Jan 1
1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
U poèetku bješe rijeè, i rijeè bješe u Boga, i Bog bješe rijeè.
2 To bylo na počátku u Boha.
Ona bješe u poèetku u Boga.
3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
Sve je kroz nju postalo, i bez nje ništa nije postalo što je postalo.
4 V něm život byl, a život byl světlo lidí.
U njoj bješe život, i život bješe vidjelo ljudima.
5 A to světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
I vidjelo se svijetli u tami, i tama ga ne obuze.
6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
Posla Bog èovjeka po imenu Jovana.
7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
Ovaj doðe za svjedoèanstvo da svjedoèi za vidjelo da svi vjeruju kroza nj.
8 Nebyl on to světlo, ale přišel, aby svědectví vydával o tom světle.
On ne bješe vidjelo, nego da svjedoèi za vidjelo.
9 Tentoť byl to pravé světlo, kteréž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
Bješe vidjelo istinito koje obasjava svakoga èovjeka koji dolazi na svijet.
10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, ale svět ho nepoznal.
Na svijetu bješe, i svijet kroza nj posta, i svijet ga ne pozna.
11 Do svého vlastního přišel, ale vlastní jeho nepřijali ho.
K svojima doðe, i svoji ga ne primiše.
12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteříž věří ve jméno jeho,
A koji ga primiše dade im vlast da budu sinovi Božiji, koji vjeruju u ime njegovo,
13 Kteříž ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
Koji se ne rodiše od krvi, ni od volje tjelesne, ni od volje muževlje, nego od Boga.
14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce, ) plné milosti a pravdy.
I rijeè postade tijelo i useli se u nas puno blagodati i istine; i vidjesmo slavu njegovu, slavu, kao jedinorodnoga od oca.
15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest než já.
Jovan svjedoèi za njega i vièe govoreæi: ovaj bješe za koga rekoh: koji za mnom ide preda mnom postade, jer prije mene bješe.
16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
I od punosti njegove mi svi uzesmo blagodat za blagodaæu.
17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se.
Jer se zakon dade preko Mojsija, a blagodat i istina postade od Isusa Hrista.
18 Boha žádný nikdy neviděl; jednorozený ten Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť vypravil.
Boga niko nije vidio nikad: jedinorodni sin koji je u naruèju oèinom, on ga javi.
19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
I ovo je svjedoèanstvo Jovanovo kad poslaše Jevreji iz Jerusalima sveštenike i Levite da ga zapitaju: ko si ti?
20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem Kristus.
I on prizna, i ne zataja, i prizna: ja nijesam Hristos.
21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Jsi ten prorok? Odpověděl: Nejsem.
I zapitaše ga: ko si dakle? Jesi li Ilija? I reèe: nijesam. Jesi li prorok? I odgovori: nijesam.
22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
A oni mu rekoše: ko si? da možemo kazati onima što su nas poslali: šta kažeš za sebe?
23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
Reèe: ja sam glas onoga što vièe u pustinji: poravnite put Gospodnji; kao što kaza Isaija prorok.
24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
I bijahu poslanici od fariseja,
25 I otázali se ho a řekli jemu: Proč tedy křtíš, jestliže ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani ten prorok?
I zapitaše ga govoreæi mu: zašto dakle kršæavaš kad ti nijesi Hristos ni Ilija ni prorok?
26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale u prostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
Odgovori im Jovan govoreæi: ja kršæavam vodom, a meðu vama stoji koga vi ne znate.
27 Totoť jest ten, kterýž po mně přišed, předšel mne, u jehož obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
On je onaj što æe doæi za mnom, koji bješe preda mnom; kome ja nijesam dostojan odriješiti remena na obuæi njegovoj.
28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdež Jan křtil.
Ovo bi u Vitavari preko Jordana gdje Jovan kršæavaše.
29 Druhého dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
A sjutradan vidje Jovan Isusa gdje ide k njemu, i reèe: gle, jagnje Božije koje uze na se grijehe svijeta.
30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest než já.
Ovo je onaj za koga ja rekoh: za mnom ide èovjek koji preda mnom postade, jer prije mene bješe.
31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
I ja ga ne znadoh: nego da se javi Izrailju zato ja doðoh da krstim vodom.
32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl jsem Ducha sstupujícího jako holubici s nebe, a zůstal na něm.
I svjedoèi Jovan govoreæi: vidjeh Duha gdje silazi s neba kao golub i stade na njemu.
33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
I ja ga ne znadoh; nego onaj koji me posla da krstim vodom on mi reèe: na koga vidiš da silazi Duh i stoji na njemu to je onaj koji æe krstiti Duhom svetijem.
34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
I ja vidjeh i zasvjedoèih da je ovaj sin Božij.
35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
A sjutradan opet stajaše Jovan i dvojica od uèenika njegovijeh,
36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
I vidjevši Isusa gdje ide, reèe: gle, jagnje Božije.
37 I slyšeli ho ti dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
I èuše ga oba uèenika kad govoraše, i otidoše za Isusom.
38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou, dí jim:
A Isus obazrevši se i vidjevši ih gdje idu za njim, reèe im: šta æete? A oni mu rekoše: Ravi! koje znaèi: uèitelju) gdje stojiš?
39 Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (což se vykládá: Mistře, ) kde bydlíš?
I reèe im: doðite i vidite. I otidoše, i vidješe gdje stajaše; i ostaše u njega onaj dan. A bijaše oko devetoga sahata.
40 Dí jim: Poďte a vizte. I šli a viděli, kde bydlil, a zůstali u něho ten den; nebo bylo okolo desáté hodiny.
A jedan od dvojice koji èuše od Jovana i iðahu za njim bijaše Andrija brat Simona Petra;
41 Byl Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden z těch dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
On naðe najprije brata svojega Simona, i reèe mu: mi naðosmo Mesiju, koje znaèi Hristos.
42 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, což se vykládá Kristus.
I dovede ga k Isusu. A Isus pogledavši na nj reèe: ti si Simon, sin Jonin; ti æeš se zvati Kifa, koje znaèi Petar.
43 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, což se vykládá Petr.
A sjutradan namisli iziæi u Galileju, i naðe Filipa, i reèe mu: hajde za mnom.
44 Na druhý den chtěl Ježíš vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Poď za mnou.
A Filip bješe iz Vitsaide iz grada Andrijna i Petrova.
45 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
Filip naðe Natanaila, i reèe mu: za koga Mojsije u zakonu pisa i proroci, naðosmo ga, Isusa sina Josifova iz Nazareta.
46 Nalezl Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v zákoně a proroci, nalezli jsme, Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
I reèe mu Natanailo: iz Nazareta može li biti što dobro? Reèe mu Filip: doði i vidi.
47 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Poď a viz.
A Isus vidjevši Natanaila gdje ide k njemu reèe za njega: evo pravoga Izrailjca u kome nema lukavstva.
48 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
Reèe mu Natanailo: kako me poznaješ? Odgovori Isus i reèe mu: prije nego te pozva Filip vidjeh te kad bijaše pod smokvom.
49 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prvé než tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
Odgovori Natanailo i reèe mu: Ravi! ti si sin Božij, ti si car Izrailjev.
50 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten král Izraelský.
Odgovori Isus i reèe mu: što ti kazah da te vidjeh pod smokvom zato vjeruješ; vidjeæeš više od ovoga.
51 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš. Větší věci nad tyto uzříš. I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
I reèe mu: zaista, zaista vam kažem: otsele æete vidjeti nebo otvoreno i anðele Božije gdje se penju i silaze k sinu èovjeèijemu.
