Jób 5
1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
Call now, see if any will answer thee! And to which of the holy ones wilt thou look?
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
Verily grief destroyeth the fool, And wrath consumeth the weak man.
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
I have seen an impious man taking root, But soon I cursed his habitation.
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
His children are far from safety; They are oppressed at the gate, and there is none to deliver them.
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
His harvest the hungry devour, Carrying it even through the thorns; And a snare gapeth after his substance.
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
For affliction cometh not from the dust, Nor doth trouble spring up from the ground;
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
Behold, man is born to trouble, As the sparks fly upward.
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
I would look to God, And to God would I commit my cause,
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
Who doeth great things and unsearchable; Yea, marvellous things without number;
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
Who giveth rain upon the earth, And sendeth water upon the fields;
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
Who placeth the lowly in high places, And restoreth the afflicted to prosperity;
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
Who disappointeth the devices of the crafty, So that their hands cannot perform their enterprises;
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
Who taketh the wise in their own craftiness, And bringeth to nought the counsel of the artful.
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
They meet with darkness in the daytime; They grope at noon as if it were night.
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
So he saveth the persecuted from their mouth; The oppressed from the hand of the mighty.
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
So the poor hath hope, And iniquity stoppeth her mouth.
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
Behold, happy is the man whom God correcteth; Therefore despise not thou the chastening of the Almighty.
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
For he bruiseth, and bindeth up; He woundeth, and his hands make whole.
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
In six troubles will he deliver thee; Yea, in seven shall no evil touch thee.
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
In famine he will redeem thee from death, And in war from the power of the sword.
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
Thou shalt be safe from the scourge of the tongue, And shalt not be afraid of destruction, when it cometh.
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
At destruction and famine thou shalt laugh, And of the wild beasts of the land shalt thou not be afraid.
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
For thou shalt be in league with the stones of the field; Yea, the beasts of the forest shall be at peace with thee.
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
Thou shalt find that thy tent is in peace; Thou shalt visit thy dwelling, and not be disappointed.
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
Thou shalt see thy descendants numerous, And thine offspring as the grass of the earth.
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
Thou shalt come to thy grave in full age, As a shock of corn gathered in its season.
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
Lo! this we have searched out; so it is: Hear it, and lay it up in thy mind!
