Jób 6
1 Odpovídaje pak Job, řekl:
Na Hiob buae se,
2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
“Sɛ wobetumi akari mʼawerɛhowdi na me haw nso wɔde agu nsania so a,
3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
anka emu bɛyɛ duru asen nwea a ɛwɔ po mu nyinaa, enti ɛnyɛ nwonwa sɛ me nsɛm ayɛ hagyahagya.
4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
Otumfo agyan no wɔ me mu, me honhom nom ano bɔre no; wɔahyehyɛ Onyankopɔn ahunahuna nyinaa atia me.
5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
Wuram afurum su wɔ bere a wanya sare ana, na nantwi nso su wɔ bere a wanya nʼaduan ana?
6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
So wodi aduan a nkyene nni mu? Na ɔdɛ bi wɔ nkesua mu fufu mu ana?
7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
Mempɛ sɛ mede me nsa ka; aduan a ɛte saa no bɔ me yare.
8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
“Ao sɛ me nsa bɛka mʼabisade, sɛ Onyankopɔn bɛyɛ nea mʼani da so no ama me,
9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
sɛ Onyankopɔn bɛpɛ sɛ ɔdwerɛw me sɛ ɔbɛtwe ne nsa na wakum me,
10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
ɛne anka mɛkɔ so anya saa awerɛkyekye yi, a ɛyɛ anigye a mewɔ wɔ ɔyaw a entwa da yi mu, ne Ɔkronkronni no nsɛm a mimmuu so yi.
11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
“Ahoɔden bɛn na mewɔ a enti ɛsɛ sɛ minya anidaso? Daakye nneɛma pa bɛn nti na ɛsɛ sɛ minya ntoboase?
12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
Mewɔ ahoɔden sɛ ɔbo ana? Me honam yɛ kɔbere mfrafrae ana?
13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
So mewɔ tumi bi a mede bɛboa me ho saa bere yi a nkonimdi apare me yi ana?
14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
“Obiara a ɔbɔ nʼadamfo ayamye sɛn no gyaw Otumfo no ho suro.
15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
Nanso ahotoso nni me nuanom mu sɛ nsuwansuwa a eyiri na ɛyow, sɛ nsuwansuwa a eyiri
16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
bere a sukyerɛmma renan na mparuwbo nso redan nsu,
17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
nanso owiabere mu no ɛsen bio na ɔhyew nti nsu no tu yera.
18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
Akwantufo man fi wɔn akwan so; wɔforo kɔ nsase a awuwu so ma wowuwu.
19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
Tema akwantufo hwehwɛ nsu, Seba aguadifo akwantufo de anidaso hwehwɛ nsu.
20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
Wɔn ho yeraw wɔn, efisɛ na wɔwɔ awerehyɛmu; woduu hɔ, na wɔn anidaso yɛ ɔkwa.
21 Tak zajisté i vy byvše, ne jste; vidouce potření mé, děsíte se.
Afei, wo nso woakyerɛ sɛ wo so nni mfaso; wuhu biribi a ɛyɛ hu na wusuro.
22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
So maka pɛn se, ‘Me nti momma biribi, sɛ mumfi mo ahode mu ntua me ti so sika,
23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
sɛ munnye me mfi mʼatamfo nsam, ne atirimɔdenfo nkyehama mu ana?’
24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
“Monkyerɛkyerɛ me, na mɛyɛ komm; monkyerɛ me mfomso a mayɛ.
25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
Nokwareka yɛ yaw, na mo adwenkyerɛ no kosi dɛn?
26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
So mokyerɛ sɛ mubesiesie sɛ nea meka no, na moafa mʼahometew nsɛm sɛ mframa ana?
27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
Mpo mobɛbɔ ayisaa so ntonto, na mode mo adamfo adi nsesagua.
28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
“Afei momfa ahummɔbɔ nhwɛ me. Metumi adi atoro wɔ mo anim ana?
29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
Montɔ mo bo ase, mummu ntɛnkyew; monsan nnwen ho, efisɛ eyi fa me pɛpɛyɛ ho.
30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
Amumɔyɛsɛm wɔ mʼano ana? Minnim papa ne bɔne ntam nsonoe ana?
