Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
Truly, truly, I say unto you, the one coming not in through the door into the fold of the sheep, but climbing up some other way, he is a thief and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
And the one coming in through the door is the shepherd of the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
To him the porter opens; and the sheep hear His voice: and he calls His own sheep by name, and leads them out.
4 A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
When He may put out all his own, he goes before them, and the sheep follow Him: because they know his voice:
5 Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
but they will not follow a stranger, but will flee from him: because they know not the voice of strangers.
6 To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
He spoke this parable to them: but they did not know what things He was speaking to them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
Then Jesus said, Truly, truly, I say unto you, that I am the door of the sheep.
8 Všickni, kolikž jich koli přede mnou příšlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
All so many as came were thieves and robbers: but the sheep did not hear them.
9 Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door: if any one may enter in through me, he shall be saved; he shall go in and come out, and find pasture.
10 Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
The thief does not come, but that he may steal, and slay, and destroy: I came that they may have life, and have it more abundantly.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am the Good Shepherd. The Good Shepherd lays down His life for the sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
The hireling, and the one not being the shepherd, whose own the sheep are not, sees the wolf coming, and leaves the sheep, and flees away, and the wolf seizes and scatters them:
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
because he is a hireling and there is not a care to him for the sheep.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
I am the Good Shepherd; I know mine, and mine know me,
15 Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
as the Father knows Me, and I know the Father; and I lay down My soul for the sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
And I have other sheep which are not of this fold: and it behooves me to bring them and they shall hear my voice, and there shall be one fold, and one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
Therefore my Father loves Me, because I lay down my soul, that I may take it again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
No one takes it from Me, but I lay it down of myself. I have power to lay it down, and power to receive it again. I received this commandment from my Father.
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Again there was a schism among the Jews on account of these words.
20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Then many of them were saying, He has a demon, and is gone mad; why do you hear Him? Others were saying,
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
These are not the words of a demonized man. Whether is a demon able to open the eyes of the blind?
22 Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
And it was the feast of dedication in Jerusalem: and it was winter;
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
and Jesus was walking in the temple in Solomon's porch.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
Then the Jews surrounded Him, and said to Him, How long do you take away our soul?
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
If thou art the Christ, tell us openly. Jesus responded, I told you, and you do not believe: the works which I do in the name of my Father, these testify concerning me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But you do not believe, because you are not of my sheep.
27 Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
My sheep hear my voice, and I know them, and they follow me:
29 Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
The Father, who has given them unto me, is greater than all; and no one is able to pluck them out of the hand of the Father.
30 Já a Otec jedno jsme.
I and the Father are one.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Again the Jews took up stones, that they might stone Him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus responded to them, I have shown unto you many beautiful works from the Father; on account of which of these do you stone me?
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews responded to Him, We do not stone Thee for good work, but for blasphemy; because Thou, being a man, art making Thyself God.
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
And Jesus responded to them, Is it not written in your law, that I said, Ye are gods?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
If He called them gods, to whom the word of God came (and the Scripture is not able to be broken),
36 Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
whom the Father sanctified and sent into the world, do you say; Thou blasphemest; because I said, I am the Son of God?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I do not the works of my Father, believe me not.
38 Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
If I do, believe not me, believe the works: that you may know and understand that the Father is in Me, and I in the Father.
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
They sought again to take Him: and He passed out of their hand.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
And again He departed beyond the Jordan into the place where John was first baptizing; and remained there:
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
and many came to Hint, and said, that John indeed did no miracle; but all things so many as John spoke concerning this One are true.
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many believed on Him there.
