Jób 5
1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
E KAHEA ano, ina paha e pane mai kekahi ia oe; Io wai la o na mea laa e huli ai oe?
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
No ka mea, ke pepehi nei ka inaina i ka mea naaupo, A ke hoomake nei ka huhu i ka mea hawawa.
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
Ua ike au i ka mea naaupo e ulu ana; A hoino koke aku au i kona noho ana.
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
Ua mamao aku kana poe keiki i ka maluhia, Ua ulupaia lakou ma ka pukapa, Aohe mea nana e hoopakele.
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
O kana ai i ohiia ua pau i ka mea pololi, A ua lawe aku ia mea mailoko mai o na laau kuku, A kaili na powa i ko lakou waiwai.
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
No ka mea, aole e puka mai ka popilikia mai ka lepo mai, Aole hoi e kupu mai ka ehaeha mailoko mai o ka honua.
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
Aka, ua hanau ke kanaka no ka ehaeha, E like me na hunaahi i lele ae iluna.
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
Aka e imi au i ke Akua, A i ke Akua e waiho aku i kuu olelo;
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
Oia ke hana i na mea nui, a hiki ole ke hoomaopopoia; I na mea kupaianaha, a hiki ole ke heluia:
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
Ka mea e haawi ana i ka ua maluna o ka honua, A e hoouna mai ana i na wai maluna o na kula.
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
E hookiekie iluna i ka poe i hoowahawahaia; I kaikaiia'i iluna i kahi malu ka poe e uwe ana.
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
Ke hookahuli nei oia i na manao o ka poe maalea, A hiki ole i ko lakou lima ke hooko i ko lakou mea i manao ai.
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
Ke hei aku nei oia i ka poe akamai iloko o ko lakou maalea; A ua hoohioloia ka manao o ka poe paakiki.
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
I ke ao halawai lakou me ka pouli, A ke hana nei lakou i ka wa awakea, e like me ia i ka po.
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
Aka, ke hoopakele no ia i ka poe ilihune mai ka pahikaua mai, mai ko lakou waha mai, A mai ka lima mai o ka mea ikaika.
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
Nolaila, ua loaa i ka mea hune ka manaolana, A ua hoopaa ka hewa i kona waha.
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
Aia hoi, pomaikai ke kanaka a ke Akua i hoeha mai; Nolaila, mai hoowahawaha oe i ka hahau ana mai o ka Mea mana:
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
No ka mea, ke hoeha mai nei ia, a e lapaau mai hoi: Ke hahau mai nei oia, a e hoola mai hoi kona mau lima.
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
Iloko o na pilikia eono e hoopakele mai oia ia oe: A iloko o ka hiku hoi, aole e hoopa mai ka ino ia oe.
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
Iloko o ka wi e hoopakele mai oia ia oe i ka make; A iloko o ke kaua, mai ka lima o ka pahikaua mai.
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
E hunaia oe mai ke alelo hoino mai: Aole hoi oe e makau i ka luku, ke hiki mai.
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
I ka luku a i ka pololi e akaaka no oe: Aole hoi oe e makau i na holoholona hihiu o ka honua.
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
No ka mea, e noho kuikahi oe me na pohaku o ke kula; A e maluhia na holoholona hihiu o ke kula me oe.
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
A e ike no oe, he maluhia kou halelewa: A e nana no oe i kou hale, aohe mea nalo.
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
A e ike no oe, he nui kou hua, A o kau poe keiki, e like me ka weuweu o ka honua.
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
E hele auanei oe i ka luakupapau me ka ikaika nui, E like me na puu hua palaoa i kona manawa.
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
Aia hoi o keia ka makou i manao ai, pela io no; E hoolohe oe, a e ike oe ia mea pono nou.
