Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
Verily, verily, I say to you, He that entereth not by the door into the sheepfold, but climbeth up some other way, the same is a thief and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
But he that entereth by the door is the shepherd of the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
To him the porter openeth; and the sheep hear his voice: and he calleth his own sheep by name, and leadeth them out.
4 A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
And when he putteth forth his own sheep, he goeth before them, and the sheep follow him: for they know his voice.
5 Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
And a stranger will they not follow, but will flee from him: for they know not the voice of strangers.
6 To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
This parable spoke Jesus to them: but they understood not what things they were which he spoke to them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
Then said Jesus to them again, Verily, verily, I say to you, I am the door of the sheep.
8 Všickni, kolikž jich koli přede mnou příšlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
All that ever came before me are thieves and robbers: but the sheep did not hear them.
9 Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door: by me if any man shall enter, he shall be saved, and shall go in and out, and find pasture.
10 Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
The thief cometh not, but to steal, and to kill, and to destroy: I am come that they may have life, and that they may have it more abundantly.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am the good shepherd: the good shepherd giveth his life for the sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
But he that is an hireling, and not the shepherd, whose own the sheep are not, seeth the wolf coming, and leaveth the sheep, and fleeth: and the wolf catcheth them, and scattereth the sheep.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
The hireling fleeth, because he is an hireling, and careth not for the sheep.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
I am the good shepherd, and know my sheep, and am known by mine.
15 Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
As the Father knoweth me, even so I know the Father: and I lay down my life for the sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
And other sheep I have, which are not of this fold: them also I must bring, and they shall hear my voice; and there shall be one fold, and one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
Therefore doth my Father love me, because I lay down my life, that I may take it again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
No man taketh it from me, but I lay it down of myself. I have power to lay it down, and I have power to take it again. This commandment have I received from my Father.
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
There was a division therefore again among the Jews for these sayings.
20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
And many of them said, He hath a demon, and is mad; why hear ye him?
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Others said, These are not the words of him that hath a demon. Can a demon open the eyes of the blind?
22 Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
And it was at Jerusalem the feast of the dedication, and it was winter.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
And Jesus walked in the temple in Solomon’s porch.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
Then came the Jews around him, and said to him, How long dost thou make us to doubt? If thou art the Christ, tell us plainly.
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus answered them, I told you, and ye believed not: the works that I do in my Father’s name, they bear witness concerning me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But ye believe not, because ye are not of my sheep, as I said to you.
27 Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
My sheep hear my voice, and I know them, and they follow me:
29 Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
My Father, who gave them to me, is greater than all; and no man is able to pluck them out of my Father’s hand.
30 Já a Otec jedno jsme.
I and my Father are one.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Then the Jews took up stones again to stone him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus answered them, Many good works have I shown you from my Father; for which of those works do ye stone me?
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews answered him, saying, For a good work we stone thee not; but for blasphemy; and because that thou, being a man, makest thyself God.
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus answered them, Is it not written in your law, I said, Ye are gods?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
If he called them gods, to whom the word of God came, and the scripture cannot be broken;
36 Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
Say ye of him, whom the Father hath sanctified, and sent into the world, Thou blasphemest; because I said, I am the Son of God?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I do not the works of my Father, believe me not.
38 Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
But if I do, though ye believe not me, believe the works: that ye may know, and believe, that the Father is in me, and I in him.
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
Therefore they sought again to take him: but he escaped from their hand,
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
And went away again beyond Jordan into the place where John at first baptized; and there he abode.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
And many resorted to him, and said, John performed no miracle: but all things that John spoke of this man were true.
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many believed on him there.
