Jób 8
1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
Shuhi tami Bildad ni a pathung teh,
2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
Nâsittouh maw he e hnonaw heh dei han, na pahni dawk hoi ka tâcawt e lawk hah athakaawme kahlî patetlah ao han.
3 Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
Cathut ni kalan hoeh lah lawk a ceng boimaw, nahoeh pawiteh, Athakasaipounge ni, lannae a kamlang takhai boimaw.
4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
Na capanaw ni ama taranlahoi yon awh pawiteh, kâtapoenae kecu dawk a tâkhawng han.
5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
Cathut hah atangcalah hoi, na tawng teh, Athakasaipounge koevah, kâheinae na sak pawiteh,
6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
Tamikathoung tamikalan lah na awm pawiteh, nang hanelah atu roeroe thaw vaiteh, lanae hmuen koe hawinae na coe sak han.
7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
Na kamtawngnae a thoung nakunghai, na poutnae a len katang han.
8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
Bangkongtetpawiteh, pahrennae hoi a yan e hnonaw hah pakhingpalang haw, na mintoenaw ni a hmu e hnonaw hah pouk haw.
9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
Bangkongtetpawiteh, paduem e tami la o awh teh, banghai panuek awh hoeh. Bangdawk tetpawiteh, talai van e hnin tha naw teh, tâhlip patetlah doeh ao.
10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
Ahnimae lungthin thung hoi ka tâcawt e lawknaw ni, na dei pouh awh teh, na cangkhai hoeh namaw.
11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
Tuinawk laipalah lungpum a roung thai han namaw. Tui laipalah capi teh a roung thai han namaw.
12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
A hring nah tâtueng hoeh nakunghai, alouke akungnaw hlak palang a kamyai.
13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
Cathut kapahnimnaw e a lamthung teh, hot patetlah ao. Tami kahawihoehnaw e ngaihawinae teh a kahma han.
14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
A kâuepkhai awh e teh, tâkhawng pouh lah ao han, a kâuepkhainae teh, Bombarui patetlah doeh ao.
15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
A im dawk a kamngawi ei kangdout thai hoeh. Kacakcalah a kuet ei pou cak thai ma hoeh.
16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
Khobetnae koe dikkahringcala a roung teh, a kangnaw ni takha koung tahloi awh.
17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
A tangpha ni talung khakdeng teh, talung um vah a tangpha a payang nahane a tawng.
18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
Amae hmuen koehoi phawk lah ao torei teh, pou kacak mahoeh, telah a kâpahnawt han.
19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
Khenhaw! het hateh, lunghawinae lamthung lah a o, talai dawk hoi aloukenaw hah a pâw han.
20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
Khenhaw! Cathut ni toun han kaawm hoeh e na tâkhawng hoeh vaiteh, thoe ka sak e teh kangdout sak mahoeh.
21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
Na kâko teh panuinae hoi akawi sak vaiteh, na pahni hai lunghawinae lawk hoi akawi sak han.
22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Nang kahmuhmanaw hah yeiraipo sak vaiteh, tamikathoutnaw e rim teh awm mahoeh toe telah a ti.
