Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
Verily, verily, I say to you, He that enters not in by the door to the fold of the sheep, but mounts up elsewhere, he is a thief and a robber;
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
but he that enters in by the door is [the] shepherd of the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
To him the porter opens; and the sheep hear his voice; and he calls his own sheep by name, and leads them out.
4 A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
When he has put forth all his own, he goes before them, and the sheep follow him, because they know his voice.
5 Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
But they will not follow a stranger, but will flee from him, because they know not the voice of strangers.
6 To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
This allegory spoke Jesus to them, but they did not know what it was [of] which he spoke to them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
Jesus therefore said again to them, Verily, verily, I say to you, I am the door of the sheep.
8 Všickni, kolikž jich koli přede mnou příšlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
All whoever came before me are thieves and robbers; but the sheep did not hear them.
9 Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door: if any one enter in by me, he shall be saved, and shall go in and shall go out and shall find pasture.
10 Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
The thief comes not but that he may steal, and kill, and destroy: I am come that they might have life, and might have [it] abundantly.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am the good shepherd. The good shepherd lays down his life for the sheep:
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
but he who serves for wages, and who is not the shepherd, whose own the sheep are not, sees the wolf coming, and leaves the sheep and flees; and the wolf seizes them and scatters the sheep.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
Now he who serves for wages flees because he serves for wages, and is not himself concerned about the sheep.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
I am the good shepherd; and I know those that are mine, and am known of those that are mine,
15 Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
as the Father knows me and I know the Father; and I lay down my life for the sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
And I have other sheep which are not of this fold: those also I must bring, and they shall hear my voice; and there shall be one flock, one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
On this account the Father loves me, because I lay down my life that I may take it again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
No one takes it from me, but I lay it down of myself. I have authority to lay it down and I have authority to take it again. I have received this commandment of my Father.
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
There was a division again among the Jews on account of these words;
20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
but many of them said, He has a demon and raves; why do ye hear him?
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Others said, These sayings are not [those] of one that is possessed by a demon. Can a demon open blind people's eyes?
22 Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Now the feast of the dedication was celebrating at Jerusalem, and it was winter.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
And Jesus walked in the temple in the porch of Solomon.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
The Jews therefore surrounded him, and said to him, Until when dost thou hold our soul in suspense? If thou art the Christ, say [so] to us openly.
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus answered them, I told you, and ye do not believe. The works which I do in my Father's name, these bear witness concerning me:
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
but ye do not believe, for ye are not of my sheep, as I told you.
27 Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
My sheep hear my voice, and I know them, and they follow me;
29 Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
My Father who has given [them] to me is greater than all, and no one can seize out of the hand of my Father.
30 Já a Otec jedno jsme.
I and the Father are one.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
The Jews therefore again took stones that they might stone him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus answered them, Many good works have I shewn you of my Father; for which work of them do ye stone me?
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews answered him, For a good work we stone thee not, but for blasphemy, and because thou, being a man, makest thyself God.
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus answered them, Is it not written in your law, I said, Ye are gods?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
If he called them gods to whom the word of God came (and the scripture cannot be broken),
36 Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
do ye say of him whom the Father has sanctified and sent into the world, Thou blasphemest, because I said, I am Son of God?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I do not the works of my Father, believe me not;
38 Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
but if I do, even if ye believe not me, believe the works, that ye may know [and believe] that the Father is in me and I in him.
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
They sought therefore again to take him; and he went away from out of their hand
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
and departed again beyond the Jordan to the place where John was baptising at the first: and he abode there.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
And many came to him, and said, John did no sign; but all things which John said of this [man] were true.
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many believed on him there.
