Jób 5
1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
voca ergo si est qui tibi respondeat et ad aliquem sanctorum convertere
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
vere stultum interficit iracundia et parvulum occidit invidia
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
ego vidi stultum firma radice et maledixi pulchritudini eius statim
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
longe fient filii eius a salute et conterentur in porta et non erit qui eruat
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
cuius messem famelicus comedet et ipsum rapiet armatus et ebibent sitientes divitias eius
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
nihil in terra sine causa fit et de humo non orietur dolor
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
homo ad laborem nascitur et avis ad volatum
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
quam ob rem ego deprecabor Dominum et ad Deum ponam eloquium meum
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
qui facit magna et inscrutabilia et mirabilia absque numero
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
qui dat pluviam super faciem terrae et inrigat aquis universa
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
qui ponit humiles in sublimi et maerentes erigit sospitate
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
qui dissipat cogitationes malignorum ne possint implere manus eorum quod coeperant
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
qui adprehendit sapientes in astutia eorum et consilium pravorum dissipat
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
per diem incurrent tenebras et quasi in nocte sic palpabunt in meridie
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
porro salvum faciet a gladio oris eorum et de manu violenti pauperem
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
et erit egeno spes iniquitas autem contrahet os suum
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
beatus homo qui corripitur a Domino increpationem ergo Domini ne reprobes
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
quia ipse vulnerat et medetur percutit et manus eius sanabunt
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
in sex tribulationibus liberabit te et in septima non tanget te malum
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
in fame eruet te de morte et in bello de manu gladii
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
a flagello linguae absconderis et non timebis calamitatem cum venerit
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
in vastitate et fame ridebis et bestiam terrae non formidabis
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
sed cum lapidibus regionum pactum tuum et bestiae terrae pacificae erunt tibi
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
et scies quod pacem habeat tabernaculum tuum et visitans speciem tuam non peccabis
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
scies quoque quoniam multiplex erit semen tuum et progenies tua quasi herba terrae
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
ingredieris in abundantia sepulchrum sicut infertur acervus in tempore suo
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
ecce hoc ut investigavimus ita est quod auditum mente pertracta
