Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Canst thou draw out the Crocodile with a fish-hook? Or, with a cord, canst thou fasten down his tongue?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Wilt thou put a rush-cord on his nose? or, with a thorn, wilt thou pierce his jaw?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Will he multiply unto thee supplications, or will he speak unto thee softly?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Will he solemnise a covenant with thee? Wilt thou take him for a life-long servant?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Wilt thou sport with him, as with a little bird? Or wilt thou bind him, for thy maidens?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Shall the companions bargain over him? or will they part him among the traders?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Wilt thou fill, with darts, his skin? or, with fish-spears, his head?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Lay thou upon him thy hand, remember the battle—no more!
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Lo! any hope of him, hath been found deceptive, Even at the sight of him, shall not one be overwhelmed?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
None so bold, that he will rouse him! Who then is he that, before me, can stand?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Who hath forestalled me, that I may repay him? Under all the heavens, mine it is!
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
I will not pass by in silence his parts, or the matter of strength, or the grace of his armour.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Who hath removed his outer garment, through his double row of teeth, who would enter?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
The doors of his face, who hath opened? The circles of his teeth, are a terror!
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
A pride, are his arched sides, closed up, with a firm seal;
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
One to another, they join, and, air, cannot enter between them;
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
Each to its fellow, they cleave, they grasp each other, and cannot be parted;
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
His sneezings, flash forth light, and, his eyes, are like the eyelashes of the dawn;
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Out of his mouth, torches dart forth, sparks of fire, escape;
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Out of his nostrils, proceedeth smoke, like a blown pot and rushes;
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
His breath, setteth coals ablaze, and, a flame, out of his mouth, proceedeth;
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
In his neck, lodgeth strength, and, before him, danceth dismay;
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
The dewlaps of his flesh, cleave together, hardened upon him, they cannot be moved;
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
His heart, is hardened like a stone, yea hardened, like the nether millstone;
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
At his rising up, mighty men are afraid, by reason of terror, they are beside themselves:
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
As for him that assaileth him, the sword availeth not, spear, dart, or coat of mail:
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
He counteth iron as broken straw, and bronze as rotten wood:
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
The arrow, will not make him flee, Into chaff, are sling-stones changed by him:
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
As a straw, is a club accounted, and he laugheth at the whir of the javelin;
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
His underparts, are points of potsherd, a pointed threshing roller spreadeth out upon the slime:
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
He causeth to boil, as a cauldron, the raging deep, the sea, he maketh like a brewing vessel:
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
After him, he lighteth up a path, one might think the resounding deep to be hoary!
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
There is not—upon the dust—his like, that hath been made to be without fear;
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
Every thing lofty, he beholdeth, he, is king over all ravenous beasts.
