Jób 5
1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
Khue laeh nang aka doo om nim? U hlangcim taengah na mael ve.
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
Aka ang te konoinah loh a ngawn tih hloih loh thatlainah a duek sak.
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
Aka ang loh a yung a hlak ka hmuh vaengah a tolkhoeng buengrhuet ka tap.
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
A ca rhoek te khangnah lamloh lakhla tih vongka ah a phop uh vaengah aka huul om pawh.
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
A cangah te bungpong loh a caak pah tih hlinghang lamkah a loh dae a thadueng te tuihal loh a mam pah.
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
Laipi lamloh boethae thoeng pawt tih diklai lamloh thakthaenah a poe bal moenih.
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
Tedae hlang he thakthaenah khuiah a sak tih rhaek ca rhoek bangla ding hang.
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
Tedae kai tah Pathen te ka toem vetih Pathen taengah ni ka dumlai khaw ka hal eh.
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
A len la a saii vaengah khobaerhambae te khenah lek pawh, tae lek pawh.
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
Diklai hman ah khotlan a paek tih lohma li ah tui a hlah.
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
Tlarhoel rhoek te hmuensang ah a khueh tih kopang rhoek te khangnah khuila a hoeptlang.
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
Aka thaai kah kopoek te a phae tih a kut loh lungming cueihnah saii thai pawh.
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
Aka cueih khaw amah kah rhaithinah neh a tuuk tih aka hlang hnuei kah cilsuep he hma paitok.
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
Khothaih ah a hmuep neh hum uh tih khothun ah khoyin bangla a phatuem uh.
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
Khodaeng te amih ka dongkah cunghang lamlong khaw tlungluen kut lamloh a khang.
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
Te dongah tattloel ham ngaiuepnah om dae dumlai loh amah ka a buem.
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
Pathen loh a toel hlanghing he a yoethen tih Tlungthang kah thuituennah sit boeh.
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
Amah loh a tloh sak dae a hma te a poi pah tih a kut dongah hoeih uh.
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
Citcai parhuk lamloh nang n'huul vetih a parhih ah yoethae loh nang soah m'ben mahpawh.
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
Nang te khokha vaengah dueknah lamloh, caemtloek vaengah cunghang kut lamloh n'lat ni.
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
Olka dongkah rhuihet lamloh n'thuh vetih rhoelrhanah a pai vaengah na rhih mahpawh.
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
Rhoelrhanah khui neh khokha rhamling khuiah na luem vetih diklai mulhing te na rhih mahpawh.
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
Na paipi te khohmuen lungto taengah om vetih kohong mulhing loh nang taengah n'thuung ni.
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
Na dap kah rhoepnah te na ming vetih na tolkhoeng na soep vaengah na hmaai mahpawh.
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
Na tiingan muep na ming vetih na cadil cahma te khohmuen baelhing bangla om ni.
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
A tue vaengkah canghlom a coi bangla na hminkhah vaengah phuel te na paan ni.
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
He tah amah la n' khe uh tangloeng he ne. He he hnatun lamtah namah loh namah dongah ming,” a ti nah.
