Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
네가 능히 낚시로 악어를 낚을 수 있겠느냐 노끈으로 그 혀를 맬수 있겠느냐
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
줄로 그 코를 꿸 수 있겠느냐 갈고리로 그 아가미를 꿸 수 있겠느냐
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
그것이 어찌 네게 연속 간구하겠느냐 유순한 말로 네게 이야기하겠느냐
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
어찌 너와 계약하고 영영히 네 종이 되겠느냐
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
네가 어찌 새를 놀리는 것 같이 그것을 놀리겠으며 네 소녀들을 위하여 그것을 매어 두겠느냐
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
어찌 어부의 떼가 그것으로 상품을 삼아 상고들 가운데 나눌 수 있겠느냐
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
네가 능히 창으로 그 가죽을 찌르거나 작살로 그 머리를 찌를 수 있겠느냐
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
손을 그것에게 좀 대어 보라 싸울 일이 생각나서 다시는 아니하리라
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
잡으려는 소망은 헛것이라 그것을 보기만 하여도 낙담하지 않겠느냐
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
아무도 그것을 격동시킬 용맹이 없거든 능히 나를 당할 자가 누구냐
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
누가 먼저 내게 주고 나로 갚게 하였느냐 온 천하에 있는 것이 다 내 것이니라
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
내가 악어의 지체와 큰 힘과 훌륭한 구조에 대하여 잠잠치 아니하리라
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
누가 그 가죽을 벗기겠으며 그 아가미 사이로 들어가겠는고
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
누가 그 얼굴의 문을 열 수 있을까 그 두루 있는 이가 두렵구나
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
견고한 비늘은 그의 자랑이라 서로 연함이 봉한 것 같구나
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
이것 저것이 한데 붙었으니 바람도 그 사이로 들어가지 못하겠고
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
서로 연하여 붙었으니 능히 나눌 수도 없구나
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
그것이 재채기를 한즉 광채가 발하고 그 눈은 새벽 눈꺼풀이 열림 같으며
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
그 입에서는 횃불이 나오고 불똥이 뛰어나며
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
그 콧구멍에서는 연기가 나오니 마치 솥이 끓는 것과 갈대의 타는 것 같구나
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
그 숨이 능히 숯불을 피우니 불꽃이 그 입에서 나오며
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
힘이 그 목에 뭉키었고 두려움이 그 앞에서 뛰는구나
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
그 살의 조각들이 서로 연하고 그 몸에 견고하여 움직이지 아니하며
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
그 마음이 돌 같이 단단하니 그 단단함이 맷돌 아랫짝 같구나
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
그것이 일어나면 용사라도 두려워하며 경겁하여 창황하며
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
칼로 칠지라도 쓸데없고 창이나 살이나 작살도 소용이 없구나
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
그것이 철을 초개 같이, 놋을 썩은 나무 같이 여기니
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
살이라도 그것으로 도망하게 못하겠고 물매돌도 그것에게는 겨 같이 여기우는구나
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
몽둥이도 검불 같이 보고 창을 던짐을 우습게 여기며
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
그 배 아래는 날카로운 와륵 같으니 진흙 위에 타작 기계 같이 자취를 내는구나
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
깊은 물로 솥의 물이 끓음 같게 하며 바다로 젖는 향기름 같게 하고
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
자기 뒤에 광채나는 길을 내니 사람의 보기에 바닷물이 백발 같구나
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
땅 위에는 그것 같은 것이 없나니 두려움 없게 지음을 받았음이라
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
모든 높은 것을 낮게 보고 모든 교만한 것의 왕이 되느니라
