Jób 6
1 Odpovídaje pak Job, řekl:
Jòb pran lapawòl, li di konsa:
2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
-Si yo te ka pran pèz lapenn mwen, si yo te ka peze tout malè mwen yo nan balans,
3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
yo ta jwenn yo pi lou pase tout sab ki bò lanmè. Lè sa a, nou pa ta sezi tande m' pale jan m'ap pale a.
4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
Bondye ki gen tout pouvwa a plante flèch li yo sou mwen. Pwazon yo a anvayi tout kò m'. Bondye voye sou mwen tout kalite malè pou fè kè m' kase.
5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
Bourik mawon pa ranni lè li gen zèb pou l' manje. Ni bèf pa rele lè li gen manje devan l'.
6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
Moun pa manje manje ki san gou, manje ki san sèl. Blan ze pa gen bon gou nan bouch.
7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
Mwen pa menm gen apeti pou bagay konsa. Tou sa mwen manje fè kè m' tounen.
8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
Si Bondye te ka ban mwen sa m' mande l' la! Si li te ka fè m' jwenn sa m'ap tann lan!
9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
Si sèlman sa ta fè l' plezi pou l' touye m'! Si li ta vle lonje men l' pou l' disparèt mwen!
10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
Se ta va yon gwo konsolasyon pou mwen. Malgre tout soufrans mwen yo, mwen ta danse, mwen ta fè fèt, paske mwen konnen mwen pa janm dezobeyi lòd Bondye ki apa a bay.
11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
Mwen pa gen fòs pou m' tann ankò. Pa gen ankenn espwa pou mwen. Sa m' bezwen viv toujou fè?
12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
Se pa wòch mwen ye. Se pa bout fè kò m' ye.
13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
Mwen pa gen fòs ankò pou m' kenbe. Kote m' vire, mwen pa jwenn sekou.
14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
Nan tray m'ap pase koulye a, mwen bezwen bon zanmi ki pou soutni m', menm si mwen ta vire do bay Bondye.
15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
Men, frè m' yo, nou p'ap di m' anyen la a. Nou tankou ravin chèch ki pa gen dlo depi lapli pa tonbe.
16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
Nan sezon fredi, lè lanèj ap fonn, yo plen dlo sal ki frèt kou glas.
17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
Men, nan sezon lesèk, pa yon gout dlo! Chalè solèy la cheche yo nèt.
18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
Bann vwayajè yo kite chemen yo pou y' al dèyè dlo. Yo pèdi nan dezè a. Yo mouri.
19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
Vwayajè ki soti nan peyi Cheba ak nan peyi Saba ap touye tèt yo chache dlo.
20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
Yo pa ka jwenn. Rive devan ravin lan, yo pa konn sa pou yo fè.
21 Tak zajisté i vy byvše, ne jste; vidouce potření mé, děsíte se.
Wi, mezanmi. Nou tankou yon ravin chèch pou mwen. Nou wè nan ki eta mwen ye, nou pè, n'ap renka kò nou dèyè.
22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
Eske m' te mande nou pou nou fè m' kado kichòy? Osinon pou nou fè yon moun kado pou mwen nan sa nou genyen?
23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
Eske mwen te mande nou pou nou vin wete m' anba grif yon lènmi, osinon pou nou delivre m' anba men yon moun k'ap fè m' soufri?
24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
Bon. Pale avè m'. Si m' antò, fè m' wè kote m' antò a. Lè sa a, m'a pe bouch mwen. M'a koute nou.
25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
Pawòl ki pale verite bon pou tande. Men, m' pa wè sa nou vle di m' la a.
26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
Ou di mwen fin dekouraje. Se depale m'ap depale. Poukisa atò w'ap kritike pawòl mwen yo konsa?
27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
Konsa tou, ou ta rive jwe lajan sou tèt timoun san papa. Ou ta fè lajan sou tèt bon zanmi ou.
28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
Koulye a, monchè, tanpri, gade m' nan je. Mwen p'ap ba ou manti.
29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
Tounen non! Pa fè m' lenjistis sa a! Tounen, mwen di ou. Se kòz mwen m'ap defann.
30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
Eske se manti m'ap bay? Dapre nou, mwen pa konnen sa ki byen ak sa ki mal?
