< Jób 8 >
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Y respondió Bildad suhita, y dijo:
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
¿Hasta cuándo hablarás tales cosas, y las palabras de tu boca serán como un viento fuerte?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
¿Por ventura pervertirá Dios el derecho, o el Todopoderoso pervertirá la justicia?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Porque tus hijos pecaron contra él, él los echó en el lugar de su pecado.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
Si tú de mañana buscares a Dios, y rogares al Todopoderoso;
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
si fueres limpio y derecho, cierto luego se despertará sobre ti, y hará próspera la morada de tu justicia.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
De tal manera que tu principio habrá sido pequeño, en comparación del grande crecimiento de tu postrimería.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Porque pregunta ahora a la edad pasada, y disponte para inquirir de sus padres de ellos;
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
porque nosotros somos desde ayer, y no sabemos, siendo nuestros días sobre la tierra como sombra.
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
¿Por ventura ellos no te enseñarán, te dirán, y de su corazón sacarán estas palabras?
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
¿Crece el junco sin lodo? ¿Crece el prado sin agua?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
Aun él en su verdor sin haber sido cortado, y antes de toda hierba se seca.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
Tales son los caminos de todos los que olvidan a Dios; y la esperanza del impío perecerá.
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
Porque su esperanza será cortada, y su confianza es casa de araña.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
El se apoyará sobre su casa, pero no permanecerá en pie; se asirá a ella, más no se afirmará.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
A manera de un árbol, está verde delante del sol, y sus renuevos salen sobre su huerto;
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
se van entretejiendo sus raíces junto a una fuente, y enlazándose hasta un lugar pedregoso.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
Si le arrancaren de su lugar, éste le negará entonces, diciendo: Nunca te vi.
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Ciertamente este será el gozo de su camino; y de la tierra de donde se traspusiere, retoñecerán otros.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
He aquí, Dios no aborrece al perfecto, ni toma la mano de los malignos.
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
Aun llenará tu boca de risa, y tus labios de júbilo.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Los que te aborrecen, serán vestidos de confusión; y la habitación de los impíos perecerá.