Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Então respondeu Bildad o suhita, e disse:
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
Até quando fallarás taes coisas, e as razões da tua bocca serão como um vento impetuoso?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Porventura perverteria Deus o direito? e perverteria o Todo-poderoso a justiça?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Se teus filhos peccaram contra elle, tambem elle os lançou na mão da sua transgressão.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
Mas, se tu de madrugada buscares a Deus, e ao Todo-poderoso pedires misericordia,
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
Se fôres puro e recto, certamente logo despertará por ti, e restaurará a morada da tua justiça.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
O teu principio, na verdade, terá sido pequeno, porém o teu ultimo estado crescerá em extremo.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Porque, pergunta agora ás gerações passadas: e prepara-te para a inquirição de seus paes
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
Porque nós somos de hontem, e nada sabemos; porquanto nossos dias sobre a terra são como a sombra.
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Porventura não te ensinarão elles, e não te fallarão, e do seu coração não tirarão razões?
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Porventura sobe o junco sem lodo? ou cresce a espadana sem agua?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
Estando ainda na sua verdura, ainda que a não cortem, todavia antes de qualquer outra herva se secca.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
Assim são as veredas de todos quantos se esquecem de Deus: e a esperança do hypocrita perecerá.
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
Cuja esperança fica frustrada: e a sua confiança será como a teia d'aranha.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
Encostar-se-ha á sua casa, mas não se terá firme: apegar-se-ha a ella, mas não ficará em pé.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
Está sumarento antes que venha o sol, e os seus renovos saem sobre o seu jardim;
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
As suas raizes se entrelaçam junto á fonte, para o pedregal attenta.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
Absorvendo-o elle do seu logar, negal-o-ha este, dizendo: Nunca te vi?
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Eis que este é alegria do seu caminho, e outros brotarão do pó.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
Eis que Deus não rejeitará ao recto; nem toma pela mão aos malfeitores:
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
Até que de riso te encha a bocca, e os teus labios de jubilação.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Teus aborrecedores se vestirão de confusão, e a tenda dos impios não existirá mais.
