Jób 6
1 Odpovídaje pak Job, řekl:
約伯回答說：
2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
恨不得有人衡量衡量我的痛苦，把我所受的災禍一起放在天秤上!
3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
它們重過海岸的沙粒，難怪我出言冒失。
4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
因為全能者的箭射中了我，我的心靈喝盡它們的毒汁，天主的恐嚇列陣攻擊我。
5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
野驢有青草，難道還嘶叫﹖牛對著草料，難道還吼鳴﹖
6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
淡而無鹽的食物，豈能下咽﹖蛋白能有什麼滋味﹖
7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
這使我厭惡的食物，我實不願沾唇。
8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
惟願我的祈求實現，願天主滿全我的希望!
9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
願天主擊毀我，鬆手使我消滅!
10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
這樣，我仍有安慰，在悽慘的痛苦中，仍然喜悅，因為我沒有違犯聖者的教訓。
11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
我有什麼力量使我期待，有什麼結局使我拖延生命﹖
12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
我的力量豈有巖石之堅﹖我的肉身豈是銅製的﹖
13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
在我內還能找到什麼作援助﹖任何扶助豈不都遠離了我﹖
14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
誰不憐憫自己的友人，就是放棄了敬畏天主之心。
15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
我的兄弟們詭詐有如溪水，有如水過即乾的河床。
16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
溪水因結冰而混濁，積雪掩蓋在其上；
17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
季節一溫暖，溪水即竭，天氣一炎熱，河床即乾。
18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
商隊離開大道，走入荒野，因而喪命。
19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
特瑪的商隊觀望，舍巴的客旅期待，
20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
但他們的希望落了空，他們不管到了那裏，必狼狽不堪。
21 Tak zajisté i vy byvše, ne jste; vidouce potření mé, děsíte se.
現今你們待我也是一樣：看見了我，就驚惶失措。
22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
難道我說過：「請送我禮物! 把你們的財產送我一分﹖
23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
救我擺脫仇人的權勢，贖我脫離殘暴者的掌握﹖」
24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
請教訓我! 我必靜聽。我有什麼錯，請指示我!
25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
正義的言詞是多麼甘美! 但你們的責斥是指摘什麼﹖
26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
你們豈能只在言詞上吹毛求疵﹖以絕望者的話當耳邊風﹖
27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
你們只想對孤兒擲骰下注，以你們的朋友作商品。
28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
現今請你們注視我，在你們注視之下，我決不說謊。
29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
請你們再想一下，不要不公；請你們三思，我的正義仍然存在!
30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
我的唇舌上豈有不義﹖我的口腔難道不辨邪正﹖
