Jób 5
1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
Crie maintenant! Y aura-t-il quelqu'un qui te réponde? Et vers lequel des saints te tourneras-tu?
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
La colère tue l'insensé, et le dépit fait mourir celui qui est destitué de sens;
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
J'ai vu l'insensé étendant ses racines, mais soudain j'ai maudit sa demeure.
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
Ses fils sont loin de tout secours, ils sont écrasés à la porte, et personne ne les délivre;
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
L'affamé dévore sa moisson; il la lui prend à travers les épines de sa haie; l'homme altéré convoite ses biens.
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
Car la souffrance ne sort pas de la poussière, et la peine ne germe pas du sol,
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
De sorte que l'homme soit né pour la peine, comme l'étincelle pour voler en haut.
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
Mais moi, j'aurais recours à Dieu, et j'adresserais ma parole à Dieu,
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
Qui fait de grandes choses qu'on ne peut sonder, de merveilleuses choses qu'on ne peut compter;
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
Qui répand la pluie sur la face de la terre, et qui envoie les eaux sur la face des champs;
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
Qui met en haut ceux qui sont abaissés, et ceux qui sont en deuil au faîte du bonheur;
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
Qui dissipe les projets des hommes rusés, et leurs mains ne viennent à bout de rien;
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
Qui prend les sages dans leurs propres ruses, et le dessein des pervers est renversé.
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
De jour, ils rencontrent les ténèbres, et, comme dans la nuit, ils tâtonnent en plein midi;
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
Et il délivre le pauvre de l'épée de leur bouche, et de la main des puissants.
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
Et il y a une espérance pour les malheureux, et la méchanceté a la bouche fermée.
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
Voici, heureux l'homme que Dieu châtie! Ne méprise donc pas la correction du Tout-Puissant.
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
Car c'est lui qui fait la plaie et la bande; il blesse et ses mains guérissent.
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
Dans six détresses, il te délivrera; et dans sept, le mal ne te touchera point.
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
En temps de famine, il te garantira de la mort, et en temps de guerre, du tranchant de l'épée.
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
Tu seras à couvert du fléau de la langue, et tu n'auras point peur de la désolation, quand elle arrivera.
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
Tu riras de la dévastation et de la famine, et tu n'auras pas peur des bêtes de la terre;
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
Car tu auras un pacte avec les pierres des champs, et les bêtes des champs seront en paix avec toi.
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
Et tu verras la prospérité dans ta tente: tu visiteras tes pâturages,
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
Et rien ne t'y manquera; et tu verras ta postérité croissante, et tes descendants pareils à l'herbe de la terre.
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
Tu entreras mûr dans le tombeau, comme une gerbe qu'on emporte en son temps.
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
Voilà, nous avons examiné la chose; elle est ainsi, écoute cela, et fais-en ton profit.
