Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
Verily, verily, I say to you, That he who doth not enter by the door into the fold of the flock, but climbeth up in some other place, he is a thief and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
But he that entereth by the door, is the shepherd of the flock.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
And to him the door-keeper openeth the door; and the sheep hear his voice. And he calleth the sheep by their names, and leadeth them out.
4 A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
And when he hath led out his flock, he goeth before it; and his sheep follow him, because they know his voice.
5 Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
But after a stranger the flock will not follow, but it fleeth from him; because it knoweth not the voice of a stranger.
6 To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
This allegory spake Jesus to them; but they knew not what he said to them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
And Jesus said to them again: Verily, verily, I say to you, That I am the door of the flock.
8 Všickni, kolikž jich koli přede mnou příšlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
All those who have come, were thieves and robbers: but the flock did not hear them.
9 Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door: and if any enter by me, he will live, and will come in and go out, and will find pasture.
10 Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
The thief cometh not, but that he may steal, and kill, and destroy. I have come, that they may have life, and may have that which is excellent.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am a good shepherd. A good shepherd exposeth his life for the sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
But a hireling, who is not the shepherd, and to whom the sheep do not belong, when he seeth the wolf coming, leaveth the flock, and fleeth; and the wolf cometh, and teareth, and disperseth the flock.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
And a hireling fleeth, because he is a hireling, and hath no concern for the flock.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
I am a good shepherd; and I know my own sheep, and am known by my own.
15 Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
As my Father knoweth me, so know I my Father; and I expose my life for the flock.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
And I have other sheep, which are not of this fold: and them also I must bring; and they will hear my voice; and the whole will be one flock, and one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
For this cause my Father loveth me, that I lay down my life, to resume it again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
There is no one that taketh it from me; but I lay it down of my own pleasure: for I have authority to lay it down, and authority to resume it again; because I have received this command from my Father.
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
And again there was a division among the Jews, on account of these sayings.
20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
And many of them said: He hath a demon, and is wholly beside himself; why hear ye him?
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
But others said: These are not the discourses of a demoniac: can a demon open the eyes of one blind?
22 Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
And the feast of the dedication was held at Jerusalem, and it was winter.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
And Jesus walked in the temple, in the porch of Solomon.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
And the Jews gathered around him; and said to him: how long holdest thou our mind in suspense? If thou art the Messiah, tell us plainly.
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus answered, and said to them: I have told you, and ye did not believe. The works which I do in the name of my Father, they testify of me
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But ye do not believe, because ye are not of my sheep, as I have said to you.
27 Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
My sheep hear my voice: and I know them: and they go after me.
29 Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
For my Father, who gave them to me, is greater than all; nor can any pluck from my Father's hand.
30 Já a Otec jedno jsme.
I and my Father are one.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
And again the Jews took up stones, to stone him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus said to them: Many good works have I showed you from my Father; for which of those works do ye stone me?
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews said to him: It is not on account of good works, that we stone thee: but because thou blasphemest; and, whilst thou art a man, thou makest thyself God.
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus said to them: Is it not written in your law, I have said, Ye are gods?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
If he called them gods, because the word of God was with them, and the scripture cannot be nullified;
36 Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
do ye say to him, whom the Father, hath sanctified and sent into the world, Thou blasphemest; because I said to you, I am the Son of God?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
And if I do not the works of my Father, believe me not.
38 Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
But if I do them, although ye believe not me, yet believe the works; that ye may know and believe, that my Father is in me, and I in my Father.
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
And again they sought to lay hold of him; but he escaped out of their hands;
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
and retired to the other side of the Jordan, to the place where John at first baptized, and tarried there.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
And many persons came to him: and they said, John indeed wrought not even one sign; but every thing that John said of his man, was true.
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many believed on him.
