his life for the sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
He who is a hired hand, and not a shepherd, who doesn’t own the sheep, sees the wolf coming, leaves the sheep, and flees. The wolf snatches the sheep and scatters them.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
The hired hand flees because he is a hired hand and doesn’t care for the sheep.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
I am the good shepherd. I know my own, and I’m known by my own;
15 Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
even as the Father knows me, and I know the Father. I lay down my life for the sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
I have other sheep which are not of this fold. I must bring them also, and they will hear my voice. They will become one flock with one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
Therefore the Father loves me, because I lay down my life, that I may take it again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
No one takes it away from me, but I lay it down by myself. I have power to lay it down, and I have power to take it again. I received this commandment from my Father.”
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Therefore a division arose again among the Jews because of these words.
20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Many of them said, “He has a demon and is insane! Why do you listen to him?”
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Others said, “These are not the sayings of one possessed by a demon. It isn’t possible for a demon to open the eyes of the blind, is it?”
22 Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
It was the Feast of the Dedication at Jerusalem.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
It was winter, and Jesus was walking in the temple, in Solomon’s porch.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
The Jews therefore came around him and said to him, “How long will you hold us in suspense? If you are the Christ, tell us plainly.”
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus answered them, “I told you, and you don’t believe. The works that I do in my Father’s name, these testify about me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But you don’t believe, because you are not of my sheep, as I told you.
27 Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
My sheep hear my voice, and I know them, and they follow me.
29 Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
My Father who has given them to me is greater than all. No one is able to snatch them out of my Father’s hand.
30 Já a Otec jedno jsme.
I and the Father are one.”
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Therefore the Jews took up stones again to stone him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus answered them, “I have shown you many good works from my Father. For which of those works do you stone me?”
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews answered him, “We don’t stone you for a good work, but for blasphemy, because you, being a man, make yourself God.”
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus answered them, “Isn’t it written in your law, ‘I said, you are gods’?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
If he called them gods, to whom the word of God came (and the Scripture can’t be broken),
36 Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
do you say of him whom the Father sanctified and sent into the world, ‘You blaspheme,’ because I said, ‘I am the Son of God’?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I don’t do the works of my Father, don’t believe me.
38 Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
But if I do them, though you don’t believe me, believe the works, that you may know and believe that the Father is in me, and I in the Father.”
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
They sought again to seize him, and he went out of their hand.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
He went away again beyond the Jordan into the place where John was baptizing at first, and he stayed there.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
Many came to him. They said, “John indeed did no sign, but everything that John said about this man is true.”
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
Many believed in him there.
