Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
Verely verely I saye vnto you: he that entreth not in by ye dore into the shepefolde but clymeth vp some other waye: the same is a thefe and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
He that goeth in by ye dore is the shepeherde of ye shepe:
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
to him the porter openeth and the shepe heare his voyce and he calleth his awne shepe by name and leadeth them out.
4 A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
And when he hath sent forthe his awne shepe he goeth before them and the shepe folowe him: for they knowe his voyce.
5 Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
A straunger they will not folowe but will flye from him: for they knowe not the voyce of straungers.
6 To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
This similitude spake Iesus vnto them. But they vnderstode not what thinges they were which he spake vnto them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
Then sayde Iesus vnto them agayne. Verely verely I saye vnto you: I am the dore of the shepe.
8 Všickni, kolikž jich koli přede mnou příšlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
All even as many as came before me are theves and robbers: but the shepe dyd not heare them.
9 Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the dore: by me yf eny man enter in he shalbe safe and shall goo in and out and fynde pasture.
10 Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
The thefe cometh not but forto steale kyll and destroye. I am come that they myght have lyfe and have it more aboundantly.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am ye good shepeheerd. The good shepeheerd geveth his lyfe for ye shepe.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
An heyred servaut which is not ye shepeherd nether ye shepe are his awne seith the wolfe comynge and leveth the shepe and flyeth and the wolfe catcheth them and scattereth ye shepe.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
The heyred servaut flyeth because he is an heyred servaunt and careth not for the shepe.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
I am that good shepeheerd and knowe myne and am knowe of myne.
15 Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
As my father knoweth me: even so knowe I my father. And I geve my lyfe for the shepe:
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
and other shepe I have which are not of this folde. Them also must I bringe that they maye heare my voyce and that ther maye be one flocke and one shepeherde.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
Therfore doth my father love me because I put my lyfe from me that I myght take it agayne.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
No man taketh it from me: but I put it awaye of my selfe. I have power to put it from me and have power to take it agayne: This comaundment have I receaved of my father.
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
And ther was a dissencion agayne amoge the Iewes for these sayinges
20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
and many of them sayd. He hath the devyll and is mad: why heare ye him?
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Other sayde these are not the wordes of him that hath the devyll. Can the devyll open the eyes of the blynde?
22 Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
And it was at Ierusalem ye feaste of the dedicacion and it was wynter:
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
and Iesus walked in Salomons porche.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
Then came the Iewes rounde aboute him and sayde vnto him: How longe dost thou make vs doute? Yf thou be Christ tell vs playnly.
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Iesus answered them: I tolde you and ye beleve not. The workes yt I do in my fathers name they beare witnes of me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But ye beleve not because ye are not of my shepe. As I sayde vnto you:
27 Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
my shepe heare my voyce and I knowe them and they folowe me
29 Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
My father which gave the me is greatter then all and no man is able to take them out of my fathers honde.
30 Já a Otec jedno jsme.
And I and my father are one.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Then the Iewes agayne toke up stones to stone him with all.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Iesus answered them: many good workes have I shewed you from my father: for which of them will ye stone me?
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Iewes answered him sayinge. For thy good workes sake we stone ye not: but for thy blasphemy and because that thou beinge a man makest thy selfe God.
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Iesus answered them: Is it not written in youre lawe: I saye ye are goddes?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
If he called the goddes vnto whom the worde of God was spoken (and the scripture can not be broken)
36 Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
saye ye then to him whom the father hath sainctified and sent into the worlde thou blasphemest because I sayd I am the sonne of God?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I do not the workes of my father beleve me not.
38 Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
But if I do though ye beleve not me yet beleve the workes that ye maye knowe and beleve that the father is in me and I in him.
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
Agayne they went aboute to take him: but he escaped out of their hondes
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
and went awaye agayne beyonde Iordan into the place where Iohn before had baptised and there aboode.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
And many resorted vnto him and sayd. Iohn dyd no miracle: but all thinges that Iohn spake of this man are true.
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many beleved on him theare.
