< Jób 5 >

1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
Appelle donc! Est-il quelqu’un qui te répondra? Vers lequel des Saints te tourneras-tu?
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
Certes, c’est sa mauvaise humeur qui tue l’insensé, c’est son dépit qui fait mourir le sot.
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
J’Ai vu, moi, l’insensé prendre racine, mais aussitôt j’ai maudit sa demeure:
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
"Que ses fils soient éloignés de tout secours, qu’ils soient écrasés à la Porte, sans personne pour les sauver!
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
Que l’affamé dévore sa récolte en l’enlevant jusque derrière les haies d’épines, que le besogneux happe ses richesses!"
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
Car ce n’est pas du sol que sort le malheur, ce n’est pas de la terre que germe la douleur.
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
Mais l’homme est né pour la douleur, tout comme les étincelles enflammées s’élèvent haut dans l’air.
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
Toutefois, moi, je m’adresserais au Tout-Puissant, j’exposerais ma cause à Dieu.
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
Il accomplit de grandes choses en nombre infini, des merveilles qui ne peuvent se compter.
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
II répand la pluie à la surface de la terre et lance des cours d’eaux dans les plaines.
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
Il met sur les hauteurs ceux qui étaient abaissés, et ceux qui étaient dans une noire tristesse se relèvent par son secours.
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
Il fait échouer les projets des gens de ruse: leurs mains n’exécutent rien qui vaille.
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
Il prend les malins dans leurs propres artifices et ruine les plans des fourbes.
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
Le jour, ils se heurtent aux ténèbres; en plein midi, ils tâtonnent comme dans la nuit.
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
II protège contre leur bouche qui est un glaive, sauve le faible des mains du fort.
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
L’Espoir renaît pour le pauvre, et l’iniquité a la bouche close.
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
Ah! Certes, heureux l’homme que Dieu réprimande! Ne repousse donc pas les leçons du Tout-Puissant.
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
Car il blesse et panse la blessure, il frappe et ses mains guérissent.
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
Qu’il survienne six calamités, il t’en préservera, et lors de la septième, le mal ne te touchera pas.
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
En temps de famine, il te sauvera de la mort; dans le combat des atteintes du glaive.
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
Tu seras à l’abri du fouet de la langue, et si une catastrophe éclate, tu n’auras rien à craindre.
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
Tu te riras de la dévastation et de la disette; les animaux de la terre, tu ne les redouteras point.
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
Car même avec les pierres du sol tu auras un pacte, et les animaux sauvages concluront un traité de paix avec toi.
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
Tu verras le bonheur fixé dans ta demeure, tu inspecteras ta maison et ne trouveras rien en défaut.
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
Tu verras s’accroître le nombre de tes enfants, et tes rejetons se multiplier comme l’herbe de la terre.
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
Tu entreras dans la tombe au terme extrême de la vieillesse, comme s’élève une meule de blé dans la saison voulue.
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
Tel est le fruit de nos réflexions, telle est la vérité: accueille-la et prends-la à cœur.

< Jób 5 >