Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Then Bildad the Shuhite answered and said,
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
“How long will you say these things? How long will the words of your mouth be a mighty wind?
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Does God pervert justice? Does the Almighty pervert righteousness?
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Your children have sinned against him; we know this, for he gave them into the hand of their sins.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
But suppose you diligently sought God and presented your request to the Almighty.
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
If you are pure and upright, then he would surely stir himself on your behalf and restore you to your rightful place.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
Even though your beginning was small, still your final condition would be much greater.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Please ask the former generations, and give your attention to what our ancestors learned.
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
(We were only born yesterday and know nothing because our days on earth are a shadow).
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Will they not teach you and tell you? Will they not speak words from their hearts?
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Can papyrus grow without a marsh? Can reeds grow without water?
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
While they are still green and not cut down, they wither before any other plant.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
So also are the paths of all who forget God; the hope of the godless will perish.
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
His confidence will break apart, and his trust is as weak as a spider's web.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
He leans on his house, but it will not support him; he takes hold of it, but it does not stand.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
Under the sun he is green, and his shoots go out over his entire garden.
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
His roots are wrapped about the heaps of stone; they look for good places among the rocks.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
But if this person is destroyed out of his place, then that place will deny him and say, 'I never saw you.'
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
See, this is the “joy” of such a person's behavior; other plants will sprout out of the same soil in his place.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
See, God will not cast away an innocent man; neither will he take the hand of evildoers.
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
He will yet fill your mouth with laughter, your lips with shouting.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Those who hate you will be clothed with shame; the tent of the wicked will be no more.”
