Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
“Most assuredly I say to you, he who does not enter the sheepfold by the door, but climbs up some other way, the same is a thief and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
But he who enters by the door is a shepherd of the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
To him the doorkeeper opens, and the sheep hear his voice; and he calls his own sheep by name and leads them out.
4 A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
And whenever he takes out his own sheep he goes ahead of them, and the sheep follow him because they know his voice.
5 Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
But they will not follow a stranger; rather they will run away from him, because they do not know the voice of strangers.”
6 To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
Jesus gave them this illustration, but they did not understand what He was telling them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
Then Jesus addressed them again: “Most assuredly I say to you, I am the door of the sheep.
8 Všickni, kolikž jich koli přede mnou příšlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
All who ever came before me are thieves and robbers, but the sheep did not listen to them.
9 Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door. If anyone enters by me, he will be saved, and will go in and out and find pasture.
10 Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
The thief comes only in order to steal, and to kill, and to destroy. I have come so that they may have life, and have it abundantly.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
“I am the good shepherd. The good shepherd lays down his life on behalf of the sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
But the hired man, not being the shepherd and not owning the sheep, sees the wolf coming and abandons the sheep, and runs away; and the wolf snatches the sheep and scatters them.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
Now the hired man runs away because he is a hired man and it does not matter to him about the sheep.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
“I am the good shepherd, and I know my own sheep, and I am known by them.
15 Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
Just as the Father knows me, I also know the Father, and I lay down my life on behalf of the sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
I also have other sheep, that are not of this fold; I must bring them also, and they will listen to my voice; and there will be one flock, one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
“Because of this the Father loves me, in that I lay down my life so that I may take it up again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
No one takes it from me, but I lay it down of myself. I have authority to lay it down, and I have authority to take it up again. This command I have received from my Father.”
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Therefore there was another division among the Jews because of these words.
20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Many of them were saying: “He has a demon and is raving mad. Why do you listen to him?”
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Others were saying: “These are not the sayings of someone who is demonized. A demon cannot open blind people's eyes, can it?”
22 Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Now it was the Feast of Dedication in Jerusalem; and it was winter.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
And Jesus was walking about in the temple, in Solomon's porch.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
Then the Jews surrounded Him and said to Him: “How long will you keep us in suspense? If you are the Christ, tell us plainly.”
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus answered them: “I did tell you, and you do not believe. The works that I do in my Father's name—these testify concerning me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But you do not believe because you are not among my sheep, just like I told you.
27 Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
My sheep hear my voice, and I know them, and they follow me.
29 Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
My Father, who has given them to me, is greater than all; and no one is able to snatch out of my Father's hand.
30 Já a Otec jedno jsme.
I and the Father are one.”
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Therefore the Jews picked up stones again to stone Him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus answered them: “Many good works I have shown you from my Father. For which one of them are you stoning me?”
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews answered Him saying, “It is not for a good work that we are stoning you, but for blasphemy; precisely because you, being a man, make yourself God!”
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus answered them: “Is it not written in your law, ‘I said, you are gods’?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
If He called them ‘gods’ to whom the Word of God came—and the Scripture cannot be broken—
36 Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
do you say ‘You are blaspheming’ to the One the Father sanctified and sent into the world because I said, ‘I am God's Son’?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I am not doing the works of my Father, do not believe me.
38 Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
But if I am doing them, even though you do not believe me, believe the works, so that you may know and believe that the Father is in me, and I in Him.”
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
So they tried again to seize Him, but He escaped from their hand.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
He went away again across the Jordan, to the place where John was baptizing at first; and He remained there.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
And many came to Him and said, “Though John did not perform any sign, everything John said about this man was true.”
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many of the people there believed into Him.
