Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
“Amen, amen, I say to you, he who does not enter through the door into the fold of the sheep, but climbs up by another way, he is a thief and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
But he who enters through the door is the shepherd of the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
To him the doorkeeper opens, and the sheep hear his voice, and he calls his own sheep by name, and he leads them out.
4 A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
And when he has sent out his sheep, he goes before them, and the sheep follow him, because they know his voice.
5 Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
But they do not follow a stranger; instead they flee from him, because they do not know the voice of strangers.”
6 To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
Jesus spoke this proverb to them. But they did not understand what he was saying to them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
Therefore, Jesus spoke to them again: “Amen, amen, I say to you, that I am the door of the sheep.
8 Všickni, kolikž jich koli přede mnou příšlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
All others, as many as have come, are thieves and robbers, and the sheep did not listen to them.
9 Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door. If anyone has entered through me, he will be saved. And he shall go in and go out, and he shall find pastures.
10 Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
The thief does not come, except so that he may steal and slaughter and destroy. I have come so that they may have life, and have it more abundantly.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am the good Shepherd. The good Shepherd gives his life for his sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
But the hired hand, and whoever is not a shepherd, to whom the sheep do not belong, he sees the wolf approaching, and he departs from the sheep and flees. And the wolf ravages and scatters the sheep.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
And the hired hand flees, because he is a hired hand and there is no concern for the sheep within him.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
I am the good Shepherd, and I know my own, and my own know me,
15 Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
just as the Father knows me, and I know the Father. And I lay down my life for my sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
And I have other sheep that are not of this fold, and I must lead them. They shall hear my voice, and there shall be one sheepfold and one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
For this reason, the Father loves me: because I lay down my life, so that I may take it up again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
No one takes it away from me. Instead, I lay it down of my own accord. And I have the power to lay it down. And I have the power to take it up again. This is the commandment that I have received from my Father.”
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
A dissension occurred again among the Jews because of these words.
20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Then many of them were saying: “He has a demon or he is insane. Why do you listen him?”
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Others were saying: “These are not the words of someone who has a demon. How would a demon be able to open the eyes of the blind?”
22 Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Now it was the Feast of the Dedication at Jerusalem, and it was winter.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
And Jesus was walking in the temple, in the portico of Solomon.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
And so the Jews surrounded him and said to him: “How long will you hold our souls in suspense? If you are the Christ, tell us plainly.”
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus answered them: “I speak to you, and you do not believe. The works that I do in the name of my Father, these offer testimony about me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But you do not believe, because you are not of my sheep.
27 Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
My sheep hear my voice. And I know them, and they follow me.
29 Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
What my Father gave to me is greater than all, and no one is able to seize from the hand of my Father.
30 Já a Otec jedno jsme.
I and the Father are one.”
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Therefore, the Jews took up stones, in order to stone him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus answered them: “I have shown you many good works from my Father. For which of those works do you stone me?”
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews answered him: “We do not stone you for a good work, but for blasphemy and because, though you are a man, you make yourself God.”
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus responded to them: “Is it not written in your law, ‘I said: you are gods?’
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
If he called those to whom the word of God was given gods, and Scripture cannot be broken,
36 Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
why do you say, about him whom the Father has sanctified and sent into the world, ‘You have blasphemed,’ because I said, ‘I am the Son of God?’
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I do not do the works of my Father, do not believe in me.
38 Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
But if I do them, even if you are not willing to believe in me, believe the works, so that you may know and believe that the Father is in me, and I am in the Father.”
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
Therefore, they sought to apprehend him, but he escaped from their hands.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
And he went again across the Jordan, to that place where John first was baptizing. And he lodged there.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
And many went out to him. And they were saying: “Indeed, John accomplished no signs.
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
But all things whatsoever that John said about this man were true.” And many believed in him.
