Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Canst thou draw forth the crocodile with a hook, Or press down his tongue with a cord?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Canst thou put a rope into his nose, Or pierce his cheek with a hook?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Will he make many entreaties to thee? Will he speak soft words to thee?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Will he make a covenant with thee? Canst thou take him for a servant for ever?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Canst thou play with him, as with a bird? Or canst thou bind him for thy maidens?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Do men in company lay snares for him? Do they divide him among the merchants?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Canst thou fill his skirt with barbed irons, Or his head with fish-spears?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Do but lay thy hand upon him, —Thou wilt no more think of battle!
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Behold, his hope is vain! Is he not cast down at the very sight of him?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
None is so fierce that he dare stir him up; Who then is he that can stand before me?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Who hath done me a favor, that I must repay him? Whatever is under the whole heaven is mine.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
I will not be silent concerning his limbs, And his strength, and the beauty of his armor.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Who can uncover the surface of his garment? Who will approach his jaws?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Who will open the doors of his face? The rows of his teeth are terrible!
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
His glory is his strong shields, United with each other, as with a close seal.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
They are joined one to another, So that no air can come between them.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
They cleave fast to each other, They hold together, and cannot be separated.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
His sneezing sendeth forth light, And his eyes are like the eyelashes of the morning.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Out of his mouth go flames, And sparks of fire leap forth.
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
From his nostrils issueth smoke, as from a heated pot, or caldron.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
His breath kindleth coals, And flames issue from his mouth.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
In his neck dwelleth strength, And terror danceth before him.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
The flakes of his flesh cleave fast together; They are firm upon him, and cannot be moved.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
His heart is solid like a stone; Yea, solid like the nether millstone.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
When he riseth up, the mighty are afraid; Yea, they lose themselves for terror.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
The sword of him that assaileth him doth not stand, The spear, the dart, nor the habergeon.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
He regardeth iron as straw, And brass as rotten wood.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
The arrow cannot make him flee; Sling-stones to him become stubble;
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Clubs are accounted by him as straw; He laugheth at the shaking of the spear.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
Under him are sharp potsherds; He spreadeth out a thrashing-sledge upon the mire.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
He maketh the deep to boil like a caldron; He maketh the sea like a pot of ointment.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
Behind him he leaveth a shining path; One would think the deep to be hoary.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
Upon the earth there is not his master; He is made without fear.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
He looketh down upon all that is high; He is king over all the sons of pride.
