Jób 9
1 Odpověděv pak Job, řekl:
Joob answeride, and seide, Verili Y woot, that it is so,
2 I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
and that a man comparisound to God schal not be maad iust.
3 A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
If he wole stryue with God, he may not answere to God oon for a thousynde.
4 Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
He is wiys in herte, and strong in myyt; who ayenstood hym, and hadde pees?
5 On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
Which bar hillis fro o place to anothir, and thei wisten not; whiche he distriede in his strong veniaunce.
6 On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
Which stirith the erthe fro his place, and the pilers therof schulen `be schakun togidere.
7 On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
Which comaundith to the sunne, and it risith not; and he closith the sterris, as vndur a signet.
8 On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
Which aloone stretchith forth heuenes, and goith on the wawis of the see.
9 On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
Which makith Ariture, and Orionas, and Hiadas, `that is, seuene sterris, and the innere thingis of the south.
10 On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
Which makith grete thingis, and that moun not be souyt out, and wondurful thingis, of whiche is noon noumbre.
11 Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
If he cometh to me, `that is, bi his grace, Y schal not se hym; if he goith awey, `that is, in withdrawynge his grace, Y schal not vndurstonde.
12 Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
If he axith sodeynli, who schal answere to hym? ethir who may seie to hym, Whi doist thou so?
13 Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
`God is he, whos wraththe no man may withstonde; and vndur whom thei ben bowid, that beren the world.
14 Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
Hou greet am Y, that Y answere to hym, and speke bi my wordis with hym?
15 Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
Which also schal not answere, thouy Y haue ony thing iust; but Y schal biseche my iuge.
16 Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
And whanne he hath herd me inwardli clepynge, Y bileue not, that he hath herd my vois.
17 Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
For in a whirlewynd he schal al to-breke me, and he schal multiplie my woundis, yhe, without cause.
18 Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
He grauntith not, that my spirit haue reste, and he fillith me with bittirnesses.
19 Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
If strengthe is souyt, `he is moost strong; if equyte of doom is souyt, no man dar yelde witnessynge for me.
20 Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
If Y wole make me iust, my mouth schal dampne me; if Y schal schewe me innocent, he schal preue me a schrewe.
21 Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
Yhe, thouy Y am symple, my soule schal not knowe this same thing; and it schal anoye me of my lijf.
22 Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
O thing is, which Y spak, he schal waste `bi deth also the innocent and wickid man.
23 Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
If he betith, sle he onys, and leiye he not of the peynes of innocent men.
24 Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
The erthe is youun in to the hondis of the wickid; he hilith the face of iugis; that if he is not, who therfor is?
25 Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
Mi daies weren swiftere than a corour; thei fledden, and sien not good.
26 Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
Thei passiden as schippis berynge applis, as an egle fleynge to mete.
27 Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
Whanne Y seie, Y schal not speke so; Y chaunge my face, and Y am turmentid with sorewe.
28 Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
Y drede alle my werkis, witynge that thou `woldist not spare the trespassour.
29 Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
Sotheli if Y am also thus wickid, whi haue Y trauelid in veyn?
30 Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
Thouy Y am waischun as with watris of snow, and thouy myn hondis schynen as moost cleene,
31 Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
netheles thou schalt dippe me in filthis, and my clothis, `that is, werkis, schulen holde me abhomynable.
32 Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
Trewli Y schal not answere a man, which is lijk me; nether that may be herd euenli with me in doom.
33 Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
`Noon is, that may repreue euer eithir, and sette his hond in bothe.
34 Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
Do he awei his yerde fro me, and his drede make not me aferd.
35 Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
Y schal speke, and Y schal not drede hym; for Y may not answere dredynge.
